Učit se a stárnout aktivně: senioři v mobilních počítačových učebnách

Milada Rabušicová, Lenka Kamanová, Kateřina Pevná

Abstrakt


Stárnout aktivně je výzva, s níž se současná společnost obrací na seniory. Jak to ale dělat? Jaké příležitosti k tomu využít? Je to opravdu to, co senioři chtějí? To jsou obecné otázky, kterými je veden tento článek. Na příkladu aktivních a vitálních seniorů, kteří se učí počítačovým dovednostem v tzv. mobilních počítačových učebnách, ukazujeme, jaká jsou specifika jejich učení, za jakých podmínek se učí lépe a snadněji, jak zvládají nároky učení se pro ně novým technologiím, čím k procesům učení přispívá mezigenerační setkávání a mezigenerační přenos, a nakonec také co seniorům učení se práci s PC přineslo, respektive co oni sami na této své vzdělávací aktivitě oceňují.

Klíčová slova


učení; mezigenerační učení; senioři; stárnutí; aktivní stárnutí; vitalita; mobilní počítačové učebny

https://doi.org/10.5817/SP2015-1-6

Celý článek:

PDF

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Bélanger, P. (2011). Theories in Adult Learning and Education. Leverkusen Opladen: Barbara Budrich Publishers.

Craciun, C., et al. (2012). Is Being Old What You See in the Mirror? How Middle-aged Romanians Understand Successful Ageing and How to Achieve it. Cognition, Brain, Behavior. An Interdisciplinary Journal, 16(4), 495–508.

Eraut, M. (2013). Informal Learning in the Workplace. In D. Scott (Ed.), Theories of Learning (s. 34–61). London & Washington DC: SAGE.

Escuder-Mollon, P., & Cabedo, S. (Eds.). (2013). Education and Quality of Life of Senior Citizens. Universitat Jaume I.

EU (2012). Evropa – Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Brussels: European Commission.

Hasmanová Marhánková, J. (2013). Aktivita jako projekt. Diskurz aktivního stárnutí a jeho odezvy v životech českých seniorů a seniorek. Praha: SLON.

Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum. Praha: Portál.

Jarrott, S. E., Smith, C. L., & Weintraub, A. P. C. (2008). Development of a Standardized Tool for Intergenerational Programming: The Intergenerational Observation Scale. Journal of Intergenerational Relationships, 6(4), 433– 447. | DOI 10.1080/15350770802474595

Koukolík, F. (2014). Metuzalém: O stárnutí a stáří. Praha: Karolinum.

Laslett, P. (1996). A Fresh Map of Life: The Emergence of the Third Age. London: Palgrave Macmillan.

Memorandum o celoživotním učení (2000). Pracovní materiál Evropské komise. Praha: NUV.

MPSV (2013). Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013–2017. Praha: MPSV.

Novotný, P., Bosničová, N., Břenková, J., Fukan, J., Lazarová, B., Palán, & Rabušicová, M. (2014). Age management: Jak rozumět stárnutí a jak na něj reagovat. Možnosti uplatnění age managementu v ČR. Praha: AIVD.

OECD (1998). Maintaining Prosperity in an Ageing Society. Paris: OECD.

Pacovský, V. (1990). O stárnutí a stáří. Praha: Avicenum.

Petrová Kafková, M. (2013). Šedivějící hodnoty? Aktivita jako dominantní z působ stárnutí. Brno: Munipress.

Rabušicová, M., Kamanová, L., & Pevná, K. (2014). Mezigenerační učení v prostředí komunit: koncept a mapování výzkumného terénu. Studia paedagogica, 19(1), 103–124. | DOI 10.5817/SP2014-1-6

Švancara, J. (1983). Psychologie stárnutí a stáří. Praha: SPN.

Tinto, V. (1993). Leaving Colleges: Rethinking the Causes and Cures of Student Attrition. Chicago: Chicago University Press.

Vágnerová, M. (2007). Vývojová psychologie II. – Dospělost a stáří. Praha: Karolinum.

Yorks, L., & Kasl, E. (2013). Toward a Theory and Practice for Whole-Person Learning: Reconceptualizing Experience and the Role of Affect. In D. Scott (Ed.), Theories of Learning (s. 15–32). London & Washington DC: SAGE.

WHO (2002). Active Ageing: A Policy Framework. Geneva: World Health Organisation.

Žižlavský, M. (2003). Metodologie pro Sociální politiku a sociální práci. Brno: Masarykova univerzita.




 

Časopis Ústavu pedagogických věd FF MU.

Výkonná redakce: Klára Šeďová, Roman Švaříček, Zuzana Šalamounová, Martin Sedláček, Karla Brücknerová, Petr Hlaďo.

Redakční rada: Milan Pol (předseda redakční rady), Gunnar Berg, Michael Bottery, Hana Cervinkova, Theo van Dellen, Peter Gavora, Yin Cheong Cheng, Miloš Kučera, Adam Lefstein, Sami Lehesvuori, Paul Mahieu, Jan Mareš, Jiří Mareš, Patricie Mertová, Jiří Němec, Angelika Paseka, Jana Poláchová Vašťatková, Milada Rabušicová, Michael Schratz, Martin Strouhal, Petr Svojanovský, António Teodoro, Tony Townsend, Anita Trnavčevič, Jan Vanhoof, Arnošt Veselý, Kateřina Vlčková, Eliška Walterová.

Časopis vydává čtyři čísla ročně.

ISSN 1803-7437 (print), ISSN 2336-4521 (online)

O časopisu
Redakce
Aktuální číslo
Všechna čísla
Virtuální monočísla
Nejčtenější články
Pro autory
Publikační etika
Výzva pro autory
Vyhledávání