Přehledy bádání a bibliografie české historické polonistiky z posledních dvou desetiletí

Základní pomůckou pro historiografické výzkumy jsou bibliografie a přehledy bádání. Naším cílem bude poskytnout stručnou informaci o publikovaných bibliografiích a přehledech výzkumů české historické polonistiky, které popisují několik posledních desetiletí, uživateli z filologických disciplín. Jedinou knižní publikací – bibliografickou příručkou, filologům patrně známou, je práce vzešlá z činnosti Stálé společné česko-polské komise humanitních věd (Stała Wspólna Polsko-Czeska Komisja Nauk Humanistycznych) při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstwie Edukacji Narodowej Rzeczypospolitej Polskiej. Vyšla pod redakcí Milana Myšky a Ryszarda Gładkiewicza roku 1995 (místem vydání byla Praha).(1) Kniha je koncipována jako sborník studií – přehledů bádání pro období od 60. let 20. století, je členěna na dvě části: českou (česká polonistika) a polskou (polská bohemistika). Českou historickou polonistiku představili Vladimír Wolf (období od pravěku do konce 12. století), Milan Šmerda (období od 13. století do poloviny 18. století), Vladislav Šťastný (periodu od poloviny 18. století do roku 1848), Jaroslav Horejsek (období let 1848-1918) a Jaroslav Valenta (moderní dějiny). Samostatný příspěvek je věnován též pedagogice – českým učebnicím dějepisu.(2)

Další příležitostí pro zhodnocení dosavadních výzkumů poskytl konec století a kulaté datum roku 2000. Historický ústav Akademie věd ČR věnoval jeden svazek sborníku Slovanské historické studie přehledu bádání; nese doprovodný titul „Východoevropská studia v České republice 1990-2000: Historie“. Obsahuje samozřejmě i přehledy bádání o slovanských zemích střední Evropy, včetně Polska.(3) Pojat je jako soubor studií, k nimž jsou připojeny v druhé části svazku bibliografie. Pavel Krafl zpracoval středověk, Miloš Řezník raný novověk a Jaroslav Valenta 19. a 20. století.(4) Konferenci o české polonistice a polské bohemistice v poslední dekádě minulého století uspořádala výše zmíněná dvoustranná stálá ministerská komise. Příspěvky byly zastoupeny i nehistorické humanitní disciplíny. Plánovaný sborník z konference ovšem nespatřil světlo světa. Pro potřeby polské odborné veřejnosti publikovali v Kwartalniku historycznym stručný přehled za léta 1990-2000 P. Krafl, M. Řezník a J. Valenta.(5) Rozsáhlejší výklad o dějinách do konce 17. století otiskl P. Krafl v sborníku Vědecké knihovny PAU a PAN v Krakově. Stať je členěna do tématických kapitol: syntetické práce, vysokoškolská skripta, pramenné edice, pomocné vědy historické, Polsko kolem roku 1000, silesiaka, dějiny vratislavské diecéze, České Slezsko, umění v Českém Slezsku, Kladsko, dějiny práva, dějiny kanonického práva, husitství a Polsko, čeští bratří a Polsko, komeniologie, řehole a hagiografie, dynastické a šlechtické vztahy, křižácký řád a Prusko, jiná polonika, recenze polonik v českých časopisech. Reflektovány jsou též články ke vztahové problematice publikované polskými autory v České republice.(6)

Píšeme-li o české polonistice, je třeba zmínit okrajové a hraniční regiony našich zemí. Slezský ústav v Opavě roku 1991 vydal příručku, prezentující výsledky výzkumů k dějinám Slezska a vytyčující úkoly do budoucnosti.(7) Výsledky bádání nad dějinami Slezska byly též představeny v sborníku vzešlém z konference „Slezsko v dějinách českého státu“.(8) J. Bakala v samostatném článku informoval o českých výzkumech dějin vratislavského biskupství.(9) J. Malina připravil s Irenou Klimaszewskou výběrovou bibliografii dějin Kladska. Vyšla jako supplementum ke Kladskému sborníku.(10) Polonikálním tématem je též osoba sv. Vojtěcha, polské veřejnosti byly představeny výsledky českých historických aktivit v souvislosti s miléniem tohoto světce (studie, sborníky aj.). Přílohou statě je výběrová bibliografie. Publikována byla bibliografie významného brněnského polonisty Josefa Macůrka.

(1) Polskie badania Bohemistyczne i czeskie badania Polonistyczne w ostatnim trzydziestoleciu. Nauki historyczne i filologiczne (Polonistické studie v České republice a bohemistické studie v Polské republice v posledních třiceti letech. Historické a filologické obory) , red. M. Myška – R. Gładkiewicz, Praha 1995.

(2) V. Wolf, Česká produkce k polským dějinám od pravěku do konce 12. století za léta 1968-1993, s. 11-21; M. Šmerda, Stav polonistických studií v České republice od roku 1960 v historiografii středověku a raného novověku (13. pol. 18. stol.), s. 23-39; V. Šťastný, Stav polonistických studií v České republice v historiografii novověku, I. Od pol. 18. stol. do roku 1848, s. 41-53; J. Horejsek, Stav polonistických studií v České republice v historiografii novověku, II. Od roku 1848 do roku 1918, s. 53-69; J. Valenta, Česká historiografie o nejnovějších dějinách Polska v posledních třech desetiletích, s. 71-90; B. Gracová, Polsko a Poláci v českých učebnicích dějepisu a občanské nauky, s. 91-128.

(3) Východoevropská studia v České republice 1990-2000: Historie, I. Stav, výsledky a perspektivy východoevropských studií v České republice 1990-2000, II. Bibliografie, in: Slovanské historické studie, sv. 27, 2001.

(4) J. Valenta, K současným problémům české polonistiky a polské bohemistiky, s. 27-34; P. Krafl, Polské dějiny a dějiny česko-polských vztahů do konce 15. století, s. 34-50; M. Řezník, Raně novověké polské dějiny v českém dějepisectví 90. let, s. 51-60; J. Valenta, Dějiny Polska v 19.-20. století a česká historiografie, s. 60-80. Bibliografie: J. Valenta – P. Krafl, Polonistika, s. 155-177.

(5) P. Krafl – M. Řezník – J. Valenta, Czeska polonistyka historyczna w latach 1990-2000, in: Kwartalnik historyczny, roč. 109, 2002, č. 4, s. 71-80.

(6) P. Krafl, Badania nad dziejami Polski, Śląska i stosunkami czesko-polskimi do końca XVII wieku w Republice Czeskiej w latach 1990-2000, in: Rocznik Biblioteki Naukowej PAU i PAN w Krakowie, sv. 52, 2007, s. 449-476.

(7) Slezsko v dějinách českého státu. Stav a úkoly výzkumu, Opava 1991.

(8) Slezsko v dějinách českého státu. Sborník příspěvků z vědecké konference, pořádané pod záštitou prezidenta České republiky Václava Havla u příležitosti 50. výročí Slezského ústavu SZM v Opavě, red. M. Borák, Šenov u Ostravy 1998.

(9) J. Bakala, Středověké dějiny vratislavské diecéze v pracích českých historiků, in: Tysiącletnie dziedzictwo kulturowe diecezji wrocławskiej, red. A. Barciak, Katowice 2000, s. 180–192.

(10) J. Malina, Dějiny Kladska. Výběrová speciální bibliografie české a polské knižní a časopisecké literatury. – Bibliografia czasopiśmiennictwa ziemi Kłodzkiej. Wybór literatury polskiej i czeskiej (wydawnictwa zwarte i czasopiśmiennictwo). Spolupracovala I. Klimaszewska, Kladský sborník, supplementum sv. 2, Hradec Králové – Wrocław 1999.

Pavel Krafl

Mohlo by vás z této kategorie také zajímat

2 | 2022
  1. Atraktivnost a serióznost (Ivo Pospíšil)
1 | 2021
  1. Tradiční kategorie nově (Ivo Pospíšil)
1 | 2017
  1. Pohádky v dárkovém balení (Ivo Pospíšil)
2 | 2016
  1. Všetička stále čtivý a podnětný (Ivo Pospíšil)
2 | 2010
  1. Stanislav Motl: Strážce brány