Latinský jazyk a literatura

Nemo nascitur sapiens, sed fit. „Nikdo moudrý z nebe nespadl.“ Seneca

Popis oboru

Magisterské studium latinského jazyka a literatury umožňuje poznat v originále myšlenky a díla slavných antických literátů, filosofů, vědců, vojevůdců i politiků, která jsou pevným základem evropských hodnot a důkladně se seznámit s antickým starověkem v širších souvislostech.

Studium může být jednooborové, nebo dvouoborové. Ve dvouoborovém studiu si studenti vybírají buď specializaci klasickou, nebo specializaci medievistickou.

V rámci jednooborového studia latinského jazyka a literatury student získává znalosti klasické i medievistické specializace. Pro specializaci se student rozhoduje s ohledem na druhý studijní obor a své osobní odborné zájmy.

V klasické specializaci navazujícího magisterského učitelského studia jsou formou srovnání s klasickou normou latinského jazyka, kterou si studenti osvojili v bakalářském cyklu, probrány všechny fáze vývoje latiny od doby prvních epigrafických dokladů (7.–6. stol. př. Kr.) po tzv. pozdní latinu. Jsou zkoumány hláskoslovné, morfologické a syntaktické rozdíly mezi jednotlivými obdobími. Současně s diachronní lingvistikou je prohlubována znalost zejména antické literatury, jak pokud jde o charakteristiku stylu významných římských autorů, tak v oblasti vývoje jednotlivých žánrů. Fakultativně se studenti mohou seznámit také s vybranými problémy antických, arabských i byzantských politických a kulturních dějin.

V medievistické specializaci navazujícího magisterského studia jsou obdobným způsobem probrány všechny pozdější vývojové fáze latiny od pozdně antického jazykového úzu po latinu pozdního středověku. Důraz je kladen především na ortografické, hláskoslovné, morfologické a syntaktické jevy ve vulgární latině, v předrománské fázi vývoje latiny, v tzv. merovejské latině a v latině karolinské doby. Současně jsou probírány proměny latinské slovní zásoby od pozdního římského císařství až do období produkce překladů z řečtiny a arabštiny (11.–12. stol.). Tato specializace vyžaduje zároveň seznámení se středověkými kulturními dějinami, především dějinami literatury, dějinami středověkých knihoven a středověkého písma.

Úspěšný absolvent je schopen

  • popsat hláskový a morfologický vývoj latiny až do pozdní antiky, respektive do konce středověku;
  • porovnat gramatiku klasické latiny s některými aspekty lidové a středověké latiny;
  • ukázat hlavní rysy antické a/nebo středověké latinsky psané literatury (české i evropské);
  • načrtnout filozofické, historické a náboženské pozadí vývoje antické a/nebo středověké společnosti;
  • překládat složitější latinské prozaické i básnické texty do češtiny; překládat do latiny;
  • kriticky interpretovat vybrané latinské texty z klasického a středověkého období;
  • číst vybrané středověké rukopisy (u medievistické specializace);
  • podílet se na přípravě moderních kritických edicí středověkých rukopisů (u medievistické specializace);
  • popsat hlavní rysy klasické a středověké prozódie;
  • číst vybrané typy složitějších meter;
  • samostatně pracovat s cizojazyčnou odbornou literaturou, elektronickými databázemi a různými zdroji informací;
  • vytvořit delší vnitřně strukturovaný text o odborných tématech.

Uplatnění absolventů

Absolventi oboru najdou uplatnění na vysokých i středních školách, na nichž se učí latina (jedná se především o filozofické fakulty nebo jiné humanitně orientované fakulty, lékařské, farmaceutické či veterinární fakulty, dále o gymnázia a střední zdravotní školy). Jsou kvalifikováni pro práci v humanitně orientovaných ústavech Akademie věd ČR, archivech, knihovnách a muzeích. Můžou vykonávat také odborně i jazykově orientované práce (korektury) v knižních nakladatelstvích a v různých médiích.

Absolventi umí vyhledávat různé zdroje informací, kriticky je hodnotit a náležitě používat. Tyto dovednosti jim umožní flexibilně se adaptovat na měnící se požadavky trhu práce.

Zajišťuje Filozofická fakulta
Typ studia magisterský navazující na bakalářský
Forma prezenční
Doba studia 2 roky
Vyučovací jazyk čeština

Absolventi fakulty v číslech

82 %

absolventů by znovu studovalo na MU

61 %

absolventů našlo práci snadno

20 800 Kč

je průměrný nástupní plat

Kombinace oborů

Oborové kombinace s oborem Latinský jazyk a literatura

Přijímací zkouška

Charakteristika oboru: Obor je určen absolventům bakalářského studia – bez omezení.

Předmět přijímací zkoušky: Přijímací zkouška je písemná a vychází z požadavků ke státní bakalářské zkoušce z oboru Latinský jazyk a literatura na FF MU. Součástí přijímací zkoušky jsou následující úkoly:

  • překlad libovolného textu latinského autora povinné četby se slovníkem;
  • gramatický rozbor textu a otázky z gramatiky;
  • metrický rozbor úryvků z děl básníků povinné četby;
  • určení autorů vybraných latinských textů (jedná se o autory povinné četby), stručný popis života a díla jednoho z nich.
  • Rozsah požadovaných znalostí je určen doporučenou literaturou.

Podrobné informace o přijímacím řízení na FF MU: https://www.phil.muni.cz/pro-uchazece/navazujici-magisterske-studium/prijimaci-rizeni

Prominutí přijímací zkoušky: Přijímací zkouška může být prominuta uchazečům, kteří složili s výborným (A), velmi dobrým (B) či dobrým (C) prospěchem bakalářskou zkoušku z oboru Latinský jazyk a literatura na FF MU. O prominutí přijímací zkoušky žádají uchazeči prostřednictvím e-mailu na adrese prijimaci.rizeni@phil.muni.cz.

Kritéria přijetí:

  • Hranice úspěšnosti u přijímací zkoušky: 60 bodů.

Doporučená literatura

Doporučená literatura - gramatika:

  • NOVOTNÝ, František. Základní latinská mluvnice. 2. vyd., 1. vyd. v H & H. Praha: H & H, 1992. ISBN 80-85467-91-7.
  • PANHUIS, Dirk. Gramatika latiny. Přel. Lucie PULTROVÁ. Vyd. 1. Praha: Academia, 2014. ISBN 978-80-200-2335-3.
  • KAMÍNKOVÁ, Eva, Bohumila MOUCHOVÁ a Antonín BARTONĚK. Cvičebnice latinské syntaxe. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1973.
  • MIKULOVÁ, Jana. Syntax latinských vedlejších vět. Brno: Masarykova univerzita, 2014. ISBN 978-80-210-7073-8.

Povinná četba v originále:

  • Caesar: Commentarii Belli Gallici I, VI.
  • Cicero: In Catilinam I; Pro Archia poeta; Laelius de amicitia nebo Cato Maior de senectute; Tusculanae disputationes I.
  • Sallustius: Catilinae coniuratio.
  • Ovidius: Metamorphoses I 1-415; II 1-328; III; IV 55-166; VI 143-381;VIII 183-235, 616-724; X 1-77; XV 871-887. Tristia IV 10.

Nejčastěji zapisované předměty

Doporučené studijní plány a další informace najdete ve studijním katalogu fakulty.

Podejte přihlášku

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.