ALL RIGHTS RESERVED !
 

· OSOBNOSTI ·

Bedřich Feuerstein - portrét architekta, scénografa a výtvarníka

Zpracovala: Barbora Živná

Zdrženlivý ve vystupování, jasný v úsudku, přísný až ironický k sobě i druhým, a přece neformálně laskavý, s nenávistí k jakékoliv šabloně, k prázdnému heslu a k prostému zjednodušování, dokonale harmonický ve vnějším projevu a ustavičně znepokojený vnitřně.” (Dr. Anna Masaryková, Praha, 1967)

Bedřich Feuerstein patřil ke generaci přelomu devatenáctého a dvacátého století. Autorsky dozrál v období mezi dvěma válkami, kterému v uměleckých kruzích kralovala avantgarda ovlivněná uměleckými směry a styly rodícími se ve světě. Přelom století byl poznamenán secesí; po ní postupně pronikly nové směry počátku dvacátého věku, a to moderna, kubismus, funkcionalismus a další. Právě kubismus a funkcionalismus u nás propukly v plné síle. K programu avantgardy se připojil i mladý architekt, sochař, později scénograf od Mladé Boleslavi, Bedřich Feuerstein. Jeho tvůrčí období lze rozdělit do čtyř etap, které můžeme označit klíčovými slovy: Praha – Francie – Japonsko – Praha.

Narodil se 15. ledna 1892 v Dobrovici u Mladé Boleslavi. Maturoval na Nymburské reálce a v roce 1910 odešel do Prahy na zdejší techniku, kde studoval obor pozemní stavitelství. V letech 1912-1913 studoval v ateliéru u profesora Josipa Plečnika, který měl na Feuersteina nemalý vliv. V období rané tvorby byl výrazně ovlivněn empírem, o němž tvrdil, že dokázal spojit ušlechtilost s monumentalitou; dbal na čistotu stylu.

Po studiích odjel Feuerstein do Francie, kde se věnoval studiu současného moderního divadla. Působil ve Velkém divadle na Elysejských polích a hospitoval v Comédie Montagne. Dokonale poznal provoz divadla, nasbíral důležité materiály, které mu umožnily navázat na práci pro divadlo doma. Ještě ve Francii výtvarně spolupracoval se Švédským baletem, pro který navrhoval nejen plakáty, ale i scénu. Pobyt ve Francii zakončil cestou na jih k hranicím Francie a Španělska. Vliv této cesty se odrazil především v četných Feuersteinových malbách a scénografických návrzích. Na podzim roku 1921 se vrátil do Prahy.

V Čechách provázela Feuersteina autorská smůla. Ne vždy se mu podařilo uskutečnit architektonické návrhy a v soutěžích, z nichž měly vyjít plány na realizaci nejrůznějších staveb se umisťoval téměř vždy těsně pod vítězící špičkou. Na území Prahy bychom našli jedinou Feuersteinovu stavbu, a to budovu Vojenského zeměpisného ústavu. Z dalších jeho významných staveb na našem území lze zmínit nymburské krematorium. Snad i pro tento zdánlivý profesní neúspěch se uchýlil k práci pro divadlo, s níž měl značné zkušenosti ze zahraničí. Jeho scénografické počiny se staly základem moderní české divadelní scénografie. Feuersteinova práce na tomto poli byla přijímána velmi dobře. Na nedostatek příležitostí si rozhodně stěžovat nemohl a scénografické návrhy se tak staly podstatnou částí jeho umělecké tvorby. Prvním významným výtvarným počinem pro české divadlo byla scéna k R.U.R. bratří Čapků pro Národní divadlo. Pak následovaly návrhy k Moliérově komedii Zdravý nemocný a Marlowovu Eduardu II., rovněž pro Zlatou kapličku.

Ve druhé polovině dvacátých let se mu dostalo nabídky od amerického architekta českého původu Antonína Raymonda na spoupráci v Tokiu. Feuerstein správně vycítil, že zde by se konečně mohl dostatečně prezentovat jako architekt a nabídku přijal. Učil se japonsky, seznamoval se s japonskou tradicí a kulturou. K zásadním architektonickým počinům, které v Japonsku realizoval lze počítat ústřední budovu společnosti Rising Sun Petroleum Co. Ltd. v Jokohamě (1926), pro jejíž zaměstnance později přistavil moderní rodinné domky respektující tradici japonské lidové architektury, stavbu Mezinárodní ústřední nemocnice sv. Lukáše v Tokiu (1928-1930), jíž předcházela studijní cesta po Spojených státech amerických a budovu velvyslanectví a konzulátu tehdejšího SSSR v Tokiu. Roku 1930 Japonsko opustil a vrátil se zpět do vlasti.

Feuerstein doufal, že množství zkušeností z Japonska mu otevře dveře mezi českou architektonickou elitu. Doufal marně. Zakázky se nehrnuly a tak se opět uchýlil ke spolupráci s divadlem, která skýtala alespoň částečnou tvůrčí seberealizaci. V tomto období se také započala jeho spolupráce s Osvobozeným divadlem a československou filmovou produkcí. Vytvořil scénické návrhy pro film Před maturitou a Na sluneční straně (oba podle předlohy V. Vančury) a pro filmové zpracování Olbrachtovy Marijky Nevěrnice. Spolupráce s Osvobozeným divadlem jej zaměstnávala převážně v letech 1933-1935, kdy vytvářel scény pro původní hry Jiřího Voskovce a Jana Wericha Osel a stín, Kat a blázen, Balada z hadrů, Slaměný klobouk a další.

Potom jeho spolupráce s divadlem ustala a veškerá další tvůrčí činnost byla narušena těžkou neléčitelnou chorobou. Bedřich Feuerstein zemřel 10. 5. 1936 na následky zranění, která utrpěl skokem z Trojského mostu.

Seznam některých Feuersteinových scénických návrhů :

Národní divadlo:

Stavovské divadlo:

Vinohradské divadlo:

Použitá literatura :

ALL RIGHTS RESERVED !