Pohádky v dárkovém balení

Eduard Bass: Koráb pohádek. Edičně připravila Hedvika Landová. Ilustrace Petr Korunka. Munipress, Masarykova univerzita, Brno 2016.


Vše začalo jako rutinní diplomová práce na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity pod vedením doc. Vlastimila Válka, CSc., mimo jiné toho, kdo v Brně spolu s již zvěčnělou doc. Jarmilou Bartákovou, rodem Slovenkou, a autorem těchto řádků zakládal před 20 lety obor slovakistika, znalec memoárové literatury, ale také spolu s prof. Dušanem Jeřábkem významný editor české literární klasiky. Autorkou diplomové práce (http://is.muni.cz/th/145179/ff_m/Magisterska_diplomova_prace.pdf) byla Hedvika Nováčková, nyní Landová; právě ona objevila v Literárním archívu Památníku národního písemnictví v Praze soubor pohádek známého českého spisovatele, zpěváka, kabaretiéra, textaře a romanopisce Eduarda Basse (vl. jménem Eduard Schmidt, 1888–1946), který svoji jazykovou a literární invenci vrchovatou měrou uplatnil mj. v románech Klapzubova jedenáctka (1922), Cirkus Humberto (1941) nebo Lidé z maringotek (1942), v žánru rozhlásků vynalezeném pro Lidové noviny 20. let 20. století, satirika, muže ze známého kabaretu Červená sedma. Jde o literární pohádky, tedy uměle zpracované folklorní pohádky různých národů, které dílem vycházely v novinách, dílem ve dvou textologicky nepříliš dobře udělaných vydáních (1957, 1969), ale mnoho z nich vychází takto vůbec poprvé. Práce editora nebývá všeobecně příliš ceněna, je to práce služebná, ale je to služba a práce vysoce odborná, často cennější než práce původní. Editorka uvádí překvapivý fakt, že editorka předchozích vydání asi měla k dispozici kompletnější materiál než ona sama. Název Koráb pohádek volila podle originálního nadpisu na složce textů. Soubor je totiž rámován plavbou korábu po Středozemním moři, kdy si pasažéři různých národů vyprávějí pohádky. Soubor začíná příznačně pohádkou ruskou a ty důvody nejsou jen ty, které uvádí Bass: je to hlavně pozice folkloru v slovanských zemích a v Rusku a u východních Slovanů zvláště, včetně jeho edic. Najdeme tu pohádku ruskou, maloruskou/ukrajinskou, avarskou, gruzínskou/georgijskou, čečenskou, lackou, osetskou, tatskou, kabardinskou, kašmírskou, tibetskou, bornejskou, černošskou z jižních moří, malajskou, malgašskou, transvaalskou, berberskou, kabylskou, řeckou, albánskou, srbskou, bulharskou, estonskou, francouzskou, islandskou, norskou, finskou, maďarskou a ty, které jsem neuvedl, mi snad odpustí. Užitečné jsou Bassovy vysvětlivky, ale jistě by to i v tomto primárně čtenářském výboru chtělo možná nějaké větší komentáře folkloristické a literárněvědné, které v diplomové práci víceméně jsou. Škoda, že si editorka nevzpomněla na práci jiného brněnského folkloristy a literárněvědného badatele doc. Jaroslava Mandáta o ruské literární pohádce (1960) a celou svou práci s event. úpravami včetně edice pohádek nevydala; odborník by si to rád přečetl celé, laikovi by stačily texty pohádek. Pěkná a užitečná knížka.

Ivo Pospíšil


Mohlo by vás z této kategorie také zajímat

2 | 2019
  1. Monografie o brněnském historikovi (František Všetička)
2 | 2015
  1. Muchy (Ivo Pospíšil)
2 | 2014
  1. Martin Reiner: Básník. Román o Ivanu Blatném (Ivo Pospíšil)
1 | 2013
  1. Několik otázek v labyrintu (Ivo Pospíšil)
2 | 2010
  1. Příručka slovenštiny pro polské uživatele