Ponořte se s námi do myslí starověkých lidí, připomeňte si známé anglické písně či odhalte tisíciletou historii a význam písma a psaného textu. Také v novém akademickém roce pokračuje Otevřený svět humanitních věd – oblíbený cyklus volných přednášek na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Přijďte na libovolnou z nabízených přednášek, ale ještě lépe přijďte na všechny.
Všechny přednášky jsou volně přístupné a konají se v aule FF MU (budova C, 3. nadzemní podlaží) vždy první středu v měsíci od 16:00 hod. Chcete-li mít jisté místo k sezení, registrujte se zde.
-
4. 10. 2023
Specifika myšlení a etiky starověkého člověka
Jarmila Bednaříková
Kosmos jako jednota bohů, lidí, zvířat a rostlin. Představy o stvoření světa v Mezopotámii, Izraeli, Egyptě či v antice. Co se může skrývat za pojmem "zlatý věk lidstva" či ráj? Jak souvisela obživa daná lidem a mravní normy? Myslel si starověký člověk, že může ovlivňovat dění světa či že na něm závisí, aby se vesmír nepropadl zpátky do chaosu? Bylo udržování řádu světa podmíněno stejně tak v Mezopotámii, v údolí Nilu, Řecku a Římě, v Číně, u Inků v Peru nebo dokonce i u původních obyvatel Austrálie? Přednáška se také zaměří na přechodná období dějin, kdy se leccos oproti běžnému chodu lidské historie měnilo. Snaží se vysvětlit, jak k přechodům docházelo a také co dnes máme s myšlením starověkého člověka společného.
Doc. PhDr. Jarmila Bednaříková, CSc., působí na Ústavu klasických studií FF MU, kde se odborně i pedagogicky zabývá zejména dějinami pozdní antiky a raného středověku. Kromě množství knih a odborných studií, ve kterých se zabývala např. problematikou stěhování národů, historií Hunů, germánskými barbarskými královstvími a sociálními problémy pozdní římské říše, píše také beletrii, pohádky a publicistické texty, v poslední době zejména pro časopis Malovaný kraj.
-
1. 11. 2023
Stopy lidského umu kolem nás
Daniel Drápala
Drobné technické provozy měly v minulosti své pevné místo v životě a hospodářství venkovských obcí i městeček. Našim předkům pomáhaly zpracovávat plodiny, s jejich pomocí získávali hospodáři suroviny i hotové výrobky. Modernizace a nové technologie zapříčinily, že řada z nich během 19. a 20. století zastarávala, stagnovala, až nenávratně zanikla. Stopa svědčící o existenci těchto provozů zůstala zachována jen v archivních dokumentech, na obrazových materiálech – a nejednou i v lidské paměti. Když jdeme dnes krajinou, poznáme, zda překračujeme obyčejný potůček či lidskou rukou vyhloubený několika kilometrový mlýnský náhon? Proč se některá místa uprostřed lesů nazývají pálenisko nebo uhlisko? Z jakého důvodu lesní sklárny pomalu každých dvacet či třicet let měnily v beskydských horách své místo a k čemu sloužily škvarky z popela? Co je pravdy na místních pověstech o zániku hamernické osady Staré Zubří či dolování v lokalitě Stříbrník? Odpovědi nejen na tyto otázky přinese přednáška Stopy lidského umu kolem nás.
Doc. PhDr. Daniel Drápala, Ph.D., působí jako vedoucí Ústavu evropské etnologie na FF MU. Odborně se věnuje především historické etnologii, studiu současných etnokulturních tradic, nemateriálního kulturního dědictví a různých forem identity. Letos mj. vydal knihu Stopy lidského umu: Předindustriální technické provozy na území někdejšího panství Rožnov.
-
6. 12. 2023
Angličtina v písních našeho mládí
Kateřina Tomková
Přednáška je připomenutím notoricky známých a často citovaných anglických písňových textů dokumentujících dynamickou výslovnost, gramatiku, slovní zásobu a idiomatiku současné angličtiny. Jevy z vybraných písní, které si broukáte už několik desetiletí, nabudou dalších významů a vzájemných souvislostí. Zvláštní pozornost bude věnována jevu 'misheard lyrics'.
PhDr. Kateřina Tomková, Ph.D., působí na Katedře anglistiky a amerikanistiky FF MU a Katedře anglického jazyka a literatury PdF MU. Je celoživotní fanynkou zvukové podoby jazyků a populární hudby, na katedrách anglistiky se zabývá tréninkem mluvené angličtiny a jejími výslovnostními podobami, v soukromé miniškole TomCat pak už 30 let žije angličtinou a formuje mladé bilingvisty.
-
6. 3. 2024
Úvahy o kráse a estetice v práci brněnských augustiniánů
Hana Řehulková
Bazilikou na Starém Brně znělo roku 1884 rekviem při zádušní mši za opata J. G. Mendela, řízené bývalým fundatistou kláštera, třicetiletým Leošem Janáčkem. Rekviem složil Janáčkův učitel, skladatel Pavel Křížkovský, jehož hudební talent kdysi rozpoznal a na studia jej vyslal učitel Jiří Janáček, otec Leoše Janáčka. Mendel byl zvolen opatem po smrti Cyrilla Nappa, jenž dovedl brněnský klášter k vrcholnému rozkvětu. Svůj hlas dal Mendelovi před odjezdem do Ameriky také F. M. Klácel – básník a filosof, který společně s A. Rambouskem a T. E. Šilingerem usiloval o založení česky psaných novin a podílel se na politických událostech revolučního roku 1848. Mimo to, předal Mendelovi péči o klášterní zahradu, v níž byly prováděny slavné pokusy s hrachem a jestřábníkem. Ačkoliv Mendel a Janáček svá jména zapsali do světových dějin, jejich dílo bylo spoluutvářeno i prací, myšlením a dílem neprávem dnes již pozapomenutých augustiniánských spolubratrů - novinářů, hudebníků, literárních teoretiků, básníků. Jejich myšlení a dílu bude věnována přednáška.
Mgr. et Mgr. Hana Řehulková, PhD., působí jako odborná asistentka v Semináři estetiky FF MU. Věnuje se fenomenologické estetice, české filozofii, psychologii umění a filozofii literatury. Pracovala také jako redaktorka literárního časopisu Host a psycholožka v Dětské nemocnici FNB. V roce 2021 byla řešitelkou grantu Brněnští augustiniáni 19. století: úvahy o kráse a umění.
-
3. 4. 2024
Svět očima japonského jazyka
Jiří Matela
Při letmém srovnání s běžně známými evropskými jazyky se japonština může jevit jako jazyk zvláštní a neobvyklý. Především díky geografické blízkosti a specifikám své písemné podoby pak bývá nezřídka asociována s čínštinou či korejštinou. Lingvistická typologie se snaží jazyky klasifikovat na základě objektivních kritérií. Možná proto překvapí, že z hlediska základního větného slovosledu se japonština řadí do skupiny typově nejzastoupenějších jazyků světa. Slovosledné hledisko však nemusí být jediným měřítkem. Japonština je totiž nejen formálním systémem gramatických prostředků, ale především živou a neoddělitelnou součástí kultury a společnosti jejích nositelů. Přednáška se zaměří právě na tato kulturní specifika japonského jazyka, zasadí je do typologického kontextu a pokusí se přiblížit, jak Japonci konceptualizují svět „očima japonského jazyka“.
Mgr. Jiří Matela, M.A., Ph.D., působí jako vedoucí Semináře japonských studií při Centru asijských studií FF MU. Zabývá se japonskou lingvistikou a také studiem moderní japonštiny: zkoumá její provázanost s každodenní fyzickou a sociální zkušeností.
-
15. 5. 2024
Jak vyprávět o tom, co bylo? Problematika zobrazování minulosti v současné francouzské literatuře
Petr Dytrt
Romány francouzsky píšících autorů ukazují, že současný autor má potřebu vracet se jak k národním, tak obecným dějinám 20. století. Snaží se jakoby hledat nový vztah s minulostí, ovšem nikoli proto, aby ji rekonstruovali nebo odhalili nové dějinné pravdy, ale spíše proto, aby přinesli nový pohled na výklad historických událostí. Odkud se bere potřeba vracet se k událostem 1. světové války nebo k alžírské válce, když se zdá, že se „smysl“ dějin s konečnou platností vytratil z našeho myšlení? Hegelovský koncept vývoje lidstva se chvěje v základech i v textech současných autorů pod tíhou tázání a zpochybnění, která jsou mnohdy vyřčena s ironickým odstupem. Dnešní romanopisec nechce být historikem a ještě méně autentickým svědkem událostí. Volí cestu fikcionalizace dějin, aby podal nový pohled na velké zlomy v dějinách moderní doby.
Doc. PhDr. Petr Dytrt, Ph.D., působí na Ústavu románských jazyků a literatur FF MU. Přednáší o moderní a současné francouzské literatuře, jeho badatelské zájmy směřují k současné francouzské románové produkci zejména ve světle pojmů modernita a postmodernismus. Ve spolupráci s dalšími českými překladateli a romanisty do češtiny přeložil knihy Pravidla umění. Geneze a struktura literárního pole a Současná francouzská literatura. Dědictví, modernita, proměny. Píše kritické texty o současném francouzském románu přeložené do češtiny v českých literárních novinách a časopisech.
-
5. 6. 2024
Písmo – paměť lidstva
Jiří Gazda
Písmo je vedle kola největším vynálezem lidstva. Význam písma a psaného textu pro vývoj lidské civilizace dnes nikdo nezpochybňuje, ale většina z nás si ho ani neuvědomuje. Psané slovo dokázalo svrhnout vlády a změnit běh historie. Písmo dává nesmrtelnost myšlenkám, láskám, vášním i faktům, umožnilo existenci a rozkvět tří největších monoteistických náboženství v dějinách: judaismu, křesťanství a islámu, psané texty daly nevídané možnosti vědcům a umělcům. Základem dnes používaných písem jsou znaky, jejichž historie je stará mnoho tisíc let. Pojďme společně v historické zkratce projít dlouhou cestu od obrázkového písma přírodních národů, přes posvátné hieroglyfy starých Egypťanů a klínová písma národů Mezopotámie, až po dodnes platný odkaz antiky – hlásková písma starých Řeků, Římanů i Slovanů.
Doc. PhDr. Jiří Gazda, CSc., specializací rusista, působí na Ústavu slavistiky FF MU, kde vyučuje jazykovědné kurzy především pro budoucí překladatele a učitele ruského jazyka. Zabývá se aktuálními procesy v současné ruštině, jazykem ruské publicistiky, analýzou mediálního diskurzu a politickou lingvistikou, podílel se např. na úspěšném řešení mezifakultního projektu Czech Security Dilemma. Russia as a Friend or Enemy?
Financováno z projektu MUNI 3.2.1, reg. číslo NPO_MUNI_MSMT-16606/2022, realizovaného v rámci Národního plánu obnovy pro oblast vysokých škol pro roky 2022–2024.