Mezinárodní vědecká konference v Prešově a její publikační výstup

MAREK MITKA (ed.).: Slavistika – areálová slavistika – stredoeurópske štúdiá. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity. 2015. 317 s. ISBN 978-80-555-1328-7

Magdaléna Marie Sedláčková

V říjnu roku 2013 se na Filozofické fakultě v Prešově uskutečnil seminář s názvem Slavistika – areálová slavistika – stredoeurópske štúdiá. Seminář se konal v souvislosti s jubilejním výročím vzniku Katedry slavistiky a rovněž zahájení studijního oboru „Stredoeurópske štúdiá“. Do programu byl také zahrnut workshop „Jazyky a kultúry v krajinách V4 a V4+“. Stěžejním obsahem programu bylo pojednání o dvacetiletém působení katedry. Nedílnou součástí konference byl také současný směr slavistiky et cetera.

Příspěvky byly realizovány ve třech jazycích – slovenštině, polštině a bulharštině. Svůj příspěvek přednesl doc. PhDr. Peter Káša, CSc., prof. PhDr. Júlia Dudášová, DrSc., která shrnula dosavadní vývoj katedry, pak Mgr. Róbert Pejša, PhD., prof. Ryszard Tokarski, doc. Lajos Páflavi, prof. Peter Žeňuch, DrSc., prof. Miloš Zelenka, DrSc., se věnoval problematice literárněvědné komparatistiky, PaedDr. Ivana Cimermanová, PhD., působící jako prorektorka, vyzdvihla práci a úsilí pedagogů za dvacetileté období, Zbigniew Machej a Ing. Martin Lačný, PhD., který je proděkanem na FF PU a další. Výstupem z konference byl stejnojmenný sborník studií vycházející po editorským dohledem Marka Mitky.

Některé z příspěvků se zaměřují na koncepci studia na prešovské katedře slavistiky. Například předmětem studie Júlie Dudášové-Kriššákové je na základě výběru určitých událostí vyzdviženo to nejpodstatnější v průběhu dvaceti let. Autorka se mimo jiné zmiňuje o významné konferenci ke stému výročí P. J. Šafárika, která se zrealizovala na několika místech, konkrétně na Slovensku a v České republice. K této příležitosti existuje sborník s názvem Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Prešove (15). na počest tohoto výročí byl postaven i „Pamätný dom Pavla Jozefa Šafárika“. Parciální část tvoří přehled absolventů například oboru slavistika a polonistika, doktorských studentů a závěrečných prací.

Další statí je Súčasný stav a perspektívy rozvoja slavistiky na Filozofickej fakulte Prešovskej univerzity z pera Márie Čižmárové. M. Čižmárová představuje Institut rusistiky, ukrajinistiky a slavistiky. Relevantním prvkem je zaměření institutu a koncepce vědeckého výzkumu. Akcentuje projekty a konference, které byly realizovány, a zaměřuje se i na současný vývoj oboru. Jmenuje i některé osobnosti, které významně přispěly – například prof. Júlia Dudášová, prof. Jozef Sipko, doc. Darina Antoňáková, Anna Petríková a další.

Peter Žeňuch se ve svém článku zabývá pojetím současné slavistiky a představuje koncepty výzkumu. Dává do pozornosti důležitost oboru slovenské slavistiky a jeho cíle. Rovněž koncipuje okruh bádání a poukazuje na směřování slavistiky k moderní době a společnosti. ve zkratce také pojímá termín slavistiky, vyzdvihuje interdisciplinaritu oboru jakožto formu bádání. Kvintesencí oboru je výzkum z hlediska slovensko-slovanských a slovensko-neslovanských vztahů. Představuje směr a koncepci slovenské slavistiky.

Marta Vojteková věnuje pozornost problematice z lingvistického hlediska. Hledá shody a diference z aspektu výuky slovenského a polského jazyka. Tímto přibližuje koncepci výuky jazyka tak, aby to bylo co nejvíce efektivní. Parciální součástí je otázka kongruence a interference. Těžištěm práce jsou paralely a diference ve slovenském a polském jazyce. Autorka demonstruje konkrétní příklady jazykových paralel ze tří úhlů pohledu (z hlediska valence), například chory – chorý, czarny – černý, agresywny – agresívny atp. Na druhé straně se věnuje i diferencím z lingvistického hlediska. V závěru shrnuje výsledky svého bádání.

Ivana Slivková zpracovala zajímavý příspěvek na téma Žena v slovanskej poézii. Autorka zde vystihuje koncepci ženy jakožto literární postavy v běloruské poezii. V úvodu pokládá otázky: „Ako uvažovať o žene v literatúre? Žena ako autorka? Žena ako hrdinka/lyrický subjekt? Žena ako téma?“ V rámci této problematiky byla věnována pozornost percepci ženy z hlediska běloruské literatury v minulosti i současnosti. Stať pro porovnání doplnila o úryvky polských a slovenských autorek; zde zkoumá specifika, prvky a motivy jako jsou svoboda, morálka, hříšnost, láska a do jisté míry i vnímání sebe sama. Vyzdvihuje diferenci běloruských, slovenských a polských autorek vzhledem k recipientovi – differentia specifica spočívá v tom, že slovenská a polská poezie o ženách je určená nejenom pro ženy-čtenářky, ale i pro muže, kdežto běloruská pouze pro ženy.

Miroslava Kitková představuje Dorotu Masłowskou jakožto současnou významnou autorku pocházející z Polska. Studie akcentuje originální kreativitu autorky a práci s jazykem. Modus loquendi se vyznačuje hovorovými prvky, výrazy v angličtině, ale i vulgarismy. Recipient na jedné straně díla Masłowske přijímá jako výjimečná a originální, a na straně druhé v podstatě odmítá. M. Kitková zmiňuje kupříkladu knihy Wojna polsko–ruska pod flagą biało-czerwoną, Paw królowej, Kochanie, zabiłam nasze koty, Między nami dobrze jest et cetera. Zaměřuje se na jazyková specifika obsažená v díle Masłowske, přičemž studii obohatila o konkrétní ukázky v původním jazyce. Poukazuje na specifickou narativní strategii autorky a především na koncepci jazyka, kdy absentuje jazyk spisovný.

V příspěvku Dejiny Bieloruska v slovenskej a českej historiografii po roku 2000 se autorka Luciána Hoptová zabývá publikacemi věnujícím se dějinám Běloruska. Současně vyzdvihuje odborné práce jako například Bělorusko, Nie je hanbou byť porazeným v boji za slobodu, Diplomatické úsilie o vznik Bieloruskej republiky, Ivan Kraskovskij – priekopník bielorusko – ukrajinských vzťahov a Slovensko a v neposlední řadě Soupis pramenů k dějinám národů Ruska, Ukrajiny a Běloruska do roku 1945 z archivů České republiky. Do popředí zájmu se ve stati dostala slovenská a česká literatura pojednávající o Bělorusku; jedná se o různá témata – dějiny, osobnosti a emigrace. V článku je zmíněn například Ivan Kraskovskij, jakožto jedna ze stěžejních osobností emigrace. Závěrem autorka vyzdvihuje potřebu zpracování nových publikací, které doposud absentují, tedy těch laických, za účelem přiblížení dějin Běloruska širšímu okolí.

Sborník Slavistika – areálová slavistika – stredoeurópske štúdiá pojednává o vzniku a vývoji oboru, a tímto podává ucelený pohled na nynější slavistiku v Prešově. Pozornost se především soustředila na zhodnocení činnosti katedry a její další odborný směr. Do popředí zájmu se dostala i problematika z jiných oborů – například percepce ženy v poezii, současné osobnosti a další. Příspěvky jako celek demonstrují na jedné straně podstatu a důležitost slavistiky, a na straně druhé, v případě ostatních statí, se zaměřují na významné osobnosti a v neposlední řadě analyzují a komparují zajímavé motivy v dílech.

Mgr. Magdaléna Marie Sedláčková – doktorandka Ústavu slavistiky na Masarykově univerzitě. V rámci svého výzkumu se zabývá genezí a typologií historického románu 19. a 20. století. ve volném čase se věnuje psaní článků a studiu ruštiny.

Kontakt: 398519@mail.muni.cz


Mohlo by vás z této kategorie také zajímat

1 | 2022
  1. Pro děti o válce bilingvně (Markéta Poledníková)
2 | 2019
  1. Nestárnoucí inspirace (Ivo Pospíšil)
2 | 2017
  1. Ach, ty Češky! (Jan Škvrňák)
1 | 2015
  1. Stará literatura východních Slovanů a ruská literatura 18. století (Lenka Paučová)
1 | 2013
  1. Cesty jako nekompromisní zrcadla (Milena Fucimanová)