Je komunikace se studujícími při videokonferenci složitější?
Výuková komunikace v online prostředí se trochu liší oproti tomu, co znáte z kontaktní výuky. Přesto může být stejně anebo možná i více efektivní a může vám pomáhat naplnit výukové cíle, které jste si stanovili.
Proč se komunikace v online prostředí možná nedaří tak samozřejmě?
- Nejste na videokomunikaci po internetu tak úplně zvyklí? Ostýcháte se?
- Chybí vám neverbální složka komunikace, bezprostřední reakce a rychlá zpětná vazba?
- Studující se mezi sebou skoro neznají, a tak se stydí pokládat dotazy nebo na ně odpovídat?
- Studující nemohou mluvit mezi sebou, a tedy nemluví ani s vyučujícími?
Je důležité určit příčiny zažívaných těžkostí, abyste mohli vyvodit vhodné řešení.
Základní zásady dobré praxe: Co kvalitu výukové komunikace při videokonferenci podporuje?
- Zapnuté kamery u vyučujících i studujících
- Vhodně nastavený úhel učitelské kamery, která zabírá horní část těla a ruce
- Jasně stanovená pravidla videokonferenční hodiny i výukové komunikace při ní (kdy a jak se ptát, jak se při videokonferenci hlásit o slovo atp.)
- Správně položené otázky (jasné, účelné, přiměřeně náročné) a reakce na ně
- Používání aktivizačních technik
- Využívání online aplikací pro podporu výukové komunikace
- Poskytování dostatku času studujícím pro přemýšlení nad odpovědí na otázku (počkat 12–15 vteřin)
- Oceňování komunikace studujících (děkovat za odpověď, podporovat v kladení otázek atd.)
- Vytvoření atmosféry otevřenosti, která podporuje ochotu komunikovat
Výzvy online výuky aneb etiketa videokonferencí
Při synchronní výuce realizované formou videokonferencí platí, že dodržování některých jednoduchých zásad vede k výraznému zlepšení výukového zážitku i zkušenosti všech zúčastněných. Jde vlastně o takovou etiketu pro videokonferenční výuku. Na této stránce najdete některé z těchto zásad zpracované formou přehledné infografiky – v podobě jak pro vyučující, tak pro studující.
Pokud chcete tyto informace předat i svým studujícím a usnadnit si tak domlouvání pravidel interakce při videokonferenční hodině, neváhejte jim infografiku poslat. Nebo ještě lépe: nasměrujte je na stránku online výuky pro studující, kde najdou stejnou grafiku a navíc i řadu dalších tipů.
Níže uvedené výzvy slouží jako didaktická doporučení pro výuku. Některé situace mohou být upřesněny vnitřními předpisy Masarykovy univerzity pro jednotlivé semestry (např. úvodní výzva k zapnutým kamerám).
Komunikační aktivizační techniky
Stejně jako v kontaktní výuce můžete i v online prostředí používat nejen aktivizační nástroje, ale také komunikační techniky, které studující aktivizují, díky čemuž se do výuky více zapojují. Ve výsledku se lépe učí a vaše výuka je atraktivnější.
1) Technika Think-Pair-Share
Vyučující položí předem připravenou otázku (v ideálním případě otevřenou otázku vyšší kognitivní náročnosti). Studující nejdříve samostatně přemýšlí nad odpovědí a zapisují své odpovědi (think), poté je diskutují ve dvojicích (pair), aby se ujistili, že jdou správným směrem, a aby otázku prozkoumali třeba i z jiného úhlu pohledu. Teprve až studující s odpovědí několikrát pracují v bezpečném prostředí, přichází na řadu sdílení odpovědi (share) a rozproudění diskuse či vstup do další fáze výuky.
2) Technika Dyády
Vyučující uvede téma, o kterém chce vést rozhovor nebo diskuzi. Studující dostanou krátký čas na zamyšlení a vytvoří dvojice. Jeden z dvojice přesně minutu hovoří na zadané téma. Pak minutu hovoří druhý z dvojice. Dvojice má vzápětí za úkol vytvořit během předem daného času společný závěr, který může sdělit ostatním a vytvořit tak základ pro skupinovou diskuzi, do které všichni vstupují už s propracovanějšími podněty.
3) Technika Nedokončené výroky/závěry bez začátku
Vyučující začne nějaký výrok a nedokončí jej. Studující mají čas na to, aby písemně (např. v rámci chatu) navrhovali a zdůvodňovali jeho pokračování. Vyučující poté s dokončenými výroky (možno i spolu se studujícími) dále pracuje. Nebo naopak: vyučující sdělí závěr určitého výroku a studující navrhují, jak by k tomuto závěru dospěli.
4) Technika Pro-kontra
Vyučující uvede téma a poté rozdělí studující do dvou skupin, přičemž jedna z nich má za úkol sepsat argumenty pro určité řešení, druhá proti. Ve společné diskuzi pak mohou hledat případnou shodu a nalézat možná řešení.
A mnohé další v závislosti na výukovém cíli, tématu i povaze vaší výuky.
Tyto techniky jsou často založeny na tom, že studující mají možnost si vše několik minut promyslet sami, případně ve dvojici. Mohou si tedy odpověď připravit a získat jistotu, než ji budou kvalitně prezentovat před vyučujícími a spolužáky.
Přemýšlení a diskusi studujících je možné iniciovat nejen nastolením problému či tématu vyučujícím, ale velmi vhodné je např. pustit krátké video, nechat studující přečíst krátký text, prohlédnout obrázek k tématu apod. Tím získají studující základ, o němž mohou přemýšlet a hovořit s oporou o látku či data, což jim umožní lépe téma uchopit a lépe zacílit své uvažování nad odpovědí.
Jaké otázky se hodí k rozproudění diskuze?
Otázky ve výuce slouží nejen k aktivizaci studujících, ale také (a často především) k získání zpětné vazby, která vypovídá o tom, co a jak se vaši studující učí.
Uzavřené otázky nižší kognitivní náročnosti
Takovéto otázky nepomáhají rozproudit komunikaci, protože se zaměřují na vybavení si faktu, který v nějaké podobě buď prezentovali vyučující, anebo jej studující nabyli v rámci samostudia.
Př. otázky: Kdy zemřel nejdéle vládnoucí rakousko-uherský císař?
Uzavřené otázky vyšší kognitivní náročnosti
Takovéto otázky slouží k tomu, aby studující dospěli sice k jednomu správnému řešení, avšak za použití vyšších myšlenkových operací (např. pomocí analýzy). Odpověď není přímo dostupná v rámci výuky či studijních materiálů a zdrojů, ale studující mají dostatek informací, aby ke správné odpovědi dospěli sami.
Pokud má takováto otázka rozproudit komunikaci, je dobré, aby ji studující řešili ve skupině.
Př. otázky: V jakém rytmu je psána tato báseň?
Otevřené otázky nižší kognitivní náročnosti
Tyto otázky jsou pokládány formou jednoduchého dotazování (variantou je také brainstorming) a zaměřují se na znalosti velké skupiny faktů.
Př. otázky: Kteří umělci se hlásí ke kubismu?
Po sesbírání různých odpovědí můžete přistoupit k rozhovoru o tom, které odpovědi jsou skutečně správné, které nikoliv, které jsou z různých důvodů sporné apod.
Otevřené otázky vyšší kognitivní náročnosti
Tyto otázky vyžadují zapojení vyšších myšlenkových operací (porozumění, aplikace, analýza, syntéza, hodnocení a tvorba). Často vedou k argumentaci, a právě proto jde o otázky, které pomáhají rozproudit produktivní diskuzi.
Aby se tak stalo, je nutné otázku velmi dobře formulovat a poskytnout studujícím dostatek času na promyšlení odpovědí. Zároveň je nezbytně nutné produktivně pracovat s odpověďmi studujících, podporovat je v tom, aby jejich výroky vycházely z toho, co bylo doposud řečeno, upřesňovat, shrnovat apod.
Př. otázky: Jaká řešení připadají v úvahu?
Jak na odpovědi studujících reagovat?
- Vždy odpověď oceňte (i kdyby jen poděkováním za to, že studující odpověděli).
- Na odpověď studujících vždy slovně zareagujte. V online prostředí je klíčové, aby reakce měla jak neverbální podobu (např. přikývnutí), tak verbální.
- Pokud studující nezodpoví otázku správně, dále s odpovědí pracujte.
- Uzavřená otázka: zjistěte, kolik studujících zná správnou odpověď (např. rychlým hlasováním) a v případě, že většina neumí odpovědět správně, problematiku znovu vysvětlete.
- Otevřená otázka: neodmítejte neočekávanou odpověď ještě předtím, než vyslechnete argumentaci nebo vysvětlení studujících. Teprve poté zhodnoťte, zda odpověď je, nebo není správná a pracujte s ní dále.
