Variační fantazie: ŠTĚDROŇ 2025

Dva koncerty, dokumentární expozice a retrospektivní nahrávka – to vše nabídne letos na podzim projekt ŠTĚDROŇ 2025, který připomíná odkaz skladatele Vladimíra Štědroně (1900–1982) a muzikologa Bohumíra Štědroně (1905–1982). U příležitosti jejich 125. a 120. výročí narození vrací jejich tvorbu do centra pozornosti a poodkrývá rodinný příběh na pozadí širšího kontextu české moderní hudby.

Oba koncerty se uskuteční v místech, která jsou s tvorbou a pedagogickým působením obou bratří pomyslně spjata. První se uskuteční v pátek 3. října v 18.00 v koncertním sále Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, druhý v pondělí 6. října v 18:30 v Sále Martinů na Akademii múzických umění v Praze. Právě toto prostředí formovalo jejich profesní dráhu a dnes se symbolicky stává prostorem pro návrat jejich odkazu do živého interpretačního i akademického kontextu.

Vystoupí přední osobnosti české interpretační scény: pianista Ivo Kahánek, mezzosopranistka Bella Adamova, klarinetistka Anna Paulová a Wihanovo kvarteto. Program nabídne výběr z komorní tvorby Vladimíra Štědroně, zasazený do dramaturgického dialogu s díly Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a Josefa Suka. Oba večery uvede prof. Miloš Štědroň, na brněnském koncertě jako speciální host vystoupí vokální oktet OctOpus Vocalis. Vstup zdarma, vstupenky lze získat prostřednictvím platformy GoOut.

Vladimír Štědroň (1900–1982), skladatel formovaný na pražské konzervatoři a v mistrovské třídě Josefa Suka, patřil k osobitým, dnes však téměř zapomenutým hlasům české moderní hudby; jeho díla zaznívala v podání České filharmonie i Rudolfa Firkušného, a vyšla na deskách v Československu nebo ve Francii. Později se věnoval především pedagogické práci a působil též na konzervatoři v Praze.

Jeho bratr Bohumír Štědroň (1905–1982) se zapsal do dějin české muzikologie jako autor novátorských janáčkovských studií a jeho monografie. Byl hlavním redaktorem Československého hudebního slovníku, jehož digitální pokračování dodnes slouží jako klíčová paměťová infrastruktura české hudební kultury. Byl respektován v zahraničí: jeho dílo inspirovalo např. dirigenta Charlese Mackerrase nebo muzikologa Johna Tyrrella, a bylo přeloženo do angličtiny, němčiny, ruštiny, polštiny nebo japonštiny. Významně se tak zasloužil o propagaci české klasické hudby v zahraničí - i díky němu se Janáčkovo jméno dostalo do světového povědomí a v Japonsku proniklo až do populární kultury, například v díle Haruki Murakamiho.
ŠTĚDROŇ 2025 otevírá méně známou kapitolu nedávné české hudební historie. Připomíná, že hudební rody jako Štědroňovi formovaly nejen dobový diskurz, ale i dlouhodobou paměť domácí kultury. Umělecká, muzikologická i pedagogická stopa bratrů má trvalý význam pro současnost i pokračovatele jejich odkazu, a dnes tvoří důležitý rámec pro nové interpretace a mezioborový výzkum české hudby 20. a 21. století.

Projekt se koná za finanční podpory Státního fondu kultury, statutárního města Brna, Nadace Leoše Janáčka, Nadace Život umělce a OSA. Brněnská část se koná ve spolupráci s Ústavem hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. CD nahrávka je vydána s laskavým svolením Českého rozhlasu a SUPRAPHON, a.s.