Jazykověda

Program má za cíl připravovat špičkové odborníky v oboru Jazykověda rozvíjeném filologickými ústavy napříč FF MU.

„Studiem jazyka k lepšímu porozumění“

Absolventi budou připraveni na kariéru v akademických a vědeckých institucích v primárním i aplikovaném výzkumu, ovšem jejich vzdělání a schopnosti jim umožní kariérní existenci i mimo tento rámec, a to především v organizacích a institucích zabývajících se edukací či v jiných odvětvích, kde lze využít

Výzkumná témata, která doktorandi řeší, odráží vědeckovýzkumnou strategii jazykovědně filologických oborů FF MU a spadají do následujících oblastí:

1) Lingvistická problematika konkrétních jazyků / jazykovědných skupin

2) Jazyk a diskurz v interakci a komunikaci

3) Obecně jazykovědná typologie

4) Formální přístupy k jazyku

5) Jazyková diachronie

6) Kontrastivní jazykovědné studium

Ve svém výzkumu doktorandi využívají nejrůznější metody moderní jazykovědy podle svého výzkumného a oborového zaměření, např. přístupy funkční, formální, synchronní, diachronní, srovnávací, počítačové, korpusové a kognitivní lingvistiky.

Během studia doktorand pracuje na základě svého Individuálního studijního plánu (ISP), který je schvalován oborovou radou a jehož plnění podléhá každý semestr kontrole a schvalování ze strany školitele, konzultanta a oborové rady.

Studium probíhá pod dohledem kvalifikovaného školitele, přičemž pro jednotlivé studenty může být ustanoven další odborný konzultant v rámci Thesis Advisory Committee.

Praxe

Součástí doktorského studia není formalizovaná odborná praxe, s výjimkou případů, kdy je nutná praxe obsažena v návrhu individuálního studijního plánu (např. v souvislosti se sběrem jazykových dat v terénu nebo vycházející z podstaty jazykově etnografického výzkumu).

Během studia musí doktorand absolvovat:

• zahraniční studijní/badatelský pobyt v délce minimálně jeden měsíc (u interní formy studia v souvislé délce, u kombinované formy v součtu)
• kurzy a činnosti rozvíjející jeho pedagogické dovednosti (u studentů interního studia se většinou jedná o aktivity spojené s činností na katedře školitele, u studentů kombinované formy studia lze uznat jejich pedagogickou praxi mimo pracoviště školitele)
• kurzy rozvíjející jeho odborné znalosti
• splnit podmínky tvůrčí činnosti (prezentace výsledků výzkumu formou vystoupení na odborných fórech v ČR a zahraničí a odborných článků dle požadavků programu)

Absolventi doktorského studia v oboru Jazykověda naleznou uplatnění:

(1) v oblasti akademické:

• výuka na různých formách studia (bakalářské, magisterské)
• výzkum v oblasti jazykovědy

(2) v oblasti odborné:

• vývoj softwaru / aplikací zaměřených na komunikaci
• analýza datových vzorků, např. mediálního jazyka

(3) v jiných oblastech, které vyžadují kritické myšlení a schopnost jazykové analýzy.

Dvoukolové přijímací řízení

Přijímací řízení do DSP LvF je dvoukolové. V prvním kole jsou posuzovány předem dodané podklady. Druhé kolo má podobu ústního pohovoru. Do druhého kola jsou pozváni jen ti uchazeči, kteří uspějí v prvním kole. Ústní pohovor standardně probíhá v prezenční a ve výjimečných případech i v distanční (online) podobě.

Termín podání přihlášek: 1. leden – 30. duben

Termín dodání podkladů pro přijímací řízení: do 30. dubna

Podklady pro přijímací řízení jsou:

• a) životopis;
• b) projekt disertační práce v českém nebo anglickém jazyce;
• c) soupis tvůrčí a publikační činnosti (pokud existuje);
• d) příslib spolupráce s konkrétním školitelem a konzultantem (pokud existuje).

Podklady k přijímacímu řízení vložte do e-přihlášky (rubrika "Dokumenty") do 30. 4. Žádáme uchazeče a uchazečky, aby ve všech přiložených podkladech měli uvedené své celé jméno a číslo přihlášky.

Požadavky a kritéria hodnocení přijímacího řízení

V prvním kole přijímacího řízení jsou posouzeny předem dodané podklady. Komise sestavená z odborníků v oboru posoudí adekvátnost a kvalitu podkladů a především pak kvalitu projektu disertačního výzkumu.

Ústní pohovor ve druhém kole probíhá formou rozpravy nad projektem disertační práce. Ve druhém kole bude posuzována také

• a) odborná připravenost;
• b) jazyková připravenost;
• c) motivace ke studiu;
• d) předcházející zkušenosti s výzkumnou prací;
• e) příslib možné spolupráce s konkrétním školitelem a konzultantem.

O přiřazení uchazeče ke konkrétnímu školiteli ze seznamu aktivních školitelů rozhoduje oborová rada na návrh přijímací komise.

Kritéria hodnocení

Hranice pro prospěch v přijímacím řízení

• 1. kolo: Hodnotí se (a) připravenost uchazeče ke studiu na základě jeho curriculum vitae, seznamu vlastních publikací a jejich relevance k projektu a obhájené diplomové práce s posudky (max. 10 bodů), (b) projekt disertační práce se seznamem relevantní literatury k projektu (max. 20 bodů), (c) vhodnost projektu vzhledem ke studijnímu programu, potenciálních školitelů a kapacitě pracoviště (max. 20 bodů)
• 2. kolo: Komisionální rozprava nad projektem dizertační práce (max. 50 bodů)

V obou kolech přijímacího řízení je stanovena minimální hranice pro prospěch, resp. pro postup do dalšího kola přijímacího řízení (nejnižší počet bodů). Hranice pro prospěch mohou být s přihlédnutím k aktuálním kapacitám daného studijního programu v době přijímacího řízení sníženy. Minimální hranicí pro prospěch u všech programů je 50 % z celkového hodnocení v daném kole přijímacího řízení. Maximální bodové hodnocení v obou kolech přijímacího řízení je 50 bodů.