Miroslav Macháček a hry o moci

Do přednáškového cyklu Artes liberales Brunenses čestných a externích členů Vědecké rady FF MU přijal pozvání doc. Mgr. Martin Pšenička, Ph.D., z Katedry divadelní vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Režisér a herec Miroslav Macháček (1922–1991) by mohl být považován za dostatečně známou osobnost českého divadla i filmu. Hrál v celé řadě divadelních inscenací a mnoho jich režíroval, zejména v pražském Národním divadle, kam nastoupil na sklonku padesátých let, aby po odchodu Alfréda Radoka doplnil režijní tým tvořený Otomarem Krejčou a Jaromírem Pleskotem. V Národním divadle působil do své smrti v roce 1991. Nejzřetelněji či nejtrvaleji je nicméně Macháčkova stopa pro dnešek uchována v jeho četných filmových rolích. Jeho komplikovanou osobnost rovněž dokumentují posmrtně vydané Zápisky z blázince, jejichž první část vyšla v půlce devadesátých let, druhá pak před nedávnem v roce 2023. Nejméně – navzdory slavné inscenaci Našich furiantů z roku 1979 – zůstalo z Macháčkovy režijní tvorby, třebaže režii považoval přinejmenším za stejně důležitou jako herectví.

Ve své přednášce se doc. Pšenička zaměří na vybrané Macháčkovy divadelní inscenace, v nichž se objevují témata a principy, které procházejí napříč jeho scénickým uvažováním. Jako jedno z nejvýznamnějších v nich vystupuje téma moci, její geneze a působení, nejednoznačnosti, teatrální přitažlivosti i odpudivosti. Macháček jako divadelník nechápal moc jako abstraktní pojem, ale jako proces či mechanismus vycházející z konkrétního, vzájemně provázaného jednání lidí jako subjektů moci, kteří spletité předivo vztahů (moc) spoluutvářejí. Moc vnímal jako divadlo a moc divadla jako nástroj pro odhalování těchto lidských her.