Učitelství latinského jazyka a literatury pro střední školy

Nemo nascitur sapiens, sed fit. „Nikdo moudrý z nebe nespadl.“ Seneca

Popis oboru

Studijní obor učitelství latinského jazyka a literatury připravuje studenty na profesní dráhu učitele na středních případně vysokých školách. Studenti absolvují obecné pedagogické disciplíny, získají potřebné pedagogické dovednosti a naučí se srozumitelně a přehledně formulovat probíranou látku. V rámci didaktiky se seznamují s moderními metodami výuky cizího jazyka.

Magisterské studium latinského jazyka a literatury umožňuje poznat v originále myšlenky a díla slavných antických literátů, filosofů, vědců, vojevůdců i politiků, která jsou pevným základem evropských hodnot, a důkladně se seznámit s antickým starověkem v širších souvislostech.

Studium může být jednooborové, nebo dvouoborové. Studenti si vybírají buď specializaci klasickou, nebo specializaci medievistickou.

V klasické specializaci navazujícího magisterského učitelského studia jsou formou srovnání s klasickou normou latinského jazyka, kterou si studenti osvojili v bakalářském cyklu, probrány všechny fáze vývoje latiny od doby prvních epigrafických dokladů (7.–6. stol. př. Kr.) po tzv. pozdní latinu. Jsou zkoumány hláskoslovné, morfologické a syntaktické rozdíly mezi jednotlivými obdobími. Současně s diachronní lingvistikou je prohlubována znalost zejména antické literatury, jak pokud jde o charakteristiku stylu významných římských autorů, tak v oblasti vývoje jednotlivých žánrů. Fakultativně se studenti mohou seznámit také s vybranými problémy antických, arabských i byzantských politických a kulturních dějin. Z hlediska pedagogicko-didaktických disciplín je kladen důraz na specifickou situaci při výuce „mrtvého jazyka“, dále na kontrastivní pohled na jazyk mateřský a cizí, stejně jako na schopnosti zasadit výuku jazyka do širšího kontextu antické civilizace. Zvláštní pozornost je také věnována mytologii a antickým reáliím.

V medievistické specializaci navazujícího magisterského studia jsou obdobným způsobem probrány všechny pozdější vývojové fáze latiny od pozdně antického jazykového úzu po latinu pozdního středověku. Důraz je kladen především na ortografické, hláskoslovné, morfologické a syntaktické jevy ve vulgární latině, v předrománské fázi vývoje latiny, v tzv. merovejské latině a v latině karolinské doby. Současně jsou probírány proměny latinské slovní zásoby od pozdního římského císařství až do období produkce překladů z řečtiny a arabštiny (11.–12. stol.). Tato specializace vyžaduje zároveň seznámení se středověkými kulturními dějinami, především dějinami literatury, dějinami středověkých knihoven a středověkého písma. Z hlediska pedagogicko-didaktických disciplín je kladen důraz na specifickou situaci při výuce mrtvého jazyka, dále na kontrastivní pohled na jazyk mateřský a cizí, stejně jako na schopnosti zasadit výuku jazyka do širšího kontextu evropského středověku a křesťanství.

Úspěšný absolvent je schopen

  • v praxi používat získané pedagogické dovednosti a didaktické postupy;
  • srozumitelně a jasně vyložit probíranou látku;
  • připravit si a vést hodinu latiny na střední škole;
  • používat prvky nových metod výuky;
  • hodnotit výsledky studentů;
  • popsat hláskoslovný a morfologický vývoj latiny až do pozdní antiky, respektive do konce středověku;
  • porovnat gramatiku klasické latiny s některými aspekty lidové a středověké latiny;
  • ukázat hlavní rysy antické nebo středověké (české i evropské) latinsky psané literatury;
  • načrtnout filozofické, historické a náboženské pozadí vývoje antické a/nebo středověké společnosti;
  • překládat složitější latinské texty do češtiny a izolované věty do latiny;
  • kriticky interpretovat vybrané latinské texty z klasického a/nebo středověkého období;
  • číst vybrané typy meter;
  • samostatně pracovat s cizojazyčnou odbornou literaturou, elektronickými databázemi a různými zdroji informací;
  • vytvořit delší vnitřně strukturovaný text o odborných nebo didaktických tématech.

Uplatnění absolventů

Absolvent oboru najde uplatnění především jako pedagog na středních školách. Může se však uplatnit také v archivech, knihovnách a muzeích, může vykonávat odborně i jazykově orientované práce (korektury) v knižních nakladatelstvích nebo pracovat v různých médiích.

Zajišťuje Filozofická fakulta
Typ studia magisterský navazující na bakalářský
Forma prezenční
Doba studia 2 roky
Vyučovací jazyk čeština

Absolventi fakulty v číslech

82 %

absolventů by znovu studovalo na MU

61 %

absolventů našlo práci snadno

20 800 Kč

je průměrný nástupní plat

Kombinace oborů

Oborové kombinace s oborem Učitelství latinského jazyka a literatury pro střední školy

Přijímací zkouška

Informace zobrazené v tomto bloku se vztahují k minulému přijímacímu řízení.

Charakteristika oboru: Obor je určen absolventům bakalářského studia – bez omezení.

Předmět přijímací zkoušky: Přijímací zkouška je písemná a vychází z požadavků ke státní bakalářské zkoušce z oboru Latinský jazyk a literatura na FF MU. Součástí přijímací zkoušky jsou následující úkoly:

  • překlad libovolného textu latinského autora povinné četby se slovníkem;
  • gramatický rozbor textu a otázky z gramatiky;
  • metrický rozbor úryvků z děl básníků povinné četby;
  • určení autorů vybraných latinských textů (jedná se o autory povinné četby), stručný popis života a díla jednoho z nich.

Rozsah požadovaných znalostí je určen doporučenou literaturou. Součástí přijímací zkoušky na obory studijního programu Učitelství pro střední školy bude nově i test z pedagogicko-psychologického základu.

Prominutí přijímací zkoušky: Přijímací zkouška bude prominuta uchazečům, kteří složili s výborným (A), velmi dobrým (B) či dobrým (C) prospěchem bakalářskou zkoušku z oboru Latinský jazyk a literatura na FF MU. O prominutí přijímací zkoušky mohou uchazeči požádat prostřednictvím e-mailu na adrese prijimaci.rizeni@phil.muni.cz.

Doporučená literatura

Doporučená literatura - gramatika:

  • NOVOTNÝ, František. Základní latinská mluvnice. 2. vyd., 1. vyd. v H & H. Praha: H & H, 1992. ISBN 80-85467-91-7.
  • PANHUIS, Dirk. Gramatika latiny. Přel. Lucie PULTROVÁ. Vyd. 1. Praha: Academia, 2014. ISBN 978-80-200-2335-3.
  • KAMÍNKOVÁ, Eva, Bohumila MOUCHOVÁ a Antonín BARTONĚK. Cvičebnice latinské syntaxe. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1973.
  • MIKULOVÁ, Jana. Syntax latinských vedlejších vět. Brno: Masarykova univerzita, 2014. ISBN 978-80-210-7073-8.

Povinná četba v originále:

  • Caesar: Commentarii Belli Gallici I, VI.
  • Cicero: In Catilinam I; Pro Archia poeta; Laelius de amicitia nebo Cato Maior de senectute; Tusculanae disputationes I.
  • Sallustius: Catilinae coniuratio.
  • Ovidius: Metamorphoses I 1-415; II 1-328; III; IV 55-166; VI 143-381;VIII 183-235, 616-724; X 1-77; XV 871-887. Tristia IV 10.
  • Livius: Ab urbe condita I, XXI.
  • Vergilius: Aeneis I, II, IV, VI; Bucolica I, IV; Georgica I 1-5, II 458-474. Buc. I, 1-10; Georg. I, 1-15.

Římská literatura:

  • CONTE, Gian Biagio. Dějiny římské literatury. Přel. Dagmar BARTOŇKOVÁ a kol. Vyd. 1. Praha: KLP-Koniasch Latin Press, 2003. ISBN 8085917874.

Kritéria hodnocení

  • Hranice úspěšnosti u přijímací zkoušky: 60 bodů.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.