Online výuka

Výuková komunikace v online prostředí je odlišná oproti té, na kterou jste byli zvyklí při kontaktní výuce. Přesto může být stejně anebo možná i více kvalitní a efektivní a může vám pomáhat naplnit výukové cíle, které jste stanovili.

  Proč je dobré ve výuce aktivně komunikovat?

  • Učení se je aktivní proces založený na komunikaci.
  • Produktivní komunikace zlepšuje porozumění učivu.
  • Komunikace podporuje lepší vztahy mezi studujícími a vyučujícími.

  Proč se komunikace v online prostředí možná nedaří tak dobře?

  • Nejste zvyklí na komunikaci v online prostředí, ostýcháte se?
  • Chybí vám neverbální část komunikace a rychlá zpětná vazba?
  • Studenti se mezi sebou skoro neznají, stydí se klást otázky a odpovídat na ně?
  • Studenti nemohou mluvit mezi sebou, nemluví ani s vyučujícími?

Je důležité identifikovat možné příčiny problematických jevů, zároveň je důležité neplést si to s hledáním důvodů, proč něco nedělat namísto hledání způsobů, jak dosáhnout změny.

  Co podporuje kvalitu výukové komunikace v online prostředí?

  1. Zapnuté kamery u vyučujících i studujících.
  2. Vhodně nastavený úhel učitelské kamery, která zabírá horní část těla a ruce.
  3. Jasně stanovená pravidla pro komunikaci (kdy a jak se ptát, jak se hlásit o slovo atp.).
  4. Správně položené otázky (jasné, účelné, přiměřeně náročné) a reakce na ně.
  5. Používání aktivizačních technik.
  6. Využívání online aplikací pro podporu výukové komunikace.
  7. Poskytování dostatku času studujícím pro přemýšlení nad odpovědí na otázku (počkat 12–⁠15 vteřin).
  8. Oceňování komunikace studujících (děkovat za odpověď, podporovat v kladení otázek atd.).
  9. Vytvoření atmosféry otevřenosti a ochoty komunikovat.

  Aktivizační techniky podporující výukovou komunikaci

Stejně jako v kontaktní výuce, tak i v online prostředí je možno využít techniky, při kterých dochází k aktivizaci studujících, tedy k jejich většímu zapojení do výuky. Výsledkem je především jejich efektivnější učení se ale i zvýšení atraktivity výuky.

Think-Pair-Share

Vyučující položí předem připravenou otázku (v ideálním případě otevřenou otázku vyšší kognitivní náročnosti). Studující nejdříve přemýšlí nad odpovědí samostatně a zapisují své odpovědi (think), poté je diskutují ve dvojicích (pair), aby se ujistili, že jdou správným směrem, a aby otázku prozkoumali i z jiného úhlu pohledu. Teprve poté, až studující s odpovědí několikrát pracovali v bezpečném prostředí, přichází na řadu sdílení odpovědi (share) a rozproudění diskuse či vstup do další fáze výuky.

Dyády

Vyučující nastolí téma, o kterém chce vést rozhovor nebo diskusi. Studující dostanou krátký čas na promyšlení a poté se spojí do dvojic. Jeden z dvojice přesně minutu hovoří na zadané téma a potom minutu hovoří druhý z dvojice. Dvojice pak má určitý čas na to, aby vytvořila závěr, který by mohli sdělit ostatním a vytvořit tak základ pro společnou diskusi, do které vstupují s propracovanějšími myšlenkami.

Nedokončené výroky / závěry bez začátku

Vyučující začne nějaký výrok a nedokončí jej. Studující mají čas na to, aby písemně (například v rámci chatu) navrhovali a zdůvodňovali jeho pokračování. Vyučující poté s dokončenými výroky (možno spolu se studenty) dále pracuje. Nebo naopak, vyučující sdělí závěr určitého výroku a studující navrhují, jak k tomuto závěru dospěli.

Pro-kontra

Vyučující nastolí téma, poté rozdělí studující do dvou skupin, přičemž jedna z nich má za úkol sepsat argumenty pro určité řešení, druhá proti. Ve společné diskusi pak mohou hledat případnou shodu a nalézat možná řešení.

A mnohé další v závislosti na výukovém cíli, tématu a povaze výuky.

Tyto techniky jsou často založeny na tom, že studující mají možnost si vše několik minut promyslet sami, případně ve dvojici, mohou si tedy odpověď připravit a získat jistotu, než ji budou kvalitně prezentovat před vyučujícími a spolužáky. 

Přemýšlení a diskusi studujících je možné iniciovat nejen nastolením problému či tématu vyučujícím, ale velmi vhodné je například pustit krátké video, nechat studující přečíst krátký text, prohlédnout obrázek k tématu apod. Tím získají studující základ, o němž mohou přemýšlet a hovořit s oporou o data, což jim umožní lépe téma uchopit a lépe zacílit své uvažování nad odpovědí.

  Kladení otázek a reakce na ně

Otázky ve výuce slouží nejen k aktivizaci studujících, ale také (a často především) k získání zpětné vazby hovořící o tom, co a jak se studující učí.

Uzavřené otázky nižší kognitivní náročnosti

Tyto otázky nepomáhají rozproudit komunikaci, protože se zaměřují na vybavení si faktu, jenž byl v nějaké podobě prezentován vyučujícími, anebo jej studující nabyli v rámci samostudia. Př: Kdy zemřel nejdéle vládnoucí rakousko-uherský císař?

Uzavřené otázky vyšší kognitivní náročnosti

Tyto otázky slouží k tomu, aby studující dospěli k jednomu správnému řešení avšak za použití vyšších myšlenkových operací (př. analýza). Odpověď není přímo dostupná v rámci výuky či studijních materiálů a zdrojů, studující ale mají dostatek informací, aby ke správné odpovědi sami dospěli. Pokud mají tyto otázky rozproudit komunikaci je dobré, aby je studující řešili ve skupinách. Př: V jakém rytmu je psána tato báseň?

Otevřené otázky nižší kognitivní náročnosti

Tyto otázky jsou pokládány formou jednoduchého dotazování (variantou je také brainstorming) a zaměřují se na znalosti velké skupiny faktů. Př: Kteří umělci se hlásí ke kubismu? Po sesbírání různých odpovědí lze přistoupit k rozhovoru o tom, které odpovědi jsou skutečně správné, které nikoliv a které jsou z různých důvodů sporné apod.

Otevřené otázky vyšší kognitivní náročnosti

Tyto otázky vyžadují zapojení vyšších myšlenkových operací (porozumění, aplikace, analýza, syntéza, hodnocení a tvorba). Často vedou k argumentaci a právě proto jde o otázky, které pomáhají rozproudit produktivní diskusi. Aby se tak stalo, je nutné velmi dobře formulovat otázku a poskytnout studujícím dostatečné množství času na promyšlení odpovědí. Zároveň je nezbytně nutné produktivním způsobem pracovat s odpověďmi studujících, podporovat je v tom, aby jejich repliky vycházely z toho, co bylo doposud řečeno, upřesňovat, shrnovat apod. Př: Jaká řešení připadají v úvahu?

Jak reagovat na odpovědi studujících?

  1. Vždy oceňte odpověď (i kdyby jen poděkováním za to, že studující odpověděli).
  2. Na odpověď studujících vždy reagujte. V online prostředí je klíčové, aby reakce byla jak na úrovni neverbální (například přikývnutí), tak verbální.
  3. Pokud studující nezodpoví otázku správně, dále s odpovědí pracujte:
  • uzavřená otázka: zjistěte, kolik studujících zná správnou odpověď (př. rychlým hlasováním) a v případě, že většina neumí odpovědět správně, problematiku znovu vysvětlete,
  • otevřená otázka: neodmítejte neočekávanou odpověď ještě před tím, než vyslechnete argumentaci nebo vysvětlení studujících, teprve poté zhodnoťte, zda odpověď je, nebo není správná a pracujte s ní dále.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info