Podzim 2019

Mgr. Dominika Kováčová (Katedra anglistiky a amerikanistiky)

#influencer: Celebrity sociálních médií a jejich jazykový projev

Anotace: Sociální média znatelně mění způsob, jakým spolu komunikujeme. Otázkou však nadále zůstává, do jaké míry nás v našem každodenním životě ovlivňují: Jakou úlohu při tom hrají tzv. influenceři a jejich jazykový projev? Jakým způsobem a s použitím jakých komunikačních strategií si získávají naši pozornost? K čemu slouží #hashtagy, @tagy a emodži? Odpověď na tyto a mnohé jiné otázky se společně pokusíme najít v příspěvcích nejznámějších českých a slovenských uživatelů Instagramu. 

prof. Mgr. Lukáš Fasora, Ph.D. (Historický ústav)

Prezentace knihy "Mýty a tradice středoevropské univerzitní kultury" 

Publikace si klade za cíl kulturní analýzu univerzitního prostředí, přičemž jejím hlavní analytickým nástrojem je mýtus. Autoři chápou mýtus historicky jako kulturní jev spojující současnost akademické sféry s minulostí a jako archetyp ve smyslu psychologie Carla Gustava Junga scelující vědomí jednotlivce a identitu komunity, v tomto případě akademické obce. Nacházejí inspiraci u moderních výzkumů role mýtů v konstituování národních a vůbec kolektivních identit. Mýtus je podle autorů pevně vázán na symboly, tak hojné právě ve školství, rituály, hierarchické znaky a tradice. Je nesen antickou tradici univerzity jako společenství hledačů pravdy, včetně všech rozporů a konfliktů spojených s teorií a praxí této základní teze u kořenů každé evropské univerzity. Historický vhled do problematicky univerzitních tradic a mýtů je vhodným nástrojem pro pochopení středoevropské univerzitní kultury jako pohádky (Once Upon a Time…) svého druhu, tolik ve svém idealismu a zahledění do vyprávění o „starých dobrých časech“ odolné proti reformním tlakům. Kniha představuje americkému a západoevropskému čtenáři univerzitní kulturu vlastní tzv. humboldtovskému okruhu akademické tradice, přičemž v centru pozornosti stojí především prostředí českého vysokého školství ve srovnání se situaci v Německu, Polsku, Rakousku a dalších zemích. Specifikem knihy je preference náhledu akademické kultury převážně z pozice ne-metropolitních vysokých škol vzniklých ve 20. století, což vyvažuje dosud hojně zpracovávané dějiny středoevropských vysokých učení se středověkou tradicí.

Mgr. Josef Šaur, Ph.D. (Ústav slavistiky)

Současná ruská literatura pohledem českého překladu

Jaká byla situace s překládáním ruské literatury do češtiny ve čtyřech dekádách před rokem 1989 tak nějak každý intuitivně tuší. V posledním desetiletí 20. století vystřídalo dominanci odmítání. Co se dělo v dalším období se už ví málo a také to zatím bylo zkoumáno jen okrajově. Přednáška se pokusí zodpovědět otázky: Jaké tituly ze současné ruské literatury se v posledních letech překládají do češtiny? Kdo jsou jejich autoři? Co současná ruská literatura vypovídá o dnešním Rusku? A stojí vůbec za to číst současnou ruskou literaturu? 

Mgr. Marek Vlha, Ph.D. (abs. Historický ústav)

Bohemains aneb Češi, Cikáni, bohémové. Příběh jednoho pojmu a zrození obrazu českého etnika v USA 

Ještě po první světové válce se americký velvyslanec v Paříži vyjádřil v tom smyslu, že dříve nerozeznal Čechoslováka od Kalmyka. Povědomí o českém etniku ve Spojených státech amerických vznikalo pozvolna a komplikovaně a vlivem jazykové souhry mu byly vlastní četné ironické aspekty. V žádném případě ale nešlo o pouhou historickou kuriozitu. Tento proces se úzce dotýkal každodenní zkušenosti nejpočetnější české vystěhovalecké enklávy a posléze i českých politických dějin, včetně založení samostatného československého státu v roce 1918.

Mgr. Martin Lang, Ph.D. (Ústav religionistiky)

Evoluční a kognitivní studium rituálu aneb jak zkoumat náboženství v laboratoři

Studium náboženství a podobně komplexních kulturních jevů bývalo tradičně výsadou humanitně orientovaných badatelů. Nicméně v posledních zhruba 30 letech zaznamenalo vědecké studium náboženství exponenciální růst evolučně a kognitivně orientovaných přístupů. Díky důrazu na interdisciplinaritu, která je kognitivní vědě vlastní, lze nyní náboženství studovat jako komplexní adaptivní systém a zkoumat jednotlivé mechanismy tohoto systému za pomocí různých vědních disciplín. V přednášce se zaměřím především na laboratorní a terénní výzkum mechanismů rituálního chování, které lidem pomáhají budovat kohezivní skupiny a které napovídají o možných adaptivních funkcích, jež náboženství ve společnosti plní.

Mgr. Ing. Jiří Rambousek, Ph.D. (Katedra anglistiky a amerikanistiky)

Carrollova Alenka: kraj divů nejen pro děti

Přednáška o Alence v Anglii i v Česku ji představí jako text daleko překračující meze dětské četby. Oba díly Alenky dnes patří mezi nejcitovanější ve světové literatuře, fascinují lingvisty, sémantiky, matematiky, fyziky, psychology, filozofy. Jak byla Alenka přijímána, když se poprvé objevila ve viktoriánské Anglii? A jak u nás o desítky let později? Ukážeme, že ještě čtyřicet let po vydání originálu jsme na Alenku nebyli připraveni a také že jeden ze dvou nejstarších překladů byl vlastně pořízen z němčiny. Probereme příklady toho, co všechno Carroll do Alenky vložil – třeba rafinovaný rámec druhého dílu či některé odkazy určené dospělým čtenářům – a také co tam různí autoři později nacházeli a co naopak překladatelé poztráceli cestou. Je dnes Alenka textem spíše pro děti, nebo pro dospělé? A je na tom česká Alenka stejně jako anglická? Krátce se zmíníme také o osobnosti autora a o různých spekulacích, které se kolem něj postupem času objevily.

Mgr. Tomáš Hampejs (Ústav religionistiky)

Věštění z digitálních modelů: výlety do formálních imaginací studia starověkých náboženství

Práce historika (nejen) starověkých náboženství je v mnohém podobná práci detektiva nebo archeologa, tj. je závislá na systematické práci s částečnými a nejistými stopami jevu, který je nenávratně pryč. Jakkoliv je pozorné hledání a pečlivé zpracování stop nutnou podmínkou poznání, k zodpovídání otázek o minulosti nestačí – často zapomínaným a kritickým rozměrem jakékoliv vědecké práce je představivost a kreativita. Objevení nových dat o historických skutečnostech je už dnes spíše raritou, proto se historické znalosti často posunují skrze nové způsoby představování (si). Digitální technologie společně s formálními metodami mají potenciál vytvořit unikátní pracovní plochu pro práci s daty i teoriemi – umožňují domýšlení bílých míst i promýšlení teoretických předpokladů, stejně tak dávají nástroje k testování hypotéz. Přednáška je úvodem do světa výpočetních humanitních věd se zaměřením na vybrané problémy historie starověkých středomořských náboženských tradic (mithraismus, kulty Isidy a Serapida, antické židovství a křesťanství).