Citační etika v pedagogickém výzkumu: k vynucování citací a zakládání citačních kartelů

Petr Knecht, František Tůma

Abstrakt


Ačkoli počty citací jsou považovány zejména za indikátory reputace a přínosnosti vědců v akademické komunitě, mohou nabývat také určité ekonomické hodnoty. Tento ekonomizující přístup je možné pozorovat také v Česku, což s sebou přináší snahu některých vědců získávat citace eticky spornými z působy. Cílem studie tedy je podrobněji pojednat o problematice citování. Vybrané ukázky, které vycházejí z vlastní akademické zkušenosti a pozorování obou autorů, dokumentují, jak akademici vynucují citace a zakládají citační kartely. Z pohledu Mertonova vědeckého étosu tyto praktiky vedou k rozkladu nezaujatosti, transparentnosti a kritického přístupu ve vědě. V závěru uvádíme vybraná doporučení pro eticky správné citování.

Klíčová slova


vědecká etika; publikační etika; sporné vědecké postupy; citace; vynucené citace; citační bratrstva; citační kartely

https://doi.org/10.5817/SP2020-3-7

Celý článek:

PDF

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Abt, H. (2000). Do important papers produce high citation counts? Scientometrics, 48(1), 65–70. https://doi.org/10.1023/A:1005680318379 | DOI 10.1023/A:1005680318379

Aksnes, D. W., & Rip, A. (2009). Researchers' perceptions of citations. Research Policy, 38(6), 895–905. https://doi.org/10.1016/j.respol.2009.02.001 | DOI 10.1016/j.respol.2009.02.001

American Psychological Association (2020). Publication manual (7. vyd.). American Psychological Association. https://doi.org/10.1037/0000165-000 | DOI 10.1037/0000165-000

Anderson, L. (2006). Analytic autoethnography. Journal of Contemporary Ethnography, 35(4), 373–395. https://doi.org/10.1177/0891241605280449 | DOI 10.1177/0891241605280449

Aristotelés (1996). Etika Níkomachova. Rezek.

Artino Jr, A. R., Driessen, E. W., & Maggio, L. A. (2019). Ethical shades of gray: International frequency of scientific misconduct and questionable research practices in health professions education. Academic Medicine, 94(1), 76–84. https://doi.org/10.1097/ACM.0000000000002412 | DOI 10.1097/ACM.0000000000002412

Atkinson, P., & Hammersley, M. (2007). Ethnography: Principles in practice (3. vyd.). Routledge.

Auer, P. (2014). Jazyková interakce (J. Nekvapil, P. Kaderka, M. Nekula, V. Dovalil, I. Vasiljev, & M. Sloboda, Přel.). Nakladatelství Lidové noviny.

Baccini, A., De Nicolao, G., & Petrovich, E. (2019). Citation gaming induced by bibliometric evaluation: A country-level comparative analysis. PloS One, 14(9), e0221212. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0221212 | DOI 10.1371/journal.pone.0221212

Bajerski, A., & Siwek, T. (2012). Bibliometrická analýza české geografie v databázi Scopus. Geografie, 117(1), 52–71.

Bandura, A. (2002). Selective moral disengagement in the exercise of moral agency. Journal of Moral Education, 31(2), 101–119. https://doi.org/10.1080/0305724022014322 | DOI 10.1080/0305724022014322

Belcher, W. L. (2009). Writing your journal article in 12 weeks: A guide to academic publishing success. SAGE.

Bentham, J. (1996). An introduction to the principles of morals and legislation: The collected works of Jeremy Bentham. University Press.

Bezdíček, O., Preiss, M., & Dočkalová, E. (2009). Publikační aktivita a citovanost 85 čes-kých aktivních profesorů a docentů v oboru psychologie: revize a odpověď na kritiku. Psychiatrie, 13(2–3), 108–113.

Bourdieu, P. (2010). Pravidla umění: geneze a struktura literárního pole. Host.

Davis, P. (2017, May 30). How much citation manipulation is acceptable? The Scholarly Kitchen. https://scholarlykitchen.sspnet.org/2017/05/30/how-much-citation-manipulation-is-acceptable/

Ding, Y. (2011). Scientific collaboration and endorsement: Network analysis of coauthorship and citation networks. Journal of Informetrics, 5(1), 187–203. https://doi.org/1010.1016/j.joi.2010.10.008 | DOI 10.1016/j.joi.2010.10.008

Dvořáčková, J., Pabian, P., Smith, S., Stöckelová, T., Šima, K., & Virtová, T. (2014). Politika a každodennost na českých vysokých školách: etnografické pohledy na vzdělávání a výzkum. Sociologické nakladatelství SLON.

Dvořáková, K. (2017). Ty jo, to seš dobrá! Jak se skládají komplimenty v češtině. Academia.

Engeström, Y. (2015). Learning by expanding: An activity-theoretical approach to developmental research (2. vyd.). Cambridge University Press. https://doi.org/10.1017/CBO9781139814744 | DOI 10.1017/CBO9781139814744

Fong, E. A., & Wilhite, A. W. (2017). Authorship and citation manipulation in academic research. PloS One, 12(12), e0187394. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0187394 | DOI 10.1371/journal.pone.0187394

Foo, J. Y. A. (2011). Impact of excessive journal self-citations: A case study on the Folia Phoniatrica et Logopaedica journal. Science and Engineering Ethics, 17(1), 65–73. https://doi.org/10.1007/s11948-009-9177-7 | DOI 10.1007/s11948-009-9177-7

Garfield, E. (2006). The history and meaning of the journal impact factor. Jama, 295(1), 90–93. https://doi.org/10.1001/jama.295.1.90 | DOI 10.1001/jama.295.1.90

Gaus, G. (2003). Dirty hands. In R. G. Frey & Ch. Wellman (Eds.), A companion to applied ethics (s. 167–179). Blackwell. https://doi.org/10.1002/9780470996621 | DOI 10.1002/9780470996621

Gorraiz, J., Wieland, M., Gumpenberger, C. (2016). Individual bibliometric assessment at University of Vienna: From numbers to multidimensional profiles. El Profesional de la Información, 25(6), 901–914. https://doi.org/10.3145/epi.2016.nov.07 | DOI 10.3145/epi.2016.nov.07

Grant, D. B., Kovács, G., & Spens, K. (2018). Questionable research practices in academia: Antecedents and consequences. European Business Review, 30(2), 101–127. https://doi.org/10.1108/EBR-12-2016-0155 | DOI 10.1108/EBR-12-2016-0155

Haley, M. R. (2017). On the inauspicious incentives of the scholar-level h-index: An economist's take on collusive and coercive citation. Applied Economics Letters, 24(2), 85–89. https://doi.org/10.1080/13504851.2016.1164812 | DOI 10.1080/13504851.2016.1164812

Heneberg, P. (2016). From excessive journal self-cites to citation stacking: analysis of journal self-citation kinetics in search for journals, which boost their scientometric indicators. PloS One, 11(4), e0153730. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0153730 | DOI 10.1371/journal.pone.0153730

Hirsch, J. E. (2005). An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences, 102(46), 16569–16572. https://doi.org/10.1073/pnas.0507655102 | DOI 10.1073/pnas.0507655102

Hyland, K. (1999). Academic attribution: Citation and the construction of disciplinary knowledge. Applied Linguistics, 20(3), 341–367. https://doi.org/10.1093/applin/20.3.341 | DOI 10.1093/applin/20.3.341

Hyland, K. (2004). Disciplinary discourses: Social interactions in academic writing. University of Michigan Press.

Chubin, D. E., & Moitra, S. D. (1975). Content analysis of references: Adjunct or alternative to citation counting? Social Studies of Science, 5(4), 423–441. https://doi.org/10.1177/030631277500500403 | DOI 10.1177/030631277500500403

John, L. K., Loewenstein, G., & Prelec, D. (2012). Measuring the prevalence of questionable research practices with incentives for truth telling. Psychological Science, 23(5), 524–532. https://doi.org/10.1177/0956797611430953 | DOI 10.1177/0956797611430953

Juhaňák, L. (2017). Sociální sítě autorů publikujících v pedagogických vědách v letech 2009–2013: exploratorní analýza. Studia paedagogica, 22(1), 9–36. https://doi.org/10.5817/SP2017-1-2 | DOI 10.5817/SP2017-1-2

Kouba, K. (2011). Publikační výsledky českých kateder politologie a mezinárodních vztahů a jejich výzkumníků v citačních databázích (1990–2010). Politologický časopis – Czech Journal of Political Science, 18(4), 354–378.

Lăzăroiu, G. (2013). On citation ethics: Editorial shenanigans to boost impact factor. Contemporary Readings in Law and Social Justice, 5(1), 82–87.

Mareš, J., & Honsnejmannová, I. (2011). Diskuse o pedagogických časopisech v České republice. Pedagogická orientace, 21(1), 104–113.

Martin, B. R. (2013). Whither research integrity? Plagiarism, self-plagiarism and coercive citation in an age of research assessment. Research Policy, 42(5), 1005–1013. http://dx.doi.org/10.1016/j.respol.2013.03.011 | DOI 10.1016/j.respol.2013.03.011

Martin, B. R. (2016). Editors' JIF-boosting stratagems – Which are appropriate and which not? Research Policy, 45(1), 1–7. http://dx.doi.org/10.1016/j.respol.2015.09.001 | DOI 10.1016/j.respol.2015.09.001

Merton, R. K. (1968). The Matthew effect in science: The reward and communication systems of science are considered. Science, 159(3810), 56–63. https://doi.org/10.1126/science.159.3810.56 | DOI 10.1126/science.159.3810.56

Merton, R. K. (1973). The normative structure of science. In R. K. Merton (Ed.), The sociology of science: Theoretical and empirical investigations (s. 267–278). University of Chicago Press.

Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací (2017). Úřad vlády České republiky.

Muller, J. Z. (2020). Tyranie metrik (J. Zlatuška, Přel.). Academia.

Münich, D. (2012, May 13). Citační bratrstva. http://blog.aktualne.cz/blogy/daniel-munich.php?itemid=16396

Nařízení vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství. 274/2016 Sb. (2016). https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-274

Nicolaisen, J. (2007). Citation analysis. Annual Review of Information Science and Technology, 41(1), 537–607. https://doi.org/10.5555/1658843.1658863 | DOI 10.1002/aris.2007.1440410120

Penders, B. (2018). Ten simple rules for responsible referencing. PLoS Computational Biology, 14(4), e1006036. https://doi.org/10.1371/journal.pcbi.1006036 | DOI 10.1371/journal.pcbi.1006036

Petr, M. (2017). Dobrá praxe vědeckého publikování. Masarykova univerzita. https://scientometrics.muni.cz/do/rect/metodika/VaV/65890653/Zasady_vedeckeho_publikovani_na_MU_final.pdf

Phelan, T. J. (1999). A compendium of issues for citation analysis. Scientometrics, 45(1), 117–136. https://doi.org/10.1007/BF02458472 | DOI 10.1007/BF02458472

Průcha, J. (2015). Pedagogické časopisy: jejich využívání jako informačních zdrojů. Pedagogická orientace, 25(1), 122–130. http://dx.doi.org/10.5817/PedOr2015-1-122 | DOI 10.5817/PedOr2015-1-122

Průcha, J., & Švaříček, R. (2009). Etický kodex české pedagogické vědy a výzkumu. Pedagogická orientace, 19(2), 89–105.

Psathas, G. (1995). Conversation analysis: The study of talk-in-interaction. SAGE.

Reedijk, J. (2012). Citations and ethics. Angewandte Chemie International Edition, 51(4), 828–830. https://doi.org/10.1002/anie.201107554 | DOI 10.1002/anie.201107554

Sannino, A. (2008). Experiencing conversations: Bridging the gap between discourse and activity. Journal for the Theory of Social Behaviour, 38(3), 267–291. https://doi.org/10.1111/j.1468-5914.2008.00371.x | DOI 10.1111/j.1468-5914.2008.00371.x

Skovajsa, M. (2014). Celková a zahraniční citovanost Sociologického časopisu: výsledky citační analýzy. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 50(5), 671–712. https://doi.org/10.13060/00380288.2014.50.5.119 | DOI 10.13060/00380288.2014.50.5.119

Směrnice děkana č. 5/2018: Zásady habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. (2018). https://is.muni.cz/do/ped/VPAN/smerdek/c_5_2018_zasasy_hab_prof.pdf

Stöckelová, T. (2009). Politická a morální ekonomie vědy. In T. Stöckelová (Ed.), Akademické poznávání, vykazování a podnikání: etnografie měnící se české vědy (s. 38–72). Sociologické nakladatelství SLON.

Stocker, M. (1992). Plural and conflicting values. Oxford University Press.

Swales, J. M. (2014). Variation in citational practice in a corpus of student Biology papers: From parenthetical plonking to intertextual storytelling. Written Communication, 31(1), 118–141. https://doi.org/10.1177/0741088313515166 | DOI 10.1177/0741088313515166

Tahamtan, I., & Bornmann, L. (2019). What do citation counts measure? An updated review of studies on citations in scientific documents published between 2006 and 2018. Scientometrics, 121(3), 1635–1684. https://doi.org/10.1007/s11192-019-03243-4 | DOI 10.1007/s11192-019-03243-4

Thombs, B. D., Levis, A. W., Razykov, I., Syamchandra, A., Leentjens, A. F., Levenson, J. L., & Lumley, M. A. (2015). Potentially coercive self-citation by peer reviewers: A cross-sectional study. Journal of Psychosomatic Research, 78(1), 1–6. https://doi.org/10.1016/j.jpsychores.2014.09.015 | DOI 10.1016/j.jpsychores.2014.09.015

Tomančáková, D. (2015). Citační analýza časopisu ProInflow. ProInflow, 7(2), 53–66. | DOI 10.5817/ProIn2015-2-6

Úřad vlády České republiky (2020). MŠMT, MO, MV ČR, VŠ. Protokol z projednání výsledků Hodnocení 18 podle M17+ dne 24. 1. 2020 v 13:00 hod. https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=903030&ad=1&attid=903115

Van Noorden, R. (2013). Brazilian citation scheme outed. Nature, 500, 510–511. https://doi.org/doi: 10.1038/500510a | DOI 10.1038/500510a

Wallace, M. L., Larivière, V., & Gingras, Y. (2012). A small world of citations? The influence of collaboration networks on citation practices. PloS One, 7(3), e33339. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0033339 | DOI 10.1371/journal.pone.0033339

Wilhite, A. W., & Fong, E. A. (2012). Coercive citation in academic publishing. Science, 335(6068), 542–543. https://doi.org/10.1126/science.1212540 | DOI 10.1126/science.1212540




 


Časopis Ústavu pedagogických věd FF MU.

Výkonná redakce: Klára Šeďová, Roman Švaříček, Zuzana Šalamounová, Martin Sedláček, Karla Brücknerová, Petr Hlaďo.

Redakční rada: Milan Pol (předseda redakční rady), Gunnar Berg, Michael Bottery, Hana Cervinkova, Theo van Dellen, Eve Eisenschmidt, Peter Gavora, Yin Cheong Cheng, Miloš Kučera, Adam Lefstein, Sami Lehesvuori, Jan Mareš, Jiří Mareš, Jiří Němec, Angelika Paseka, Jana Poláchová Vašťatková, Milada Rabušicová, Alina Reznitskaya, Michael Schratz, Martin Strouhal, Petr Svojanovský, António Teodoro, Tony Townsend, Anita Trnavčevič, Jan Vanhoof, Arnošt Veselý, Kateřina Vlčková, Eliška Walterová.

Časopis vydává čtyři čísla ročně.

ISSN 1803-7437 (print), ISSN 2336-4521 (online)