Individuální inovační chování a charakteristika pracoviště: potenciál výzkumu inovací ve vzdělávání

Gábor Halász

Abstrakt


Inovace vytvořené učiteli, učitelskými komunitami a školami v rámci jejich běžné praxe hrají klíčovou roli při zlepšování kvality a efektivity vzdělávání. Vzhledem k tomu, že protokoly, nařízení centrálních orgánů a konvenční výukové materiály nemohou obsáhnout řešení všech problémů, které se během každodenní praxe vyskytnou, je pro vypořádání se s výzvami, před něž jsou učitelé a školy v rámci své činnosti postaveni, nezbytné vytvářet nová, originální řešení. Podobně jako v jiných profesích náročných na znalosti jsou také pro efektivní práci učitelů a fungování učitelských komunit nezbytné kreativita a inovativní přístup. V mnoha zemích jsou školy vybízeny k podpoře inovačního pracovního chování a očekává se od nich, že budou schopny efektivně řídit procesy změny a inovací. S rostoucím významem inovací a inovačních procesů ve vzdělávání vyvstává také otázka, jakým z působem inovace v tomto sektoru měřit a jakým z působem mohou data týkající se inovací využít ti, kdo rozhodují. V tomto příspěvku jsou prezentovány některé výsledky průzkumu inovací ve vzdělávání, který byl realizován v Maďarsku v roce 2018. Je v něm názorně představena možnost navrhnout nástroje pro sběr dat, které umožňují zachytit inovační proces na úrovni školy/katedry. Příspěvek se zaměřuje na jednu konkrétní problematickou oblast, a sice na vztah mezi inovační aktivitou / inovačním chováním a charakteristikami organizace (pracoviště).

Klíčová slova


inovace ve vzdělávání; měření inovací; průzkum inovací ve vzdělávání; inovace vyrůstající zdola; inovace vedené učitelem; organizační studie ve vzdělávání

https://doi.org/10.5817/SP2020-3-4

Celý článek:

PDF

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Arundel, A., Bloch, C., & Ferguson, B. (2016a). Measuring innovation in the public sector. Australian Innovation Research Centre, University of Tasmania.

Arundel, A., Bowen-Butchart, D., Gatenby-Clark, S., & Goedegebuure, L. (2016b). Management and service innovations in Australian and New Zealand universities. LH Martin Institute, University of Melbourne.

Balázs, É., Fazekas, Á., Fischer, M., Györi, J., Halász, G., Kovács, I. V., … Wolfné Borsi, J. (2015). "Smart public education". A recommendation to complement the national education sector innovation strategy ["Okos köznevelés". Javaslat a Nemzeti Oktatási Innovációs Rendszer stratégiájának kiegészítésére.]. ELTE University.

Ball, S. J. (2012). The micro-politics of the school: Towards a theory of school organization. Routledge. https://doi.org/10.4324/9780203808733 | DOI 10.4324/9780203808733

Bess, K. D., Perkins, D. D., & McCown, D. L. (2010). Testing a measure of organizational-learning capacity and readiness for transformational change in human services. Journal of Prevention & Intervention in the Community, 39(1), 35–49. https://doi.org/10.1080/10852352.2011.530164 | DOI 10.1080/10852352.2011.530164

Cameron, K. S., & Quinn, R. E. (2006). Diagnosing and changing organizational culture: Based on the competing values framework. Jossey-Bass – Wiley.

De Jong, J. P., & Den Hartog, D. N. (2008). Innovative work behavior: Measurement and validation. EIM Business and Policy Research, 8(1), 1–27.

Dunne, A., Patel, R., & Souto Otero, M. (2014). Study on policies promoting innovative pedagogies that are effective in tackling low achievement in basic skills. Publications Office of the European Union.

Engeström, Y. (1999a). Activity theory and individual and social transformation. In Y. Engeström, R. Miettinen, & R. L. Punamaki (Eds.), Perspectives on activity theory (s. 19–38). Cambridge University Press.

Engeström, Y. (1999b). Innovative learning in work teams: Analysing cycles of knowledge creation in practice. In Y. Engeström, R. Miettinen, & R. L. Punamaki (Eds.), Perspectives on activity theory (s. 377–406). Cambridge University Press.

Fazekas, Á. (2018). The impact of EU-funded development interventions on teaching practices in Hungarian schools. European Journal of Education, 53(3), 377–392. https://doi.org/10.1111/ejed.12295 | DOI 10.1111/ejed.12295

Fazekas, Á., Halász, G., & Horváth, L. (2018). Innovations and innovation processes in the Hungarian education system [Innovációk és innovációs folyamatok a magyar oktatási rendszerben]. Educatio, 27(2), 247–264. https://doi.org/10.1556/2063.27.2018.2.7 | DOI 10.1556/2063.27.2018.2.7

Fraser, A. J. (2005). Teacher-led innovation and development to improve professional practice. The Winston Churchill Memorial Trust of Australia. https://www.churchilltrust.com.au/media/fellows/Fraser_Andrew_2005.pdf

Fullan, M. (2011). Seminar series 204. Choosing the wrong drivers for whole system reform. Center for Strategic Education.

Goodwin, A. L. (2014). Perspectives on high performing education systems in Finland, Hong Kong, China, South Korea and Singapore: What lessons for the U.S.? In S. K. Lee, W. O. Lee, & E. L. Low (Eds.), Educational policy innovations: Levelling up and sustaining educational achievement (s. 185–200), Springer.

Halász, G. (2018a). Measuring innovation in education: The outcomes of a national education sector innovation survey. European Journal of Education, 53(4), 557–573. https://doi.org/10.1111/ejed.12299 | DOI 10.1111/ejed.12299

Halász, G. (2018b). Teacher learning and innovation: The case of Hungary. Příspěvek připravený v rámci "Belt and Road Education Research Project", 2017, the Chinese National Institute of Educational Sciences.

Halász, G., & Fazekas, Á. (2020). Who is innovating and now in the education sector? Combining the subject and the object approaches in an education sector innovation survey. Forthcoming.

Horváth, L. (2017). Organisational learning and innovation in the subsystems of the Hungarian education system [A szervezeti tanulás és az innováció összefüggései a magyar oktatási rendszer alrendszereiben]. Neveléstudomány, 5(4), 44–66. https://doi.org/10.21549/NTNY.20.2017.4.3 | DOI 10.21549/NTNY.20.2017.4.3

Horváth, L., & Halász, G. (2017). Innovation in the Hungarian educational sector. In P. Vrgović, A. Pilav-Velić, & C. Dreher (Eds.), DSCIM – 2017 1st Doctoral students conference on innovation management: Proceedings (s. 63–76). Faculty of Technical Sciences.

Høyrup, S. (2012). Employee-driven innovation: A new phenomenon, concept and mode of innovation. In S. Høyrup, M. Bonnafous-Boucher, C. Hasse, M. Lotz, & K. Møller (Eds.), Employee-driven innovation. A new approach (s. 3–34). Palgrave Macmillan.

Cheng, E. C., & Lo, M. L. (2013). Learning study: Its origins, operationalisation, and implications. OECD Publishing.

Marsick, V. J., & Watkins, K. E. (2003). Demonstrating the value of an organization's learning culture: The dimensions of the learning organization questionnaire. Advances in Developing Human Resources, 5(2), 132–151. https://doi.org/10.1177/1523422303005002002 | DOI 10.1177/1523422303005002002

Melkas, H., & Harmaakorpi, V. (2012). Introduction. In H. Melkas & V. Harmaakorpi (Eds.), Practice-based innovation: Insights, applications and policy implications (s. 1–13). Springer.

Messmann, G., & Mulder, R. H. (2012). Development of a measurement instrument forinnovative work behaviour as a dynamic and context-bound construct. Human Resource Development International, 15(1), 43–59. https://doi.org/10.1080/13678868.2011.646894 | DOI 10.1080/13678868.2011.646894

NESTA. (2007). Hidden innovation. How innovation happens in six 'low innovation' sectors. NESTA. https://www.researchgate.net/publication/318431538_Hidden_Innovation_in_the_Creative_Industries

NIERD. (2011). Strategy proposal for the development of the Hungarian national education sector innovation system. National Institute for Educational Research and Development. http://ofi.hu/sites/default/files/ofipast/2011/05/8.1.-Vezetoi_osszefoglalo-EN.pdf

Nilsen, P., & Ellström, P. E. (2012). Fostering practice-based innovation through reflection at work. In H. Melkas & V. Harmaakorpi (Eds.), Practice-based innovation: Insights, applications and policy implications (s. 155–172). Springer.

OECD. (2008). Handbook on constructing composite indicators methodology and user guide. OECD Publishing.

OECD. (2014). Measuring innovation in education: A new perspective, educational research and innovation. OECD Publishing.

OECD. (2016). Innovating education and educating for innovation. The power of digital technologies and skills. OECD Publishing.

OECD. (2017). Measuring innovation in education. A journey to the future. OECD Publishing.

OECD/Eurostat. (2018). Oslo manual 2018: Guidelines for collecting, reporting and using data on innovation. The measurement of scientific, technological and innovation activities (4. vyd.). OECD Publishing.

Shirley, D. (2016). How to lead educational change. Journal of Educational Change, 17(3), 281–285. https://doi.org/10.1007/s10833-016-9281-9 | DOI 10.1007/s10833-016-9281-9

Smirnov, I. (2017). Identifying factors associated with the survival and success of grassroots educational innovations. In A. M. Sidorkin & M. K. Warford (Eds.), Reforms and innovation in education (s. 85–98). Springer.

Song, J. H., Chermack, T. J., & Kim, W. (2013). An analysis and synthesis of DLOQ-based learning organization research. Advances in Developing Human Resources, 15(2), 222–239. https://doi.org/10.1177/1523422313475995 | DOI 10.1177/1523422313475995

Tan, C. (2016). Teacher agency and school-based curriculum in China's non-elite schools. Journal of Educational Change, 17(3), 287–302. https://doi.org/10.1007/s10833-016-9274-8 | DOI 10.1007/s10833-016-9274-8

Vincent-Lancrin, S., Urgel, J., Kar, S., & Jacotinet, G. (2019). Measuring innovation in education 2019: What has changed in the classroom? OECD Publishing.

Yang, B., Watkins, K. E., & Marsick, V. J. (2004). The construct of the learning organization: Dimensions, measurement, and validation. Human Resource Development Quarterly, 15(1), 31–55. https://doi.org/10.1002/hrdq.1086 | DOI 10.1002/hrdq.1086




 


Časopis Ústavu pedagogických věd FF MU.

Výkonná redakce: Klára Šeďová, Roman Švaříček, Zuzana Šalamounová, Martin Sedláček, Karla Brücknerová, Petr Hlaďo.

Redakční rada: Milan Pol (předseda redakční rady), Gunnar Berg, Michael Bottery, Hana Cervinkova, Theo van Dellen, Eve Eisenschmidt, Peter Gavora, Yin Cheong Cheng, Miloš Kučera, Adam Lefstein, Sami Lehesvuori, Jan Mareš, Jiří Mareš, Jiří Němec, Angelika Paseka, Jana Poláchová Vašťatková, Milada Rabušicová, Alina Reznitskaya, Michael Schratz, Martin Strouhal, Petr Svojanovský, António Teodoro, Tony Townsend, Anita Trnavčevič, Jan Vanhoof, Arnošt Veselý, Kateřina Vlčková, Eliška Walterová.

Časopis vydává čtyři čísla ročně.

ISSN 1803-7437 (print), ISSN 2336-4521 (online)