: Nové číslo Slavica Litteraria (1/2020)

Nové číslo (1/2020) Slavica Litteraria, jehož příspěvky jsou psány česky, slovensky, srbsky, ukrajinsky, slovinsky a rusky, přináší v oddíle Studie práce jak ze sféry slavistické komparatistiky, tak z poetiky a dějin jednotlivých národních literatur. Nitranský slovakista a teoretik literatury, zejména poezie, Zoltán Rédey zkoumá slovenskou podobu původně české „poezie všedního dne“ (Lyrický svet „stola a interiéru“. Topos vo veciach „spredmetnenej“ každodennosti v slovenskej poézii od 60. rokov 20. storočia po súčasnosť),  bělehradská bohemistka a slovakistka Ivana Kočevski srovnává dvě díla srbské a české literatury (Obraz města v románech dvou spisovatelek slovanského původu: Praha Daniely Hodrové a Bělehrad Svetlany Velmarové-Jankovićové), světově proslulý ukrajinista z Kyjevské univerzity Mychajlo Najenko zkoumá ve své studii postmoderní literaturu a její teorii (Домінанти і перспективи постмодерної літератури і теоретичного її осмислення), slovinský bohemista Tone Smolej ve spíše dokumentárně pojatém pojednání zkoumá život slovinské intelektuální elity na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze na konci 19. a na počátku 20. století („Při takovém pohledu člověk téměř zapomene na tichou vlast.“ Slovinští spisovatelé – pražští studenti a doktorandi), slovinská slavistka Tanja Žigon interpretuje zajímavou osobnost Anastazije Grüna a jeho biografa na základě archivních materiálů (Predmarčni pesnik, politik in prevajalec Anastazij Grün kot mecen na Kranjskem), Petr Kučera zkoumá vnímání cizinců v jiné národní literatuře, pokračuje tak v tradici tohoto typu bádání v západní Evropě a USA (Postavy Němců v současné české próze), absolventka doktorského studia na Ústavu slavistiky v Brně, ruská slavistka Natalja Rubcovová se zabývá postavou tvůrce v románu Sergeje Samsonova.

         V oddíle Materiály a diskuse analyzuje prešovská slovakista a slavistka Viera Žemberová dílo literárního historika Vladimíra Petríka (1929–2017), českobudějovická bohemistka Milena Nosková píše o tvůrci grenobelské slavistiky Claudovi Kastlerovi a rumunský bohemista Sorin Paliga pojednává o překládání klíčových děl Vladimíra Holana do rumunštiny, na němž se sám podstatně podílel.  

         Oddíl recenzí přináší komentování a hodnocení některých vybraných děl zejména středoevropské literární vědy (autoři: Petr Kučera, Ivo Pospíšil, Anna Zelenková, Viera Žemberová, Miloš Zelenka, Alexej Mikulášek), v oddíle Glosy a zprávy najdeme informace o některých literárněvědných událostech a jevech, například o novém slovenském časopise o střední Evropě nebo o brněnském kolokviu o Leskovovi.