Anotační praktiky vědců: analýza kognitivní práce

Michal Lorenz

Abstrakt


Účel – Anotační praktiky vědců představují jeden ze základních prvků vědecké práce napříč vědními obory. Ve srovnání s praktikami čtení a psaní textů velmi málo prozkoumán. Studie je založena na formativním paradigmatu designu HCI a sociokognitivním paradigmatu informačního chování. Ve výzkumné studii představujeme výsledky zkoumání anotačních praktik vědců pracujících s tištěnými vědeckými texty. Výzkum zaměřujeme na interakce člověka s textem (Human–Text Interaction) s cílem popsat kognitivní práci vědců při anotování a identifikovat její omezení. Výzkumu se zúčastnilo celkem 20 vědců. Zastupují humanitní, společenské a přírodní vědy (lingvistiku, psychologii, geografii) a interdisciplinární výzkum s různým stupněm odbornosti – nováčci (doktorandi), pokročilí (postgraduální výzkumníci), odborníci (docenti a profesoři). Kognitivní práce byla analyzována při anotování vědeckých článků, monografií a diplomových prací.

Design/metodologie/přístup – Výzkum byl proveden metodou analýzy kognitivní práce. Design výzkumu byl přirozený – vědci četli ve svém přirozeném prostředí texty dle vlastního výběru s úkolem vytvářet si anotace pro svoji další práci. Každý typ textu četli 15 minut. Během interakce s textem nahlas mluvili o své činnosti. Získané zvukové a obrazové záznamy byly zpracovány pomocí analýzy verbálních protokolů a analýzy abstraktní hierarchie. 

Výsledky – Celkem bylo pomocí abstraktní hierarchie analyzováno 829 základních anotačních elementů odpovídajících jednoduchému aktu anotování. Podle typu a místa interakce s textem byla vytvořena typologie anotací s 13 kategoriemi. Analýza anotačních praktik odhalila vzorce spoluvýskytu anotačních elementů, některé z nich se vyskytují pravidelně společně v jedné kombinaci. Akty anotování se vyskytují buď izolovaně, nebo se skládají do souborů na sebe navazujících činností, které jsou stopami prohlubujícího se porozumění textu. Vedle aktů a činností anotování se vyskytují také anotační praktiky označované jako metaanotace, které jsou anotacemi k již vytvořeným anotacím, a makroanotace uspořádávající anotace napříč textem a sloužící orientační funkci v textu. Získané výsledky kognitivní práce při anotování naznačují topologické napětí mezi kognitivními funkcemi a nástroji pro psaní poznámek, což má důsledky pro design nástrojů pro čtení a poznámkování elektronických odborných textů.

Originalita/hodnota – Příspěvek přináší vhled do anotačních praktik vědců při interakci s odborným textem založený na empirickém výzkumu. Zjištění lze využít při designování anotačních nástrojů elektronických textů. Design anotačního editoru by měl zabránit narušování kognitivních procesů a soustředění vědců přeorientováním jejich pozornosti od textu k výběru anotačního nástroje pro realizaci anotačního aktu. Takový design zajistí přímou interakci člověka s textem místo interakce s anotačním editorem.


Klíčová slova


interakce člověk–text, anotační praktiky, anotace, analýza kognitivní práce, srovnávací studia domén

https://doi.org/10.5817/ProIn2021-1-2

Full Text:

PDF

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

ADLER, A., A. GUJAR, B. L. HARRISON, K. O’HARA a A. SELLEN (1998). A Diary Study of Work-Related Reading: Design Implications for Digital Reading Devices. In CHI '98: Proceedings of the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems, Los Angeles, California, USA, April 18-23, 1998, 241–248. DOI 10.1145/274644.274679.

AGOSTI, M., G. BONFIGLIO-DOSIO a N. FERRO (2007). A historical and contemporary study on annotations to derive key features for systems design. International Journal on Digital Libraries. 8(1): 1-19. DOI s00799-007-0010-0.

ALBRECHTSEN, H., PEJTERSEN, A. M. a B., CLEAL (2002). Empirical work analysis of collaborative film indexing. In BRUCE, H., FIDEL, R., INGWERSEN, P. a P. VAKKARI. Emerging frameworks and methods. Proceedings of 4th International Conference on Conceptions of Library and Information Science (CoLIS4). Greenwood Village: Libraries Unlimited.

BAUER, M. a A. ZIRKER (2017). Explanatory Annotation of Literary Texts and the Reader: Seven Types of Problems. International Journal of Humanities & Arts Computing: A Journal of Digital Humanities. 11(2): 212-232. DOI 10.3366/ijhac.2017.0193.

BLAIR, A. M. (2010a). Too Much to Know. New Haven and London: Yale University Press.

BLAIR, A. M. (2010b). The Rise of Note-Taking in early Modern Europe. Intellectual History Review. 20(3): 303-316. DOI 10.1080/17496977.2010.492611.

BOCH, F. a A. PIOLAT (2005). Note taking and learning: A summary of research. Writing Across the Curriculum.16: 101–113. DOI 10.1002/acp.1086.

BONNER, J. M. a W. G. HOLLIDAY (2006). How college science students engage in note‐taking strategies. Journal of Research in Science Teaching. 43(8): 786-818. DOI 10.1002/tea.20115.

BUSH, V. (1945). As we may think. The Atlantic monthly. 176(1): 101–108. Dostupné z: https://www.theatlantic.com/magazine/archive/1945/07/as-we-may-think/303881/.

CALLISON, D. (2003). Note-taking: Different Notes for Different Research Stages. School Library Media Activities Monthly. 19(7): 33-37+.

CARTER, J. F. a N. H. Van MATRE (1975). Note Taking Versus Note Having. Journal of Educational Psychology. 67(6): 900-904.

CRAWFORD, C. C. (1925a). Some Experimental Studies of the Results of College Note-Taking. The Journal of Educational Research. 12(5): 379-386. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/27523191.

CRAWFORD, C. C. (1925b). The Correlation between College Lecture Notes and Quiz Papers. The Journal of Educational Research. 12(4): 282-291. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/27523171.

ČSN ISO 214 (2001) Dokumentace – Abstrakty pro publikace a dokumentaci. Praha: Český normalizační institut.

FIDEL, R. (2012). Human information interaction: An ecological approach to information behavior. Cambridge, Mass.: MIT Press.

FIDEL, R. a A. M. PEJTERSEN (2004). From information behaviour research to the design of information systems: the Cognitive Work Analysis framework. Information Research. 10(1). Dostupné z: http://InformationR.net/ir/10-1/paper210.html.

FIDEL, R., BRUCE, H., PEJTERSEN, A. M., DUMAIS, S., GRUDIN, J. a S. POLTROCK (2000). Collaborative Information Retrieval (CIR). New Review of Information Behaviour Research. 1: 235-247.

FROMMHOLZ, I. et al. (2003). Document-Centered Collaboration for Scholars in the Humanities – The COLLATE System. In: KOCH, T. and I.T. SøLVBERG (Eds.). Research and Advanced Technology for Digital Libraries. ECDL 2003. Lecture Notes in Computer Science, vol. 2769. Berlin, Heidelberg: Springer. DOI 10.1007/978-3-540-45175-4_40.

HANDSCHUH, S. a S. STAAB (Eds.) (2003). Annotation for the Semantic Web. Amsterdam: IOS Press.

HUNTER, J. (2009). Collaborative Semantic Tgging and Annotation Systems. Annual Review of Information Science and Technology. 43: 1-84. DOI 10.1002/aris.2009.1440430111.

HYLAND, K. (2004). Disciplinary Discourses: Social Interactions in Academic Writing. Ann Arbor: The University of Michigan Press.

CHI, M.T.H. (1997). Quantifying Qualitative Analyses of Verbal Data: A Practical Guide. Journal of the Learning Sciences. 6(3): 271-315. DOI: 10.1207/s15327809jls0603_1.

CHIARCOS, Ch., FATH, Ch. a F. ABROMEIT (2020). Annotation Interoperability for the Post-ISOCat Era. In Proceedings of the 12th Conference on Language Resources and Evaluation (LREC 2020). Marseille: European Language Resources Association, 5668–5677.

IDE, N. (2007). Annotation Science: From Theory to Practice and Use. In REHM, G., A. WITT, LEMNITZER, L. (Eds). Data Structures for Linguistic Resources and Applications. Tübingen: Gunter Narr Verlag. Dostupný z: http://www.cs.vassar.edu/~ide/papers/GLDV.pdf.

JACKSON, H. J. (2001). Marginalia: readers writing in books. New Haven and London: Yale University Press.

JACKSON, H. J. (2005). Romantic Readers: The Evidence of Marginalia. New Haven and London: Yale University Press.

KAPTELININ, V. a B. A. NARDI (2009). Acting with Technology: Activity Theory and Interaction Design. Cambridge: The MIT Press.

KATOPOL, P. F. (2007). "Just Enough" Information: Information Behaviour, Organizational Culture, and Decision Making in Municipal Government. Canadian Journal of Information and Library Science. 31(3): 233-247.

KATOPOL, P. F. (2006). We don't do that here: Using cognitive work analysis to learn about organizational culture. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 33(1), 9-11. DOI 10.1002/bult.2006.1720330104.

KHAN, F. (1993). A Survey of Note-Taking Practices. Technical Report, Hewlett-Packard Laboratories. Dostupné z: https://www.hpl.hp.com/techreports/93/HPL-93-107.pdf

KIEWRA, K. A. (1988). Cognitive Aspects of Autonomous Note Taking: Control Processes, Learning Strategies, and Prior Knowledge. Educational Psychologist. 23(1): 39-56. DOI 10.1207/s15326985ep2301_3.

KIEWRA, K. A. (1985). Investigating Notetaking a Review: A Depth of Processing Alternative. Educational Psychologist. 20(1): 23-32. DOI 10.1207/s15326985ep2001_4.

KOOLEN, C., A. GARNETT a R. SIEMENS (2012). Electronic Environment for Reading: An Annotated Bibliography of Pertinent Hardware and Software. Scholarly and Research Communication. 3(4). DOI 10.22230/src.2012v3n4a71.

LEONT'JEV, A. N. (1978). Činnost, vědomí, osobnost. Praha: Svoboda.

LEWIS, Ch. T. a Ch. SHORT (1879). A Latin Dictionary, Oxford: Clarendon Press.

LIN, M., W. G. LUTTERS a T. S. KIM (2004). Understanding the Micronote Lifecycle: Improving Mobile Support for Informal Note Taking. CHI '04: Proceedings of the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems, Vienna, Austria, April 24–29, 2004. S. 687–694. DOI: 10.1145/985692.985779.

LINTERN, G. (2013). Cognitive Work Analysis [online]. Cognitive Systems Design net [Cit. 2021-01-05]. Dostupný z: http://www.cognitivesystemsdesign.net/Tutorials/CWA%20Tutorial.pdf

LUO, L., D. WEST a G. MARCHIONINI (2008). Annotations of Interlibrary Loan Process: The Transition from Analog to Electronic. Document Delivery & Electronic Reserve, 18(3): 307-324. DOI 10.1080/10723030802186298.

MARCHIONINI, G. (2010). Information Concepts: From Books to Cyberspace Identities. San Rafael: Morgan and Claypool.

MARSHALL, C. C. (1997). Annotation: from paper books to the digital library. In: DL 1997: Proc. ACM International conference on Digital libraries. New York. ACM Press: 131–140.

MARSHALL, C. C. (1998). Toward an ecology of hypertext annotation. In: AKSCYN, R. (Ed.) Proc. ACM Conference on Hypertext and Hypermedia: links, objects, time and space—structure in hypermedia systems. New York. ACM Press: 40–49.

MARSHALL, C. C. (2009). Reading and writing the electronic book. San Rafael: Morgan and Claypool.

McCLELLAND, S. I. (2016). Speaking back from the margins: Participant marginalia in survey and interview research. Qualitative Psychology. 3(2): 159-165. DOI 10.1037/qup0000061

PALMER, C.L. a M. H. CRAGIN (2008). Scholarship and Disciplinary Practices. Annual Review of Information Science and Technology. 42(1): 163-212. DOI 10.1002/aris.2008.1440420112.

PALMER, C.L., L.C. TEFFEAU a C.M. PIRMANN (2009). Scholarly Information Practices in the Online Environment: Themes from the Literature and Implications for Library Service Development. Dublin, Ohio: OCLC Research. Dostupné z: www.oclc.org/programs/publications/reports/2009-02.pdf.

PEARSON, J., G. BUCHANAN a H. THIMBLEBY (2014). Designing for Digital Reading. [San Rafael]: Morgan and Claypool.

PEJTERSEN, A. M. (1989). The Bookhouse: Modelling Users' Needs and Search Strategies as a Basis for System Design. Roskilde: Risø National Laboratory.

PHELPS, T. A. a R. WILENSKY (1997). Multivalent Annotations. In: Peters C. a C. Thanos (Eds). Research and Advanced Technology for Digital Libraries. ECDL 1997. Lecture Notes in Computer Science, vol. 1324. Springer, Berlin, Heidelberg. DOI 10.1007/BFb0026734.

PIOLAT, A., T. OLIVE a R. T. KELLOGG (2005). Cognitive Effort during Note Taking. Applied Cognitive Psychology. 19(3): 291-312. DOI: 10.1002/acp.1086.

PONCE, H. R., a R. E. MAYER (2014). Qualitatively different cognitive processing during online reading primed by different study activities. Computers in Human Behavior, 30: 121–130. DOI 10.1016/j.chb.2013.07.054.

RUVANE, M. B. (2006a). Annotation as Process: A vital Information Seeking. Proceedings of the American Society for Information Science and Technology. 42(1): 506-522. DOI: 10.1002/meet.14504201178.

RUVANE, M. B. (2006b). Defining Annotations: a visual (re)interpretation. Procedings of the American Society for Information Science and Technology. 43(1): 1– 5. DOI 10.1002/meet.14504301226.

RENEAR, A., S. DeROSE, E. MYLONAS a A. van DAM (1999). An Outline for a Functional Taxonomy of Annotation. White Paper presented at Microsoft Research (Redmond, WA). Dostupupné z: http://hdl.handle.net/2142/9098.

ROMAT, H., PIETRIGA, E., HENRY-RICHE, N., HINCKLEY, K. a APPERT, C. (2019). SpaceInk: Making Space for In-Context Annotations. In Proceedings of the 32nd Annual ACM Symposium on User Interface Software and Technology (UIST '19). New York: Association for Computing Machinery, 871-882. DOI 10.1145/3332165.3347934.

SAVOLAINEN, R. (2008). Everyday Information Practices: A Social Phenomenological Perspective. Lanham, Maryland: The Scarecrow Press.

SCHATZKI, T. R. (2001). Introduction: Practice Theory. In T. R. SCHATZKI, K. Knorr CETINA a E. Von SAVIGNY (Eds.), The Practice Turn in Contemporary Theory. London and New York: Routledge, 10-23.

SCHILIT, B. N., GOLOVCHINSKY, G. a PRICE, M. N. (1998). Beyond Paper: Supporting Active Reading with Free Form Digital Ink Annotations. In CHI '98: Proceedings of the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems. New York: Association for Computing Machinery, 249-256. DOI 10.1145/274644.274680.

TASHMAN, C. a EDWARDS, W. K. (2011). LiquidText: A flexible, multitouch environment to support active reading. In CHI '11: Proceedings of the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems. New York: Association for Computing Machinery, 3285–3294. DOI 10.1145/1978942.1979430.

TOON, T. E. (1991). Dry-Point Annotations in Early English Manuscripts: Understanding Texts and Establishing Contexts. In BARNEY, S. A. (Ed.). Annotation and Its Texts. New York and Oxford: Oxford University Press, 74-93.

TRICKETT, S. B. a TRAFTON, J. G. (2009). A primer on verbal protocol analysis. In D. SCHMORROW, D., COHN, J. a D. NICHOLSON (Eds.). The PSI handbook of virtual environments for training and education: developments for the military and beyond. Westport: Praeger Security International, pp. 332–346.

UNSWORTH, J. (2000). Scholarly Primitives: what methods do humanities researchers have in common, and how might our tools reflect this? Symposium on Humanities Computing: formal methods, experimental practice sponsored by King's College, London, 13 May 2000. http://www.iath.virginia.edu/~jmu2m/Kings.5-00/primitives.html.

VICENTE, K. J. (1999). Cognitive Work Analysis: Toward Safe, Productive, and Healthy Computer-Based Work. Mahwah: Lawrence Erlbaum Associates.

WINGET, M. A. (2008). Annotations on Musical Scores by Performing Musicians: Collaborative Models, Interactive Mothods, and Music Digital Library Tool Development. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 59(12): 1878-1897. DOI 10.1002/asi.20876.