Nikoli záhady, ale nejistoty

Emil Hruška: Aktovky v dějinách. Nakladatelství Epocha, Pražská vydavatelská společnost, edice Magnetka, Praha 2015.

Ivo Pospíšil

Autor (roč. 1958) je právník a novinář, autor literatury faktu s orientací mimo jiné na problémy českého pohraničí, na sudetské Němce a poúnorové útěky do zahraničí. Své věci publikuje v České republice a v Německu. Přítomný soubor kapitolek věnovaných roli aktovek v dějinách není sice nijak objevný tematicky, ale shrnutím dosahuje značné působivosti. Autor svou dokumentární prózu nezdobí estetickými přesahy ani senzacechtivostí, je zdrženlivý, věcný, nešokuje neznámými věcmi; v podstatě lze říci, že vše, o čem píše, je víceméně známé, a přece umnou stylizací a spojováním epizod dosahuje toho, že člověka zneklidňuje, znejišťuje a nutí ptát se, jak náš svět fungoval a funguje nebo spíše nefungoval a nefunguje. Pravda je, že aktovka už dnes nehraje takovou roli jako v minulosti, ale přece jen: „V minulém století sehrály aktovky v řadě případů historickou nebo alespoň pozoruhodnou roli. Samozřejmě pro to, co obsahovaly nebo měly obsahovat. Nikoli nedůležité však také bylo, komu ta či ona aktovka patřila v daných časových a prostorových souřadnicích.“ (s. 8). Tolik Emil Hruška úvodem. Pak už následuje gejzír „aktovek“: trs aktovek kolem proslulého atentátu na Reinharda Heydricha (aktovka Gabčíkova, Kubišova, Heydrichova, neuvěřitelná čtvrtá aktovka poštovního úředníka a fotoamatéra takřka se surrealistickým obsahem: kdoví, jakou roli tu tato osoba a její aktovka hrála; výčet věcí, jež obsahovala, zabírá celou jednu tiskovou stranu a je naprosto šokující), aktovka německého špióna z československého generálního štábu (jmenoval se Jaroslav Falout; ve známém seriálu Hříšní lidé města pražského jej pod změněným jménem hraje Jiří Holý), aktovka nešťastného německého kurýra, která paradoxně způsobila porážku Francie, tajemná aktovka Eugena Suchoně (obsahovala jeho deník), aktovka, která asi změnila osudy Alžírska i Francie, tajemství aktovky Mussoliniho (listiny údajně kompromitující Churchilla byly falšovány, ale kdo ví, co tam bylo ještě?), snad dosud neotevřená aktovka Herberta Wehnera, kdysi fanatického komunisty, později sociálního demokrata, v SSSR asi udavače vlastních soudruhů pod brutálním stalinským nátlakem, východoněmeckého vyzvědače na nejvyšších západoněmeckých místech, aktovka s dolary KGB na uplacení poslance Spolkového sněmu, britský trik s mrtvým „majorem Martinem“, který umožnil úspěšnou invazi Spojenců na Sicílii, aktovka „doktora smrti“, nacisty Ariberta Heima, záhadná aktovka pro K. H. Franka, aktovka asi s posledním dílem filozofa Waltera Benjamina, který v beznadějné situaci na útěku z poražené Francie spáchal sebevraždu, možná neexistující aktovka navždy zmizelého Rudolfa Diesela (mohla obsahovat tajnou dokumentaci), aktovka Emanuela Viktora Vosky, jenž se dvakrát zasloužil o stát – a jak! – bez něho by byl asi T. G. Masaryk v USA bezmocný – a přesto zemřel potrestán a zapomenut. A potom osudové aktovky při atentátu na Hitlera roku 1944. Nakonec jsme si ponechali dvě snad mnohým nejbližší a nejtajemnější „naše“ aktovky: Palachovu a Dubčekovu: jednak jsem současníkem těch aktovek, jednak je mi osud obou aktérů nejbližší. Jak to tak čtu, stále se nad tím vším vznáší stín nejasnosti, ne vše je dosud objasněno a třeba nás ještě čeká nějaké překvapení.

Dobrá, čtivá, svým způsobem i zábavná kniha, ale i důvod k zamyšlení. Neboť mnohem horší než tajemství nebo záhada je nejistota.


Mohlo by vás z této kategorie také zajímat

2 | 2019
  1. Rusko mladýma českýma očima (Ivo Pospíšil)
  2. Ve vlastním světě (Ivo Pospíšil)
2 | 2018
  1. Translatologické inštrumentárium (Elena Nikolajová Kupferschmidtová)
1 | 2017
  1. Skryté prameny: poněkud zapomenuté osobnosti (Ivo Pospíšil)
1 | 2010
  1. Teorie uměleckého díla z Prešova