Domovská stránka

Domovská stránka

Stylistické studie

Bibliografie stylistiky


  STYLISTIKA
 
    Rozdíly pojetí oboru v lingvistikách
 
          - anglická stylistika
 
          - česká stylistika
 
          - francouzská stylistika
 
          - litevská stylistika
 
          - německá stylistika
 
          - slovenská stylistika
 
 
  OBECNÉ OTÁZKY
          STYLIZACE
 
 
 
 
 
  STUDIE O JAZYKU
          A STYLU TEXTŮ
 
 
 
  DALŠÍ PRÁCE
   SOUVISEJÍCÍ S TÉMATEM
 
 
   Vybrané diplomní práce
 
 
  BIBLIOGRAFIE
          PRACÍ
 
 
 
  VÝBĚROVÁ
          BIBLIOGRAFIE
          OBORU
 
 

 
POJETÍ STYLISTIKY
 
Starší studie jsou k dispozici v uvedených sbornících, na webové stránky budou vloženy po aktualizaci obsahu. Bibliografické údaje k jednotlivým studiím naleznete v sekci Bibliografie stylistiky.
 
 
Česká stylistika
 
KRČMOVÁ, M. O místo stylistiky v rámci věd o jazyce.

KRČMOVÁ, M. Stylové normy a jejich místo ve stylistické teorii a stylizační praxi.

KRČMOVÁ, M. Stylistika – disciplína pomezní.

KRČMOVÁ, M. Proměny stylových norem dnešní češtiny.
 
 
Anglická stylistika
 
KŘÍSTEK, M. K možnostem srovnávání českého a anglosaského pojetí stylu a stylistiky.
 
Příspěvek se věnuje možnostem srovnávací stylistické analýzy. Nastiňuje obecné možnosti tohoto druhu analýzy a na příkladu srovnávání českých a anglosaských teorií stylu, které se vyvinuly během 20. století, připomíná pět bodů, jimž je možné se věnovat: 1) definice stylu a stylistiky, 2) postavení stylistiky mezi ostatními teoretickými disciplínami, 3) stratifikace stylistiky, 4) funkční přístup v české a anglosaské stylistice, 5) vzájemný vliv českých a anglosaských koncepcí stylu.
 
Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC

KŘÍSTEK, M. Vybrané odlišnosti českého a anglosaského pojetí stylu a stylistiky.

Příspěvek se věnuje možnostem srovnávání teorií stylu, v tomto konkrétním případě českých a anglosaských, jak se vyvinuly během 20. století. Věnuje se především třem hlavním bodům: definicím stylu a stylistiky, stratifikaci stylistiky, vzájemnému vlivu českých a anglosaských teorií stylu. Připojen je rovněž podrobný soupis prací souvisejících s touto problematikou.
 
Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC

URBANOVÁ, L. a OAKLAND, A. Úvod do anglické stylistiky.

URBANOVÁ, L. Is Stylistics a Controversial Branch of Language Study?

Článek se zabývá stanovením rozdílů a podobností v pojetí stylistiky a vymezení pojmu styl v české a britské lingvistické tradici. Dospívá k názoru, že obě tradice sdílejí společné východisko při studiu stylistických jevů, kterým je funkční pojetí stylu jako prostředku vyjádření komunikativních potřeb mluvčího/pisatele při interpretaci mimojazykové skutečnosti.
Základní rozdíl v pojetí stylu mezi českou a britskou jazykovědnou tradicí spočívá v úhlu pohledu. Česká tradice zdůrazňuje více uspořádání jazykových prostředků za účelem vyjádření komunikativního záměru mluvčího/pisatele, zatímco britská tradice se více opírá především o sociolingvistická kritéria při určování výběru jazykových prostředků.
Základní pojem, který současná britská stylistika uznává, není styl, který nelze přesně, jednoznačně definovat, ale registr, jehož definice vychází primárně ze situačního kontextu a také ze sociolingvistické charakteristiky uživatele jazyka. V současné interpretaci stylistických jevů považuje autorka za klíčovou Hallidayovu sociální interpretaci jazyka (Language as Social Semiotic 1978).

Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC

 
Německá stylistika
 
MALÁ, J. Einführung in die deutsche Stilistik.
 
MALÁ, J. Stilistik und Stil.
 
Článek je věnován vývoji germanistické stylistiky, zejména ve 20. století  a  v současnosti. Sleduje nejdůležitější stylistické koncepce a vlivy jednotlivých badatelů v oblasti stylistiky. Druhá část studie se zabývá stylistickou analýzou textu a představuje základní kroky a postupy stylistické analýzy textu  před a po tzv. kommunikativ-pragmatische Wende.
 
Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC
 
 
Francouzská stylistika
 
MILIČKOVÁ, L. La place de la stylistique dans la linguistique française contemporaine.

Z historického hlediska je za základ stylistiky považována rétorika, jejímž zakladatelem byl Aristoteles. Rétorika měla především „přesvědčovací“ úkol, tzn. že hlavním úkolem mluvčího (nebo řečníka) bylo přimět posluchače, aby si mysleli nebo dělali to, co původně neměli vůbec v úmyslu.
V 19. století se pod Humboldtovým a Steinthalovým vlivem stala stylistika součástí lingvistické antropologie. Koncem století se ve Francii vyvíjí dvěma směry: první usiloval o zdokonalení individuálního psaného stylu, druhý – komparativní – se zaměřoval na srovnání charakteru národního jazyka a s jazyky ostatními. Oba směry se nakonec spojily v díle Ch. Ballyho.
V 60. a 70. letech minulého století byla ve francouzské lingvistice stylistika zatlačena do pozadí a lingvisté jí věnovali jen okrajovou pozornost. Proto je dnes ve francouzské lingvistice jen málo pojmů, jejichž definice by narážely na takové potíže jako definice obsahu pojmů „stylistika“ a „styl“. Ten se ostatně v průběhu vývoje několikrát dosti podstatně měnil. Teprve v 80. letech se obnovuje zájem o stylistiku a lingvisté se snaží zodpovědět především dvě otázky zásadního významu: „Co je vlastně stylistika?“ a „Jaký je hlavní cíl stylistiky?“
Pod pojmem „stylistika“ se dnes ve Francii chápe jednak aplikace jazykových znalostí a postupů na ústní nebo písemnou produkci, kterou souhrnně nazýváme „texty“, i když se jedná o produkci ústní. Lze říci, že tento směr stylistiky – lingvistická stylistika (stylistique linguistique neboli stylistique de langue) – klade důraz na dichotomii kolektivní norma / individuální odchylky a tím přibližuje stylistiku spíše sociolingvistice (tento vědní obor se však více zajímá o zkoumání jednotlivých rovin jazyka a jejich odlišností typu geografického, sociálního, atd.). Dnes stále těsněji spolupracuje s textovou lingvistikou.
V centru pozornosti druhého směru stylistiky – literární stylistiky (stylistique littéraire) – stojí texty, které teorie literatury nazývá „žánry“, a specifika uměleckého výrazu jednotlivých autorů. Ten je dán výběrem jazykových jednotek, bohatstvím slovní zásoby, délkou vět, strukturou souvětí a dalšími, vesměs jazykovými charakteristickými znaky. Stylistika se tak stává místem, kde se literatura dostává do velmi úzkého kontaktu s lingvistikou; je to dáno tím, že pro literaturu je jazyk přirozeným prostředkem a nástrojem.

Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC

MILIČKOVÁ, L. La stylistique non littéraire en tant que partie  intégrale des cours de français.

 
 
Litevská stylistika
 
ŠEFERIS, V., KNABIKAITĖ, V. Z dějin litevské stylistiky.
 
Cílem tohoto článku je českému publiku stručně představit vývoj litevské stylistiky a její vztahy k české jazykovědě. První část článku je věnována staršímu litevskému písemnictví. Zde jsou záměrně zdůrazněny protostylistické myšlenky a texty, které na jedné straně umožňují lepší vhled do dějin litevské stylistiky a jazykovědy, na straně druhé ilustrují obecný vývoj litevského písemnictví. Ve druhé části je pozornost věnována litevské novodobé stylistice a jejím tendencím ve 20. a 21. století.
 
Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC

 
Slovenská stylistika
 
KRČMOVÁ, M. Slovenská inspirace české stylistiky.
 
Stať připomíná nejprve, že při lingvistickém konfrontačním studiu češtiny a slovenštiny dominují – i dík tradici – rozbory vycházející z genetické souvislosti, zatímco synchronní studium je v plenkách. Existují tu však i dosud nedoceněné možnosti sledovat vztahy při budování teorie jednotlivých vědních oborů. Jedním z nich je stylistika, kde po společných počátcích ve funkční stylistice Pražské školy byla dlouhou dobu rozvinutější stylistika slovenská, kde vzniklo několik obsáhlých monografií. Tyto práce byly jednak studijním materiálem pro generace českých bohemistů, jednak nepřímo ukazovaly na obecné problémy oboru a na to, kde jsou styl a stylizace vázány na stratifikaci národního jazyka podmíněnou sociolingvistickými faktory. Byly tedy nejen náhradou za práce české, ale i podnětem k promýšlení základních problémů oboru.
 
Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC

 
 


Stylistický web: Grant GA ČR „Kontrastivní studium věcných textů“ číslo 405/02/0349                     Kontakt: stylistika@phil.muni.cz