Využívání kurikulárních dokumentů učiteli ZŠ: aplikace Johnsonovy typologie

Michaela Spurná, Petr Knecht

Abstrakt


Cílem předkládaného příspěvku je odhalit a popsat jednotlivé typy využívání kurikulárních dokumentů v praxi učitelů základních škol v Česku. Koncept využívání jsme operacionalizovali s využitím Johnsonovy typologie, kterou představujeme v první části textu. Druhá část studie je věnována popisu výsledků kvalitativního empirického šetření, jež spočívalo v aplikaci Johnsonovy typologie na výpovědi 18 učitelů získané prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Ve výrocích zkoumaných respondentů jsme identifikovali tři typy využívání kurikulárních dokumentů: konceptuální, instrumentální a symbolické. Nejvíce respondentů v našem souboru vykazovalo znaky instrumentálního využívání. Pro tento typ využívání je charakteristické, že učitel se stará především o to, aby v reálné praxi bylo z obsahového i formálního hlediska zahrnuto vše, co je v kurikulárních dokumentech uvedeno, bez potřeby jejich inovace. Učitelé, jejichž výroky vykazovaly znaky symbolického využívání, se vyznačovali pochybnostmi o funkčnosti dokumentů a snahou reálně je nevyužívat. Oproti tomu učitelé spadající do oblasti konceptuálního využívání měli potřebu o kurikulárních dokumentech přemýšlet, případně je výrazněji inovovat a měnit a dále s nimi pracovat tak, aby přispívaly ke zvyšování kvality školní výuky.

Klíčová slova


kurikulární reforma; využívání; kurikulární dokument; školní vzdělávací program

https://doi.org/10.5817/SP2018-1-3

Celý článek:

PDF

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Altrichter, H., & Wiesinger, S. (2005). Implementation von Schulinnovationen – aktuelle Hoffnungen und Forschungswissen. Journal für Schulentwicklung, 9(4), 28–36.

Becheikh, N., Ziam, S., Idrissi, O., Castonguay, Y., & Landry, R. (2010). How to improve knowledge transfer strategies and practices in education? Answers from a systematic literature review. Research in Higher Education Journal, 51(7), 1–21.

Beran, J., Mareš, J., & Ježek, S. (2007). Rezervované postoje učitelů k dalšímu vzdělávání jako jeden z rizikových faktorů kurikulární reformy. Orbis scholae, 1(1), 111–130. | DOI 10.14712/23363177.2018.156

Blumer, H. (1969). Symbolic interactionism. Berkeley: University of California Press.

Cain, T. (2015). Teachers' engagement with research texts: Beyond instrumental, conceptual or strategic use. Journal of Education for Teaching, 41(5), 478–492. | DOI 10.1080/02607476.2015.1105536

Cain, T., & Allan, D. (2017). The invisible impact of educational research. Oxford Review of Education, 43(6), 1–15. | DOI 10.1080/03054985.2017.1316252

Caplan, N. (1979). The two-communities theory and knowledge utilization. American Behavioral Scientist, 22(3), 459–470. | DOI 10.1177/000276427902200308

Cvek, B. (2015). Vědění jako nástroj: Instrumentalismus ve filozofii přírodních věd (Disertační práce). Praha: Univerzita Karlova.

Dunlop, C. A., Maggetti, M., Radaelli, C. M., & Russel, D. (2012). The many uses of regulatory impact assessment: A meta analysis of EU and UK cases. Regulation & Governance, 6(1), 23–45. | DOI 10.1111/j.1748-5991.2011.01123.x

Dvořák, D., Starý, K., & Urbánek, P. (2015). Škola v globální době: Proměny pěti českých základních škol. Praha: Karolinum.

Estabrooks, C. A. (1999). The conceptual structure of research utilization. Research in Nursing & Health, 22(3), 203–216. | DOI 10.1002/(SICI)1098-240X(199906)22:3<203::AID-NUR3>3.0.CO;2-9

Estabrooks, C. A. (2001). Research utilization and qualitative research. In M. Morse, J. M. Swanson, & A. J. Kuzel (Eds.), The Nature of Qualitative Evidence (s. 275–299). London: Sage.

Gaut, B. (2000). "Art" as a cluster concept. In N. Carroll (Ed.), Theories of art today (s. 25−44). Madison: University of Wisconsin Press.

Hammersley, M. (2002a). Why research into practice does not go: Some questions about the enlightenment function of educational and social enquiry. In M. Hammersley (Ed.), Educational research, policymaking and practice (s. 38–58). London: Sage.

Hammersley, M. (2002b). If the social world is how qualitative researchers say it is, what impact can their work have on policymaking and practice? In M. Hammersley (Ed.), Educational research, policymaking and practice (s. 83–101). London: Sage.

Handal, B., & Herrington, A. (2003). Mathematics teachers' beliefs and curriculum reform. Mathematics Education Research Journal, 15(1), 59–69. | DOI 10.1007/BF03217369

Havelock, R. G. (1971). Planning for innovation through dissemination and utilization of knowledge. Ann Arbor: University of Michigan.

Hoben, M., Estabrooks, C. A., Squires, J. E., & Behrens, J. (2016). Factor structure, reliability and measurement invariance of the Alberta context tool and the conceptual research utilization scale, for german residential long term care. Frontiers in Psychology, 7, 1–24. Dostupné z https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpsyg.2016.01339/full | DOI 10.3389/fpsyg.2016.01339

Huberman, M. (1987). Steps toward an integrated model of research utilization. Knowledge, 8(4), 586–611. | DOI 10.1177/0164025987008004002

Huberman, M. (1994). Research utilization: The state of the art. Knowledge and Policy, 7(4), 13–33. | DOI 10.1007/BF02696290

Huberman, A. M. (2002). Moving towards the inevitable: The sharing of research in education. Teachers and Teaching, 8(3), 257–268. | DOI 10.1080/135406002100000404

Janík, T. (2013). Od reformy kurikula k produktivní kultuře vyučování a učení. Pedagogická orientace, 23(5), 634–663. | DOI 10.5817/PedOr2013-5-634

Janík, T., Janko, T., Knecht, P., Kubiatko, M., Najvar, P., Pavlas, T., … Vlčková, K. (2010a). Kurikulární reforma na gymnáziích: Výsledky dotazníkového šetření. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze.

Janík, T., Knecht, P., Najvar, P., Pavlas, T., Slavík, J., & Solnička, D. (2010b). Kurikulární reforma na gymnáziích v rozhovorech s koordinátory pilotních a partnerských škol. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze.

Johnson, R. B. (1998). Toward a theoretical model of evaluation utilization. Evaluation and Program Planning, 21(1), 93–110. | DOI 10.1016/S0149-7189(97)00048-7

Knecht, P., & Lokajíčková, V. (2013). Učební úlohy jako příležitosti k rozvíjení a dosahování očekávaných výstupů: Analýza koherence učebnic a RVP ZV. Pedagogika, 63(2), 169–183.

Knorr, K. (1977). Policymakers' use of social science knowledge: Symbolic or instrumental? In C. H. Weiss (Ed.), Using social research in public policy-making ( s. 165–182). Lexington: Lexington Books.

Landry, R., Amara, N., & Lamari, M. (2001). Utilization of social science research knowledge in Canada. Research Policy, 30(2), 333–349. | DOI 10.1016/S0048-7333(00)00081-0

Leviton, L. C., & Hughes, E. F. (1981). Research on the utilization of evaluations: A review and synthesis. Evaluation Review, 5(4), 525–548. | DOI 10.1177/0193841X8100500405

Louis, K. S. (1998). Reconnecting knowledge utilization and school improvement: Two steps forward, one step back. In A. Hargreaves, A. Lieberman, M. Fullan, & D. Hopkins (Eds.), International handbook of educational change (s. 1074–1095). Dordrecht: Springer.

McCulloch, G. (1998). Curriculum reform, educational change and school improvement. In A. Hargreaves, A. Lieberman, M. Fullan, & D. Hopkins (Eds.), International handbook of educational change (s. 1203–1215). Dordrecht: Springer.

Nisbet, J. D., & Broadfoot, P. (1980). The impact of research on policy and practice in education. Oxford: Pergamon Press.

Nutley, S., Jung, T., & Walter, I. (2008). The many forms of research informed practice: A framework for mapping diversity. Cambridge Journal of Education, 38(1), 53–71. | DOI 10.1080/03057640801889980

Nutley, S. M., Walter, I., & Davies, H. T. (2007). Using evidence: How research can inform public services. Bristol: Policy Press.

Owen, J. M. (1992). Towards a meta-model of evaluation utilization. Příspěvek prezentovaný na konferenci Annual Meeting of the American Evaluation Association, 1992, Seattle, Washington.

Patton, M. Q. (2008). Utilization-focused evaluation. London: Sage.

Petrusek, M. (2009). Základy sociologie. Praha: Akademie veřejné správy.

Pešková, K., Spurná, M. & Knecht, P. (2017). Teoretický model pro výzkum vnímání kurikulárních změn učiteli ZŠ. Orbis Scholae, 11(2), 99–124. | DOI 10.14712/23363177.2018.271

Píšová, M., Kostková, K., Janík, T., Doulík, P., Hajdušková, L., Knecht, P., & Vlček, P. (2011). Kurikulární reforma na gymnáziích: Případové studie tvorby kurikula. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze.

Prenzel, M. (2012). Empirický výzkum vzdělávání: Vystačí naše stávající přístupy zítra? Pedagogická orientace, 22(4), 475–489. | DOI 10.5817/PedOr2012-4-475

Rich, R. F. (1991). Knowledge creation, diffusion, and utilization perspectives of the founding editor of knowledge. Science Communication, 12(3), 319–337.

Rich, R. F. (1997). Measuring knowledge utilization: Processes and outcomes. Knowledge and Policy, 10(3), 11–24. | DOI 10.1007/BF02912504

Rissi, C., & Sager, F. (2013). Types of knowledge utilization of regulatory impact assessments: Evidence from Swiss policymaking. Regulation & Governance, 7(3), 348–364. | DOI 10.1111/rego.12002

Rogers, E. M. (1988). The intellectual foundation and history of the agricultural extension model. Knowledge, 9(4), 492–510. | DOI 10.1177/0164025988009004003

Rogers, E. M. (2003). Diffusion of innovations. New York: Free Press.

Slavík, J., Chrz, V., Štech, S., Nohavová, A., Klumparová, Š., Hník, O., … Valenta, J. (2013). Tvorba jako z působ poznávání. Praha: Karolinum.

Squires, J. E., Estabrooks, C. A., Newburn-Cook, C. V., & Gierl, M. (2011). Validation of the conceptual research utilization scale: An application of the standards for educational and psychological testing in healthcare. BMC Health Services Research, 11. Dostupné z https://bmchealthservres.biomedcentral.com/articles/10.1186/1472-6963-11-107

Stará, J., & Krčmářová, T. (2014). Užívání nových učebnicových materiálů učiteli 1. stupně ZŠ. Pedagogická orientace, 24(1), 77–110. | DOI 10.5817/PedOr2014-1-77

Stetler, C. B. (2001). Updating the Stetler model of research utilization to facilitate evidence-based practice. Nursing Outlook, 49(6), 272–279. | DOI 10.1067/mno.2001.120517

Straková, J. (2010). Postoje českých učitelů k hlavním prioritám vzdělávací politiky. In R. Váňová & H. Krykorková (Eds.), Učitel v současné škole (s. 167–175). Praha: Univerzita Karlova.

Straková, J. (2013). Jak dál s kurikulární reformou. Pedagogická orientace, 23(5), 734–743. | DOI 10.5817/PedOr2013-5-734

Štech, S. (2013). Když je kurikulární reforma evidence-less. Pedagogická orientace, 23(5), 615–633. | DOI 10.5817/PedOr2013-5-615

Van Driel, J. H., Beijaard, D., & Verloop, N. (2001). Professional development and reform in science education: The role of teachers' practical knowledge. Journal of Research in Science teaching, 38(2), 137–158. | DOI 10.1002/1098-2736(200102)38:2<137::AID-TEA1001>3.0.CO;2-U

Walterová, E., Černý, K., Greger, D., & Chvál, M. (2010). Školství – věc (ne)veřejná: Názory veřejnosti na školu a vzdělání. Praha: Karolinum.

Weber, M. (2009). Metodologie, sociologie a politika. Praha: OIKOYMENH.

Weiss, C. H. (1978). Improving the linkage between social research and public policy. In L. E. Lynn (Ed.), Knowledge and policy: The uncertain connection (s. 2 3–81). Washington: National Research Council.

Weiss, C. H., Murphy-Graham, E., & Birkeland, S. (2005). An alternate route to policy influence: How evaluations affect DARE. American Journal of Evaluation, 26(1), 12–30. | DOI 10.1177/1098214004273337




 


Časopis Ústavu pedagogických věd FF MU.

Výkonná redakce: Klára Šeďová, Roman Švaříček, Zuzana Šalamounová, Martin Sedláček, Karla Brücknerová, Petr Hlaďo.

Redakční rada: Milan Pol (předseda redakční rady), Gunnar Berg, Inka Bormann, Michael Bottery, Elisa Calcagni, Hana Cervinkova, Eve Eisenschmidt, Ola Andres Erstad, Peter Gavora, Yin Cheong Cheng, Miloš Kučera, Adam Lefstein, Sami Lehesvuori, Jan Mareš, Jiří Mareš, Jiří Němec, Angelika Paseka, Jana Poláchová Vašťatková, Milada Rabušicová, Alina Reznitskaya, Michael Schratz, Martin Strouhal, Petr Svojanovský, António Teodoro, Tony Townsend, Anita Trnavčevič, Jan Vanhoof, Arnošt Veselý, Kateřina Vlčková, Eliška Walterová.

Časopis vydává čtyři čísla ročně.

ISSN 1803-7437 (print), ISSN 2336-4521 (online)