Literárněvědná filologie

Program má za cíl připravovat špičkové odborníky v oboru Literární filologie rozvíjeném filologickými ústavy napříč FF MU.

Absolventi budou připraveni na kariéru v akademických a vědeckých institucích v primárním I aplikovaném výzkumu, ovšem jejich vzdělání a schopnosti jim umožní kariérní existenci i mimo tento rámec, a to v především v organizacích a institucích zabývajících se edukací či propojením literatury a literární vědy a jiných odvětví, případně v organizacích zabývající se produkcí, vydáváním a prezentací literatury, a to v širokém spektru národních literatur a jejich vědeckého uchopení. Vzhledem ke skladbě konkrétních témat a oblastí, v nichž jsou studenti školeni, je zřejmé, že jejich uplatnění může mít jak domácí, tak I výrazně mezinárodní rozměr.

Výzkumná témata, která doktorandi řeší, odráží vědeckovýzkumnou strategii filologických oborů FF MU a spadají do následujících oblastí:

1) Literatura konkrétního jazyka/jazykové skupiny

2) Literární věda konkrétního jazyka/jazykové skupiny

3) Literární komparatistika

4) Literatura a literární věda v interdisciplinární a intermediální perspektivě

5) Literárně-areálová studia.

Praxe

Během studia musí doktorand absolvovat:

• zahraniční studijní/badatelský pobyt v délce minimálně jeden měsíc (u interní formy studia v souvislé délce, u kombinované formy v součtu)
• kurzy a činnosti rozvíjející jeho pedagogické dovednosti (u studentů interního studia se většinou jedná o aktivity spojené s činností na katedře školitele, u studentů kombinované formy studia lze uznat jejich pedagogickou praxi mimo pracoviště školitele)
• kurzy rozvíjející jeho odborné znalosti
• splnit podmínky tvůrčí činnosti (prezentace výsledků výzkumu formou vystoupení na odborných fórech v ČR a zahraničí a odborných článků dle požadavků programu).

Absolventi doktorského studia mohou získanou kvalifikaci uplatnit především na akademických a univerzitních pracovištích, kde mohou provozovat výzkumnou činnost v rámci primárního i aplikovaného výzkumu a/nebo činnost edukační. V širším kontextu akademického provozu absolventi mohou zastávat pozice spojené s praktickým organizačním, edukačním, popularizačním, koncepčním či finančním rozměrem vědecké práce. Nicméně získané akademické dovednosti by měly absolventům zaručit dostatek možností uplatnit se i mimo primárně akademické prostředí, na pozicích spojených se získáváním, analýzou, syntézou a vyhodnocením a případně praktickým použitím a předáváním informací.

Dvoukolové přijímací řízení

Přijímací řízení do DSP LvF je dvoukolové. V prvním kole jsou posuzovány předem dodané podklady. Druhé kolo má podobu ústního pohovoru. Do druhého kola jsou pozváni jen ti uchazeči, kteří uspějí v prvním kole. Ústní pohovor standardně probíhá v prezenční a ve výjimečných případech i v distanční (online) podobě.

Termín podání přihlášek: 1. leden – 30. duben

Termín dodání podkladů pro přijímací řízení: do 30. dubna

Podklady pro přijímací řízení jsou:

• a) životopis;
• b) projekt disertační práce v českém nebo anglickém jazyce;
• c) soupis tvůrčí a publikační činnosti (pokud existuje);
• d) příslib spolupráce s konkrétním školitelem a konzultantem (pokud existuje).

Podklady k přijímacímu řízení vložte do e-přihlášky (rubrika "Dokumenty") do 30. 4. Žádáme uchazeče a uchazečky, aby ve všech přiložených podkladech měli uvedené své celé jméno a číslo přihlášky.

Požadavky a kritéria hodnocení přijímacího řízení

V prvním kole přijímacího řízení jsou posouzeny předem dodané podklady. Komise sestavená z odborníků v oboru posoudí adekvátnost a kvalitu podkladů a především pak kvalitu projektu disertačního výzkumu.

Ústní pohovor ve druhém kole probíhá formou rozpravy nad projektem disertační práce. Ve druhém kole bude posuzována také

• a) odborná připravenost;
• b) jazyková připravenost;
• c) motivace ke studiu;
• d) předcházející zkušenosti s výzkumnou prací;
• e) příslib možné spolupráce s konkrétním školitelem a konzultantem.

O přiřazení uchazeče ke konkrétnímu školiteli ze seznamu aktivních školitelů rozhoduje oborová rada na návrh přijímací komise.

Kritéria hodnocení

Hranice pro prospěch v přijímacím řízení

• 1. kolo: Hodnotí se (a) připravenost uchazeče ke studiu na základě jeho curriculum vitae, seznamu vlastních publikací a jejich relevance k projektu a obhájené diplomové práce s posudky (max. 10 bodů), (b) projekt disertační práce se seznamem relevantní literatury k projektu (max. 20 bodů), (c) vhodnost projektu vzhledem ke studijnímu programu, potenciálních školitelů a kapacitě pracoviště (max. 20 bodů)
• 2. kolo: Komisionální rozprava nad projektem dizertační práce (max. 50 bodů)

V obou kolech přijímacího řízení je stanovena minimální hranice pro prospěch, resp. pro postup do dalšího kola přijímacího řízení (nejnižší počet bodů). Hranice pro prospěch mohou být s přihlédnutím k aktuálním kapacitám daného studijního programu v době přijímacího řízení sníženy. Minimální hranicí pro prospěch u všech programů je 50 % z celkového hodnocení v daném kole přijímacího řízení. Maximální bodové hodnocení v obou kolech přijímacího řízení je 50 bodů.