Básnický suverén

VŠETIČKA, F. Návratnost nóny. Doslov Jiří Poláček, ilustrace Pavel Herynek. Jinočany: H&H, 2019.


O Všetičkovi jako o básníkovi, prozaikovi, dokumentaristovi, literárním historikovi a teoretikovi je zbytečné podrobněji mluvit: ostatně na Slovensku vyšel již na konci 80. let minulého století jeho svazek Kompoziciána (1986) v době, kdy v české části federace publikovat v podstatě nesměl, desítky jeho knih vycházely od 90. let až dodnes v obdivuhodném věku (roč. 1932). Jsou to věci různožánrové, teoretické studie, poetika, jeho „dílny“, kompozice celé české prózy 20. století, ale také řada monografií o jednotlivých autorech. Jako básník si podržel vztah k ruským formalistům, které ostatně česky editoval v Kompozici prózy (1971): především úcta k formě, její zvládnutí a práce s ní. Toho se týká i přítomný svazek doprovozený doslovem Jiřího Poláčka. Nóna – strofa o devíti verších – často se střídajícím se rýmovým vzorcem. Básně Všetička rozdělil do několika tematických bloků. Jsou to zajímavá místa (Caesarova kašna, Klášter Hradisko), gnómická zamyšlení (Neboj se, Líce, Pocit), barvy, spojení s historií, komentáře k některým autorům, v podstatě nápadité medailony (Mahen, Nezval, Halas), jakoby památníkové verše o osobních událostech (Vdavky), potom kulturní komentáře, jakýsi průvodce jinou Všetičkovou činností, kterou je např. polská literatura. Podívejme se na některé partie. Brilantní je Všetičkova hra s názvy sbírek (Nezval): „Jak nehorázně baculatý byl,/ když matka naděje ho porodila,/ skleněný havelok jej nehalil,/ vše byla spíše pantomima./ Křídly se tehdy ještě nezdobil,/ Manon ho zatím neoslovila,/ to proto, že ho čekal poetismus/ a dogmatický surrealismus,/ zlá sorela jej zahubila“ (s. 24). Podobně Halas: „Sépie a všechny ty ostatní/ básníka Františka Halase/ vepluly do světa ladění./ Záblesk a všechno se vůkol třese./ To kohout podlehl vábení/ a zapomněl plašit smrt v lese,/ v tom háji, kde hořec vykvetl/ a čarovnou vůni kol rozmetl,/ opojnou moc svému tvůrci nese“ (s. 25). Nebo Neboj se jakoby v duchu Puškinova opovrhování davem: „Neboj se, neboj se tak velice,/ boj se především sám sebe,/ nevěř tomu, co říká ulice,/ vzhlížej nahoru, vzhlížej v nebe,/ před tebou nestojí nikdo více,/ před sebou musíš vidět sebe,/ na nikoho se neohlížej,/ na nikoho se též nedívej,/ všechno začíná jen u tebe“ (s. 9). Ani v Návratnosti nóny Všetička nezklamal: naplnil ji štiplavou satirou, kousavým humorem, jasným názorem, byť možná někdy příliš tvrdým.

Ivo Pospíšil


Mohlo by vás z této kategorie také zajímat

1 | 2019
  1. Sarkastická sci-fi (Ivo Pospíšil)
2 | 2018
  1. Dvakrát Soldán/Jurkovič (Ivo Pospíšil)
2 | 2016
  1. Ukrajinský spisovatel na Slovensku Ivan Jackanin (Ivo Pospíšil)
1 | 2016
  1. Ten, který byl (Ivo Pospíšil)
3-4 | 2010
  1. Politika - politologie - literatura