Filmové Brno
Dokumentace dějin uvadění filmů a diváckých preferencí v Brne v letech 1918-1945

 
 







 
Název kódu
Český prvek
 
Citáty — Kategorie citátu
Dagmar_(1929).txt
marčelo mastrojány ((Marcello Mastroianni)) a sofia lorenová ((Sophia Loren)), ty už tehdy začínali. to nám přišlo takový vyzývavý, takový prostě, nebyl to náš styl, jak sme takoví knedlíkoví Češi. [((smích))]
Dagmar_(1929).txt
LR: ee jestli e vlastně tam byly nějaké změny že jo po tom roku tř- po tom roce třicet devět v těch biografech. tam byly německé nápisy? tuším? DB: no, [přirozeně] LR: [a] j- jak e jestli to na vás ňák působilo DB: no, se nám to [nelíbilo] LR: [nelíbilo] DB: protože to n- no prostě my sme s tím nesouhlasili, že, v duchu a vůbec jako všichni byli Češi byli, většina teda byla proti tomu,
Ludmila_(1923).txt
no a bárová ((Lídá Baarová)) byla prostě hvězda pro nás tehdá. pro nás tehdá byla, než teda utekla do toho Německa, jak potom teda dopadla. PV: hm LH: tak dopadla. PV: hm LH: to už byla její věc, že. to bylo prostě tak. už jaksi upadla. protože nezachovala si vlastně to češství, nýbrž se zahodila PV: hm LH: s gestapákama a takovýma lidma,
Edita_(1926).txt
LG: řikala e že ste byla na tom americkém filmu tak ty titulky tam byly v době toho protektorátu české nebo německé? EB: no české. LG: české. EB: české, určitě české. jenže pro mě já sem v- vnímala LG: [jasně.] EB: [jak jo] (.) t- tu němčinu jako češt- to (.) pro mě (...)
Vera_(1923).txt
SM: a to ste vlastně říkala že na toho e To byl český muzikant, že na to na tom ste byli víckrát, VB: no, to sme viděli víckrát, ano, SM: a pamatujete si co se vám na tom tak líbilo, že ste e [že ste šli znova?] VB: [no to bylo takový ryze] český. SM: mhm VB: takový po té válce bylo všecko takový, jiný. SM: mhm VB: všecko vám bylo takový bližší, že ste už slyšela víc těch Čechů, SM: mhm VB: než těch sl- Němců.
Eva_(1928).txt
ES: viděla sem ten rozdíl projevu mezi českým filmem a německým filmem. LS: a jaký byl podle vás rozdíl? ES: no tak český film mně byl rozhodně bližší. LS: hm. ES: bližší.
Eva_(1928).txt
ES: tak to víte, že sme navštěvovali víc český film. LS: jo? a proč ste navštěvovali víc český film? ES: protože ee citově sme jako k tomu byli mm blíže.
Eva_(1928).txt
ES: já bych chtěla jenom říct, že sme byli vděční za každý český film, který byl za toho protektorátu promítaný. LS. hm. ES. protože pro nás, jak sem už jednou z-zmínila, byl nej- nejbližší. (..) protože každý národ má určitý prostě způsob jednání, jiný způsob humoru. LS: určitě, no. ES: takže český film nám byl nejbližší. (...)
Marie_(1921).txt
MD: no abych vám řekla pravdu, my sme, já nevim, my sme byli ee takoví, že třeba šli sme a potkali sme, jak sme bydleli, jo, tak voni chodili do německé školy, my sme chodili do české školy. potkali sme se, tak ahoj, kam deš, do kina tak deme, šup, a šli s náma. že nám to žádné rozdíl jako nebyl. LČ: hm MD: víte, že sme, nevim voni chodili do německé, my do české, znali sme se prostě, že, bydleli vedle v domě a tak, jo, takže nám to ani nepřišlo. LČ: a ten jazyk vám ani nevadil, vy ste [ho znali]. MD: [takže nám to] ee, nepřišlo jako protože voni chod- mluvili česky, že jo. ale chodili do německé školy. no ale potom až už to bylo jako takový nijaký, že, no ale pořád se, pořád se chovali slušně k nám zrovna tak jak to.
Emilie_(1922).txt
EF: nic si nevzpomínám už. akorát, že sem byla mladá a byly to krásný léta. mhm. když byla ta válka, tak sme si ( ) my mladí prostě našli, že jo, kousíček aspoň toho českýho.
Milan_(1932).txt
ML: a potom tam byly německý filmy a na ty se nechodilo. LR: hm ML: jo, páč ty nás vůbec nezajímaly. LR: hm proč vás nezajímaly? ML: no to byly německý filmy. LR: hm ML: to bylo jako to em no to byla mentalita Čechů, ignorovat prostě všechno co bylo německý, obzvláště tady v Brně. LR: hm ML: kde bylo Němců jak dobrejch.
Libuse_(1924).txt
my sme zásadně, zásadně celou tu dobu protektorátu nechodili na německé filmy. MB: mhm, mhm LM: vůbec vůbec ne. i když ty naše filmy voni kazili těmi ee titulky německými a tak dál, no ale přesto sme chodili jenom, to to prostě, ten odpor, tomu co bylo byl tak velký, že kdyby tam bývali nevim co, tak sme tam nešli. stejně to bylo divadlo až až se zavřeli di- zavřelo divadlo na Na hradbách jak se dřív říkalo Janáčkovo staré divadlo ((Janáčkovo divadlo)), tak ee to převzala ee převzali Němci a pak už sme tam vůbec teda zas, přesto že mi to hrozně sem litovala, protože tam byly nádherné opery všeckých těch klasiků německých a tak, no ale prostě sme Češi a nepůjdem.
Libuse_(1924).txt
MB: tam ste nechodili. mhm. jasně. a ee takže to vlastně se to jakoby projevovalo tím, že do některých kin chodili spíš Němci a do některých Češi? takhle se to jakoby ro- rozdělilo? LM: kdo měl, kdo měl uvědomění Čecha, tak nešel. to záleželo prostě na každém člověku, jak se s tím vypořádal. ale naše rodina se s tím až do konce nevypořádala že, dycky byla proti. a já dneska, ještě mnohé věci mě štvou. MB: hm. (.) a týkalo se to myslíte spíš jakoby toho programu, že vlastně e [Češi chodili jenom] LM: [ne, už ze zásady] MB: nebo LM: ze zásady, prostě to je německy a ne. MB: mhm LM: úplná ignorace. MB: myslím jakoby ee nejen to, že to byla německá, e německé filmy, ale i třeba, že to byla jakoby německá kina LM: ano, ano, [ano, ano, ano]
Ctirad_(1931).txt
to až potom, když sem byl na tom gymnáziu, a vůbec když sem se začal trošku rozhlížet po Brně. JV: hm CN: mělo to i patrně větší stimul pro nás byla i ta okupace německá. JV: hm CN: že člověk jaksi začal víc vnímat, když něco bylo český, že. tak tam tam asi potom, tam už si pár filmů pamatuju teda, že sem už vyhledal sám nebo s kamarádama, nebo, nejspíš s takovou partičkou ňákou.
Ctirad_(1931).txt
vím, že když teda sem jezdil potom tramvají do gymnázia, že, do, až na Starý Brno, tak že když em v Metru ((kino Metro)) zase vyvěsili novej _dpoled ručně malovanej, docela schopně, plakát, JV: hm CN: s názvem dalšího filmu, tak vo těch, to že nás vždycky zajímalo, co se právě dává, vždycky to bylo dvojjazyčný, a tam si člověk čet i tu němčinu, a tak jako připasoval, nebo někdy taky se podivoval, že českej překlad _dpoledne filmu se vůbec nekryje doslovně, ale že to má zase úplně jinou myšlenku, takže jako určitý takový momenty si člověk pamatuje. Ale ale pro život teda důležitý to asi nebylo.
Ctirad_(1931).txt
byly to asi filmy takový jako s Vlastou Burianem ((Vlasta Burian)) třeba, to sme em se snažili jít, pak tam byly takový ty sentimentální český klasický filmy, Pantáta Bezoušek třeba, nebo To byl český muzikant, JV: hm CN: em to všechno na nás působilo trošku takovým, utvrzení té české identity,
Ctirad_(1931).txt
JV: nebo ňáké jiné atmosféry? za protektorátu. CN: já myslím, že vytvořila se v osumatřicátém roce před protektorátem taková semknutost, že, toho českýho sebevědomí, a mám dojem, že to pak pokračovalo ještě i do protektorátu, přirozeně, že sme asi nějak to český sme akcentovali velmi silně, ale opatrně přitom, samozřejmě. takže sme pro žádnou k ňáké takové demonstraci to nedošlo, jo, to bylo opravdu takový dost, takový měšťanský, zdrženlivý. JV: hm CN: ne ne velice hrdinský, musim říct. bylo to vlastenectví, který se snažilo teda nepodráždit.
Ctirad_(1931).txt
CN: no, my sme chodili na ty český filmy, který nebyly teda, zase myslím, že tam neprobíhal em neprobíhal překlad, do němčiny, nevim, myslím, že ne. takže ta společnost, kterou já sem nacházel v kině kam sem šel, to byla dycky česká společnost. nějak se to vyvinulo, nějak přirozeně, ne ne že by to byla ňáká programová izolovanost proti Němcům. ale vono je to na českej film asi ani nijak netáhlo.
Ctirad_(1931).txt
JV: dobře. a teďka, jestli se nějak změnilo chování diváků za protektorátu oproti tomu, oproti té době před protektorátem. jestli třeba byly nějaké projevy em hlasité. CN: ne. to hlasitý projevy jistě ne, ale že sme si mezi sebou taky mrkli někdy na sebe nějak, nebo em prostě češství bylo jaksi naivně bráno jako, jako bezpečná základna úplné otevřenosti, takže nějak úplně otevřeně sme spolu někdy dovedli mluvit, ale do filmu, nebo do návštěvy kina se to asi moc ne- nedostalo, nepromítalo. myslím že, že se tady taky těžko dá ňáká taková aktivita najít.
Jiri_(1924).txt
JN: (..) To byl český muzikant, to byl takovej náš jako, ukázal, že taky něco dovedem. viděl ste ho? neviděl. LS: em to byl český film, já [myslím, že sem ho viděl] JN: [to byl vo vo Kmochovi ((František Kmoch)) takovej] LS: to byl takový film, ten hrál na tu národní strunu trochu, že jo. JN: no právě, bylo to vo Kmochovi ((František Kmoch)) a jak jezdil a po těch, po těch městech a propagoval teda českou muziku dechovou, to bylo (..)
Jiri_(1924).txt
JN: to víte, hledal sem něco co b- vždycky něco, co by jako bylo pro pro tu českou věc, nějak nenápadně, aby to ty Němci nepoznali jako.
Zdenek_(1927).txt
JV: a proč teda ty české víc než ty německé ste měli radši? ZP: z národnostních důvodů sme preferovali němec- český filmy.
Zdenek_(1927).txt
To byl český muzikant, kdy to bylo? čtyrycet. em to byly filmy, na který sme chodili a který sme oceňovali hlavně proto, že em to jaksi povzbuzovalo národní vědomí. JV: ehm. ZP: že to byl takovej teda to je vo Kmochovi ((František Kmoch)) myslim, že, ten českej mu- ((To byl český muzikant)) JV: ano... ZP: že? JV: ano, ano. ZP: to je vo Kmochovi ((František Kmoch)), čili tam ukazoval, jak je to to národní sebevědomí zvyšoval, čili to byly filmy, který povzbuzovaly em em národní uvědomění.
Marie_2_(1921).txt
LČ: tak a chodili ste opakovaně třeba na některé filmy teda? právě kvůli hercům? MS: ano, ano. ano, ano. a nebo když nás něco pozvedlo, když tam byly, my sme vyhledávali v těch ee v těch jejích řečích, jestli není něco, co by nám dodávalo naději, že to jednou padne. to my sme starý lidi, my sme byli velice zaměřený na to, aby to Němci jako prohráli. a tak sme neměli ani třeba t- Rolf Wanka, na toho sem měla dopal, že přešel k Němcům.
Marie_2_(1921).txt
LČ: a co pro vás vlastně dělalo film dobrým filmem? podle j- ( ) jak byste prostě ohodnotila ten, který [byste] MS: [no], dobrý pro nás byly, když tam bylo něco národního, když to bylo z- e ze- ee něco z- e od z našeho ne z našeho, ale z minulého života, tak to bylo tohle on- [myslím] LČ: [takže] z historie [třeba]. MS: [z] historie, ano. ano, ano, ano.
Marie_2_(1921).txt
LČ: a změnilo se vlastně chování divá- (nebo) měla ste pocit, že na těch německých filmech třeba se lidé chovají jinak než [( )] MS: [no tak] ee, dívejte se, ee určitě mnozí lidi, bylo šuškání, že, byla určitě si kriticky na to dívali, ale každej se bál promluvit, víte, takže, já jenom z vlastních zkušeností můžu říct, že sem to ráda neměla a myslím hodně dalších Čechů taky, [protože] LČ: [a] MS: sme nic se nedozvěděli novýho.
Libuse_(1929).txt
ale přece jen to bylo nějaké kino, no, ty filmy které dávali se mi většinou nelíbily, eh protože to byla většinou propaganda fašizmu, všechny ty dětské filmy byly zaměřené na to, abychom fandili těm těm německým dětem klukům holkám, no a já už sem v deseti letech byla tak poučená nebo už sem byla tak zaměřená mm jako k tomu vlastenectví, že si myslím, že to bylo tím že se mi to nelíbilo a neuznávala sem to. takže nevím jak to vnímaly ty děti, protože oni byly eště malý, tak řekněme rok dva sem s nimi chodila do toho kina a [byly malý] SM: [a to vám bylo] kolik let asi? LS: no tak řekněme do těch dvanácti let.
Libuse_(1929).txt
SM: mhm dobře. eh které filmy ste měla ráda a které ne? LS: no to sem vám už říkala, ty ty válečné sem neměla ráda a i když to mělo třeba název velmi hezký, třeba o o lásce a přátelství, tak nakonec se tam po- pořád jenom eh bojovalo anebo se to týkalo nějakých jako dobrodružných filmů co do mm jak hledali partyzány, že, jak hledali záškodníky a tak dále, no a tak z toho jejich pohledu to bylo výchovné proti nám, no ale chtěli v nás vypěstovat nějaký vztah dobrý vztah k těm fašistům, což se určitě nepodařilo. SM: mhm LS: protože v deseti letech děti už byly tak poučené, české děti, mm si myslím že nikdo.
Libuse_(1929).txt
SM: a které filmy ste naopak ráda měla? co pro vás dělalo film vlastně dobrým filmem? LS: no, to právě říkám, když tam byli když tam byli eh ti moji oblíbení herci, a už to mě bylo pro mě takovou zárukou, že to bude pěkný film. no a věděla sem, že je český, že. mluvilo se tam česky, protože cizí filmy byly s titulky, to se tenkrát nevím že by někdy namlouvali, možná že někdy to namluvili ale, nevím o tom, prostě sme četli titulky. (.) takže to byly ty cizí filmy jinak tedy... SM: a vás to nebavilo číst ty titulky? nebo? LS: ale ano, ano bavilo ale když to byl ten německý film, kde se jednalo stále o o vyzvednutí jejich hrdinství a jejich úspěchů, tak už sem je pak ani nečetla, no, proč? když mě to nezajímalo a opovrhovala sem tím že. tak to tak <to už> SM: mhm LS: to si pamatuju, to si pamatuju tak živě, jako by to bylo nedávno. že, to to bylo hrozné.
Libuse_(1929).txt
a eh za druhé dávali eh prostě když bych náhodou mohla, a měla ty peníze tak by zrovna dávali třeba film který by se mi třeba vůbec nelíbil a který by byl vysloveně zaměřený tedy eh proti eh já nevím, proti nám bych řekla, SM: mhm LS: jo, takže takže sem po tom ani moc jako netoužila,
Jarmila_(1931).txt
JV: no to bylo krásný jo jo jo ano jo jo jo jo ee Pepička a Márinka votomar kor- korbelář ((Otomar Korbelář)) hrál a Pepičku a Márinku už nevím kdo hrál ((Zita Kabátová, Fanča Foltová, snímek To byl český muziknat)), ale ee pamatuju si to jejich oblečení, protože matka s- s tetou šly v jejich oblečení mě- sehnaly ty sehnaly ty ty kostýmy a šly na maškarní za ně, PS: mhm JV: to si pamatuju, že se mama do toho strojila, to byl hezkej film PS: aha JV: mhm tak tenkrát, jo, tenkrát se nám líbil (no to že) mělo to vlastenecký náboj, že a v té době to lidi žrali hodně tak,
Alzbeta_(1930).txt
LG: [jo.] (..) a (.) v té č- vy ste bydlela teda na tom cejlu, a a jestli byste dokázala říct jaká to byla čtvrť ee z hlediska jakoby (.) já nevím, jestli tam ee převážně byli češi, němci, AB: no tam to bylo [pomíchaný] LG: [dělnická čtvrť] AB: [v našem] domě byli e vesměs češi, tam bydleli, no, bydleli tam němci, takový potvory, (.) ti bydleli u nás, to byli jediní, LG: mhm AB: jo? jinak ee e tam ee všude byli češi, tedy ne ne ee
Libuse_(1922).txt
tak to bylo teda, jediný, ee těch českých filmů tam teda jako moc nebylo, tam sem zažila ee To byl českej muzikant ((To byl český muzikant)) když aplaudovalo kino a ee objevila se tam cedule, že okamžitě přestat nebo že se musí vyklidit teda sál, protože... LG: to sem eště neslyšela nikdy, LV: no no no ano ano, protože on dával český teda písničky LG: mhm LV: no no, a i dokonce vím, že sem tam byla se sestřenkou, a ano. a s takovým ee vůbec nevím (jestli se tak) menuje ale s e s ml- e mládenec, von byl starší než já, byl to Židáček, takže to muselo být než byly odsuny Němců teda, ee takovej dvaačtyřicátej rok, tak nějak, a mám dojem, že když sem to viděla, ale (já to teď jak) ve kterým kině? bylo to v tom excelzióru ((Excelsior)) anebo ne, (no) to mám dojem, že v tom, a to vím teda že tam byla tabule teda a že tam bylo teda aby okamžitě lidi přestali aplaudovat, no, tak to si teda vzpomínám no. [no]
Libuse_(1922).txt
LG: a které filmy ste měla nejradši, české, německé, americké LV: (.) hm [no čes-] LG: [francouzské] LV: e e když sem byla teda jako děcko nebo [toto] LG: [mhm] LV: tak pochopitelně ty český mi byly nějak jako ee jako bližší. no, potom když začly ty americký, tak to bylo úplně jako něco jinýho
 
Atlas.ti kód
399
 
Rodič kódu
Národnostní a kulturní specifika
 
nahoru
 
 
 
 
 
© 2011 Ústav filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě, Masarykova Univerzita, Brno