Online výuka

4. kapitola: Formativní hodnocení v distanční výuce

Co zde najdete?

Formativní hodnocení je v současné době téma, které se řeší především v souvislosti se základním školstvím. Jedná se o způsob hodnocení, který podporuje proces učení s pomocí poskytování průběžné zpětné vazby. Protože si myslíme, že formativní hodnocení není třeba vymezovat jen pro určitý stupeň vzdělávání, rozhodli jsme se přinést informace o tom, co to je formativní hodnocení a jak ho můžete využít i při vysokoškolské výuce online.

Formativní hodnocení, či hodnocení podporující učení?

Distanční výuka nepředstavuje pouhou změnu podmínek výuky, ale také změnu strategií vyučování i učení studentů. Počáteční nadšení z distanční výuky se postupně vytrácí, studenti ztrácejí motivaci k učení, akademičtí pracovníci postrádají bezprostřední zpětnou vazbu z výuky od svých studentů a hledají způsoby, jak podpořit motivaci studentů, jejich proces učení a studijní výsledky.

Jednou z možností je využívat ve výuce formativní hodnocení, tedy získávání a poskytování užitečné zpětné vazby všemi aktéry k procesu učení i jeho výsledkům. Přičemž nelze odmítat hodnocení sumativní, kterým v určité fázi učebního procesu výsledky učení sumarizujeme závěrečnými hodnoticími soudy. Formativní a sumativní hodnocení představují odlišný účel hodnocení, vzájemně se doplňují.

V našich podmínkách se častěji užívá pojem formativní hodnocení, i když za komplexnější termín lze považovat hodnocení podporující učení (assessment for/as learning). Celosvětově známý propagátor formativního hodnocení Dylan Wiliam hovoří dnes spíše o vnímavém učení (responsive teaching).

Podle zahraničních autorů je assessment for learning ovšem širším konceptem než formativní hodnocení. Je to komplexní způsob práce, který zahrnuje studenta i učitele a integruje hodnocení, učení a vyučování. Zapojením studentů do procesu hodnocení podporuje monitorování jejich učení, využívání zpětné vazby pro další rozvoj. Umožňuje studentům klást si reflektivní otázky a zvažovat různé strategie pro učení a jednání.

Z výzkumů existuje mnoho důkazů, proč by mělo být hodnocení podporující učení součástí výuky, a to i na vysoké škole. Například:

  • Z výsledků metaanalýzy Johna Hattie a Helen Timperley (2007) vyplývá, že zpětná vazba je jeden z nejsilnějších jevů ovlivňujících učení.

  • Dopady formativního hodnocení na výsledky studentů popisují Dylan Wiliam a Paul Black (1998). Poskytují důkazy o tom, že pokud posílíme-li formativní hodnocení, zvýší se učební výsledky studentů. Z takové zpětné vazby podle autorů profitují všichni studenti, nejvíce však ti, kteří dosahují nejmenších výsledků. To podle nich platí od mateřských škol po univerzity.

  • Podle Earl, L., M. (2013) výrazně přispívá k rozvoji metakognitivních dovedností. Umožňuje studentům klást si reflektivní otázky a zvažovat různé strategie pro učení a jednání.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pojem hodnocení podporující učení je v tomto článku chápán jako širší kontext. Pracuje-li se zde s pojmem formativní hodnocení, rozumí se tím konkrétní realizace hodnocení podporujícího učení.

Hodnocení podporující učení  proces

Předpokladem kvalitní zpětné vazby podporující učení je studentova znalost o tom, jaký výsledek a v jaké kvalitě je očekáván, jak poznají, že splnili stanovené požadavky. V sylabech předmětů najdeme cíle, výstupy a kritéria pro ukončení předmětu jasně stanovena, méně často jsou však představována pro dílčí semináře či výukové bloky a komunikována se studenty ve vazbě na požadované závěrečné výstupy.

Proces si můžeme rozložit do tří fází. Důležité je plánování výuky, jejích cílů/výstupů i kritérií hodnocení před výukou a následně práce se zpětnou vazbou ve výuce. Studenti vysoké školy jsou schopni průběžně reflektovat a vyhodnocovat svůj proces učení, plánovat a řídit své učení.

Proces si můžeme přiblížit schématem:

Využití formativního hodnocení v distančním vzdělávání

Tento proces je v bezkontaktní výuce mnohem náročnější pro obě strany, vyučující i studenty. V běžné výuce se odehrává mnoho reakcí neverbálně, zpětná vazba má rozmanitou podobu a vyučující může bezprostředně reagovat na dění ve výuce i potřeby studentů. Chybějící bezprostřední kontakt učitele se studenty v distanční výuce vyžaduje častější záměrné sledování procesu učení a průběžnou zpětnou vazbu.

Využití formativního hodnocení ovlivňuje mnoho faktorů, jako jsou: charakter předmětu, rozsah výukových bloků, výukový styl vyučujícího, potřeba frekvence zpětné vazby. Proces, který představujeme níže, vychází z výuky předmětů učitelské propedeutiky, kdy je proces formativního hodnocení ve výuce modelován, a studenti tak získávají bezprostřední zkušenost s formativním hodnocením, které je dnes v centru zájmu učitelů v praxi.

Inspirace

  1. Vymezíme si edukační cíle, kterých chceme dosáhnout, a vhodným způsobem je komunikujeme se studenty. Představením cílů dáváme studentům najevo svá očekávání, specifikujeme představu o výsledcích/výstupech učení. Požadavky rámujeme do celkového kontextu výuky (návaznost na předchozí/následující výuku, celkový výstup z předmětu, …). Explicitně s nimi pracujeme, uvádíme v interaktivních osnovách, využíváme zobrazení skrze aplikace Padlet, Jamboard, Miro či jiné virtuální nástěnky, nebo je jednoduše verbalizujeme ústně.

  2. Pojmenujeme očekávanou kvalitu výstupů, kritéria, která vyučujícím i studentům budou pomáhat reflektovat výkon ve vztahu k stanoveným standardům a kvalitě.

  3. K nastaveným cílům a výstupům volíme vhodné výukové strategie.

  4. Reflektujeme jejich efektivitu v průběhu výuky a upravujeme je dle průběhu učení studentů a zpětné vazby, kterou nám studenti poskytují bezprostředně svým (ne)jednáním.

  5. Vytváříme prostor pro poskytování průběžné zpětné vazby od učitele, samotných studentů i jejich spolužáků.
    • popisným způsobem poskytovat konkrétní informace o aktuálním výkonu studentů,
    • poskytovat informaci potřebnou k překonání rozdílu mezi aktuálním stavem a stavem očekávaným,
    • být sdělena podporujícím způsobem v kontextu sociálního prostředí.

Možnosti získávání zpětné vazby v průběhu výuky:

  1. Nonverbálními signály v průběhu výuky, na nichž se domluvíme: zvednutá ruka, symbol.

  2. Kladením ověřujících otázek k porozumění zadání i učivu: ústně, prostřednictvím chatu, pomocí různých aplikací.

  3. Formativním testem v online aplikacích, např. v Socrative či Kahootu. Pro formativní účely je vhodné využívat aplikace, v nichž je zobrazení výsledků nesoutěžního charakteru, v nichž má vyučující přístup k výsledkům jednotlivců a může tak s nimi lépe pracovat při poskytování zpětné vazby. Cílem není rychlost a vyhodnocení nejlepších, ale učení se všech. Lze využít dalších technik s využitím aplikací, jako jsou Padlet, Jamboard, Miro, s nimiž mohou pracovat i sami studenti, např. přes

      • nedokončené věty (např. „Rozumím…“; „Nevím si rady s…“;  „Ještě potřebuji…“; „Pomohlo by mi…“),
      • pojmové mapy (např. zpracované na začátku a konci výukového bloku pro sledování pokroku v učení),
      • sumarizaci lekce v jedné větě,
      • skupinovou prezentaci tří stěžejních myšlenek a formulaci jedné otázky.

     

  4. Aplikací právě naučeného: výsledek lze ukázat, napsat do chatu, na papír, ofotit, vložit do IS MU… Produkt studenta může být doplněn o jeho sebehodnocení a otázky, na něž hledají odpověď.

  5. Analýzou chyb studentů a poskytnutím zpětné vazby do poznámkového bloku (IS MU) či zobrazením přes různé aplikace.

  6. Zapojováním studentů do sebehodnocení a vzájemného vrstevnického hodnocení (peer review). K tomu však potřebují znát, k čemu směřují, a musejí rozumět požadované kvalitě výsledku. IS MU dnes nabízí aplikaci vzájemného hodnocení, která může být využita při hodnocení průběžném i závěrečném.

Příklady využití vrstevnického hodnocení a sebehodnocení ve výuce

  • Studenti jsou seznámeni s cíli výuky, požadovanými výstupy a kritérii hodnocení. Důkazem osvojení si vymezených profesních kompetencí je splněný portfoliový úkol.
  • V seminářích pracují postupně na zvládnutí dílčích cílů a výstupů. Průběžně reflektují svoje znalosti a dovednosti, zpětnou vazbu jim poskytuje i vyučující a spolužáci.
  • V závěru semestru zpracovávají portfoliový úkol se sebehodnocením dle stanovených kritérií.
  • V rámci vrstevnického hodnocení student čte práci svého spolužáka a poskytuje mu k ní písemnou zpětnou vazbu, včetně hodnocení dle stanovených kritérií.
  • Na základě získané zpětné vazby autor portfoliového úkolu svoji práci zkvalitní a odevzdává definitivní verzi k sumativnímu hodnocení.
Zdroje
  • Assessment Reform Group (2002). Assessment for Learning: 10 principles. Pamphlet on research-based principles to guideclassroom practice. Dostupné online

  • Black, P., & William, D. (1998). Inside the black box: Raising standards through classroom assessment. London: King's College School of Education. 

  • Hattie, J. A. C., & Timperley, H. (2007). „The power of feedback“. Review of Educational Research, 77(1), 81–112.

  • Hayward, L. (2015). „Assessment is learning: the preposition vanishes“. Assessment in Education: Principles, Policy & Practice, 22(1), 27–43, DOI: 10.1080/0969594X.2014.984656.

  • Hendrick, K. MacPherson, R. (2019). Co funguje ve třídě: Most mezi výzkumem a praxí. Euromedia Group.

  • Kratochvílová, J. (2011). Systém hodnocení a sebehodnocení žáků: zkušenosti z České republiky i Evropských škol. MSD.

  • Kratochvílová, J. (2012). „Aktivní spoluúčast žáka při hodnocení – zdroj inspirace rozvoje osobnosti žáka a pokládání základů zodpovědnosti za kvalitu svého života“. In Helus, Z., Lukášová, H., Kratochvílová, J., Rýdl, K., Spilková, V. a Zdražil, T.: Proměny pojetí vzdělávání a školního hodnocení: filozofická východiska a pedagogické souvislosti. Praha: Asociace waldorfských škol ČR. 

  • Pollard, A. et al. (2014). Reflective teaching in schools, 4th edition. Bloomsbury.

  • Stiggins, R.J. (2002). „Asseessment crisis. The absence of Assessment for learning“. Phi Delta Kappan, 83(10),758–65.

Autorkou článku uvedeného na této stránce je doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D., Katedra pedagogiky Pedagogické fakulty MU.

Upozornění: Kancelář e-learningu CIT FF plánuje během podzimu 2021 uspořádat na téma formativního hodnocení seminář. Pro více informací sledujte webové stránky pracoviště.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info