Online výuka

  Obecná doporučení

Z čistě technického hlediska nepředstavuje zkoušení distanční formou příliš velký problém. Ústní zkoušku lze, podobně jako přednášky a semináře, realizovat jako videokonferenci, pro elektronické testy existuje na univerzitě hned několik možných řešení.

Při online zkoušení je třeba zohlednit organizační a metodické aspekty: jak průběh zkoušek přizpůsobit distančnímu zkoušení a jak snížit riziko, že studenti budou v nekontrolovaném prostředí podvádět.

Několik základních pokynů, jak zkoušení přizpůsobit distanční formě, můžete nalézt v rozhovoru s dr. Michalem Černým publikovaném na webu IT MUNI.

Základní metodická doporučení k tvorbě úloh pro online testování pak zpracoval dr. Libor Juhaňák.

Podvádění, proctoring a "open book" zkoušení 

Na větší prostor k podvádění, který studenti v domácím prostředí mohou mít, lze reagovat dvěma způsoby:

  1. Pokusit se vytvořit kontrolované prostředí, ve kterém je speciálním softwarem omezena a/nebo monitorována práce studentů na počítači (nemožnost přepnout do jiného programu apod.) a ve kterém je student sledován jednou nebo více kamerami. O podobných řešeních se zpravidla hovoří jako o proctoringu.
  2. Přizpůsobit formát zkoušky situaci tak, aby případné podvádění zkoušenému nepřinášelo zásadní výhodu: místo encyklopedických a faktografických znalostí testovat spíše porozumění tématu a schopnost aplikovat nabyté znalosti a zkoušku vést k tzv. formátu "open book".

V souladu s metodickým listem Studijního odboru Rektorátu Masarykovy univerzity doporučujeme směřovat spíše ke druhému z uvedených řešení. Běžnými technickými prostředky můžete vytvořit základní bariéru znesnadňující nejběžnější formy podvádění. Metodicky vhodně promyšlený formát zkoušky bude ale vždy účinnější pojistkou proti podvádění.

Co znamená "open book" zkoušení?

Tzv. "open book" formát zkoušení znamená, že studenti mají povoleno během zkoušky používat vybrané studijní materiály, ať už jsou to vlastní poznámky, skripta nebo internetové zdroje. Zkoušení tedy neověřuje faktografické znalosti studentů, ale spíš schopnost potřebné údaje dohledat a především vhodně využít při řešení složitějších problémů. Zkoušení v takovém formátu výrazně znesnadňuje podvádění, zároveň cílí na vyšší úrovně Bloomovy taxonomie dovedností.

Z praktického hlediska znamená převod zkoušky do "open book" formátu především promyšlení a správné formulování otázek. V případě ústních zkoušek a otevřených testových otázek je přeformulování o něco snazší: několik návodných příkladů uvádí dr. Michal Černý na webu pro distanční zkoušení ÚVT.

Pokud potřebujete testovat větší množství studentů, snažte se otázky promyslet tak, aby umožňovaly automatické vyhodnocení správnosti, ale zároveň po studentech vyžadovaly komplexnější úvahu. Např. místo otázky

S jakými charakteristikami vypravěče pracuje naratologická koncepce Gérarda Genetta?

  • Extradiegetický a intradiegetický.
  • Homodiegetický a heterodiegetický.
  • Skrytý a odkrytý.


použijte spíše otázku typu

Jaké jsou charakteristiky vypravěče Vančurovy Markéty Lazarové z hlediska naratologické koncepce Gérarda Genetta?

  • Extradiegetický a heterodiegetický.
  • Intradiegetický a heterodiegetický.
  • Extradiegetický a homodiegetický.
  • Intradiegetický a homodiegetický.
Postoj k proctoringu

Důvodů pro zdrženlivý až odmítavý postoj k proctoringovým řešením je celá řada. Obsáhlou argumentaci na toto téma naleznete v dokumentu Využití proctoringových systémů pro sledování průběhu zkoušek na MU, který vypracovali kolegové z IS a ÚVT. S jejich stanoviskem se na fakultní úrovni ztotožňujeme a podporujeme jej.

Na tomto místě si dovolujeme uvést jen stručné shrnutí nejzásadnějších argumentů:

  • Proctoringová řešení nejsou 100% účinná: pokud zkoušený skutečně chce, prostor k podvádění si najde.
  • Proctoring narušuje důvěru mezi studenty a vyučujícím: proctoringová řešení jsou svou vtíravostí a jistou násilností problematická z etického hlediska a nedůstojná pro studenty i vyučující.
  • Nasazení proctoringu je spojeno s řadou legislativních i technických problémů (student nemusí souhlasit se zásahem do soukromí, nemusí mít k dispozici zařízení s požadovanými technologickými standardy apod.).
Jak lze zkoušku zabezpečit?

V případě ústní zkoušky je základní kontrola výrazně jednodušší. Zkoušeného vidíte v reálném čase, takže máte přehled o tom, co právě dělá, a můžete si všimnout podezřelého chování. Samotný osobní kontakt pak vytváří jistou psychologickou bariéru proti nečestnému chování.

Nezapomínejte ale být při posuzování chování studentů rozvážní. Upřený pohled mimo kameru může být docela dobře projev nervozity, nikoliv hledání odpovědi v taháku přilepeném na zdi za počítačem.


V případě písemných testů je situace složitější. Nabízí se několik kroků, kterými lze elektronické testy zabezpečit:

  1. V průběhu přípravy otázek:
    • formulujte otázky, které netestují pouze znalost faktů, ale spíše porozumění látce, schopnost uvažovat o ní a aplikovat poznatky,
    • vytvořte si dostatečnou zásobu testových úloh a do testů je nechtě náhodně vybírat – každý student tak bude mít lehce odlišnou verzi testu,
    • varianty testu sestaveného pouze z náhodných úloh mohou být nevyrovnané – pracujte s kategoriemi úloh tak, abyste zajistili náhodný, ale vyvážený výběr otázek pro každou variantu,
    • nezapomeňte, že v testech můžete kombinovat úlohy pevně dané s úlohami náhodně vybranými,
    • vytvářejte varianty otázek ověřující jednu a tu samou znalost.

  2. Při nastavování testu:
    • omezte přístup k testu na konkrétní časové okno,
    • nastavte pro test časový limit – dostatečný na to, aby studenti test bez zbytečného stresu stihli vyplnit, ale ne na to, aby odpovědi stihli dohledávat na internetu,
    • omezte přístup k testu heslem, případně přístup umožněte pouze studentům přihlášeným na daný termín,
    • další možný krok je povolit náhodné řazení otázek v rámci testu a nastavit stránkování tak, aby se studentům otázky zobrazovaly po jedné a nebylo možné se vracet k již zodpovězeným otázkám – každý student tak v danou chvíli bude mít před sebou jinou otázku.

  3. V průběhu testu:
    • v průběhu testu můžete mít spuštěný videokonferenční hovor, díky kterému jednotlivé studenty přímo uvidíte. Pokud se rozhodněte pro tuto formu kontroly, doporučujeme využít videokonferenční nástroj Zoom, který oproti MS Teams umožňuje na obrazovce zobrazit větší množství účastníků naráz.

Jak základní technická opatření zajistit u testů v ELFu se můžete podívat ve stručném návodu. Obdobný postup pro odpovědníky v IS najdete na univerzitním webu k výuce online.

  Ústní zkoušení

Ústní zkoušení lze v distanční variantě poměrně snadno realizovat formou videokonferenčních hovorů. Fakultou doporučovaným nástrojem pro ústní zkoušení je aplikace MS Teams.

Praktický postup přípravy a realizace ústní zkoušky v MS Teams je podrobně a přehledně popsán na univerzitním webu k výuce online. Podrobnou nápovědu k MS Teams pak najdete v uživatelské dokumentaci.

Přestože je formát ústní zkoušky online velmi blízký kontaktní variantě, nese s sebou distanční podoba některá specifika, která je dobré při zkoušení zohlednit. Řadu těchto specifik shrnuje např. již zmiňovaný rozhovor s dr. Michalem Černým, a proto jej doporučujeme pozornosti všem, kteří se na zkoušení online chystají.

  Písemné zkoušení

Výhody, nevýhody a doporučení

Běžné papírové testy lze do online podoby převést velmi snadno. Online testy bývají z velké části vyhodnocovány automaticky a při správném nastavení mohou studentům poskytovat okamžitou zpětnou vazbu. Ušetří Vám tak čas i námahu, kterou byste jinak museli věnovat rutinnímu opravování.

Zjevnou nevýhodou je nižší zabezpečenost testů: studenti mohou při distančním testování snáze podvádět a šířit mezi sebou zadání testových úloh. Jak jsme již naznačili v úvodu stránky, lze toto riziko vnímat i jako výzvu k vytváření testů, které ve větší míře neověřují pouze znalosti studentů, ale také pochopení látkyschopnost nabyté vědomosti aplikovat.

Pokud se chystáte využívat testování online, doporučujeme projít si základní doporučení pro tvorbu testových úloh zpracovaná dr. Liborem Juhaňákem z ÚPV.

Jak na písemné zkoušení online

  Další způsoby ověřování znalostí

Znalosti studentů je samozřejmě možné ověřovat i jinak než pomocí testů a zkoušení. Zapojení dalších možností, mezi které patří kupříkladu seminární práce, peer review či bodovaná diskuze, může v kombinaci s testy vést ke komplexnějšímu prověření nabytých znalostí. Zpravidla je dobré využívat je v průběhu celého semestru např. jako prostředků formativního hodnocení nebo jako jednu z podmínek pro připuštění ke zkoušce.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info