ALL RIGHTS RESERVED !
 

· Chronologie ·

Zpracovala: Andrea Jochmanová

Lásky hra 25. 3. 1920 – studenti pražského gymnázia v Křemencové ulici uvádějí Lásky hru osudnou bratří Čapků, účastní se budoucí osobnosti moderního českého umění, vč. Adolfa Hoffmeistera

Výjev z Bartošovy expresionistické grotesky Krkavci v režii K.H.Hilara. (Městské divadlo na Královských Vinohradech, 1921) 2. 6. 1920 – K.H.Hilar uvádí v Městském divadle na Královských Vinohradech expresionistickou grotesku Jana Bartoše Krkavci

17. 9. 1920 – K.H.Hilar uvádí v Městském divadle na Královských Vinohradech Verhaerenovu hru Svítání

3. 10. 1920 – zahajuje svou činnost Revoluční scéna

listopad 1920 – v Revoluční scéně je s velkým ohlasem uveden poprvé v české řeči Büchnerův Vojcek

20. 12. 1920 Večerem Dělnické akademie v Revoluční scéně zahajuje svou činnost Dědrasbor, Dělnický dramatický sbor Velké Prahy, založený Jindřichem Honzlem a Josefem Zorou.

Plakát k prvomájovému vystoupení Dědrasboru, 1921 1. 5. 1921 – Dědrasbor uvádí poemu Alexandra Blocka Dvanáct.

12. 12. 1921 – F.T. Marinetti uvádí ve Švandově divadle Večer syntetického divadla

1922 – v Revoluční scéně uvedena Blatného expresionistická hra Kokoko–dák!

1922 – v pražském Německém divadle hostuje přední expresionistický režisér Leopold Jessner a uvede zde např. Shakespearova Richarda III. Od r. 1918 byla na této scéně systematicky uváděna expresionistická dramatická tvorba, včetně her G. Kaisera či E. Tollera, uváděn byl také Brecht a Büchner.

22. 2. 1922 – ve Stavovském divadle byla uvedena Klímova a Dvořákova hra Matěj Poctivý

8. 4. 1922 – K.H.Hilar uvádí v Národním divadle v Praze hru bratří Čapků Ze života hmyzu

16. – 23. 8. 1922 v Praze hostuje První studio Moskevského uměleckého divadla, uvedena je dramatizace Dickensova Cvrčka u krbu , Strindbergův Erik XIV . (v režii J.B. Vachtangova), Heijermansovo Ztroskotání naděje a Shakespearův Večer tříkrálový .

Prosinec 1922 – Umělecká Beseda vydává sborník Život II, kde je mj. otištěn vaudeville V. Nezvala Depeše na kolečkách či programový článek J.Honzla Nestavte divadla!

Ohnivý buben 20. 12. 1922 – ve Stavovském divadle je v režii K. Dostala uvedena Marinettiho hra Ohnivý buben ve výpravě E.Prampoliniho, s hudbou B. Pratella a s hřmotiči L. Russola

15. 5. 1923 – Volné sdružení posluchačů dramatického oddělení Státní konzervatoře hudby, a Dorostu Červeného kříže uvádí v Měšťanské besedě komponovaný večer, po Kalistově přednášce Cesty za divadlem, následovala recitace poezie z Frejkovy nevydané sbírky Vznícený březen, večer vyvrcholil představením hry J.Frejky Kithairon v jeho vlastní výpravě a režii

25. 5. 1923 – vůbec prvním provedením Brechtovy hry v ČSR se stává inscenace Trommeln in der Nacht (Bubny v noci) na scéně pražského Německého divadla.

sezóna 1923–1924 – v sálu Legie malých v Holešovicích začíná pravidelně působit skupina konzervatoristů pod vedením Miloslava Jareše a Josefa Schettiny, skupina působila pod různými názvy, zprvu jako Volné sdružení posluchačů konzervatoře, později jako Scéna adeptů či Legie mladých

léto 1924 – v Brně se pod vlivem Jiřího Mahena zformovala skupina České studio vedená Vladimírem Gamzou a Josefem Bezdíčkem, cestující s hodnotným programem po moravském venkově

5. 10. 1924 – Legie mladých uvádí hru bratří Čapků Lásky hra osudná a anonymní Frašku o kádi v režii M.Jareše, poprvé se zde výrazně uplatňuje Jarmila Horáková

listopad 1924 – v Praze hostuje Hudební scéna MCHATu, soubor založený Němirovičem–Dančenkem

Jarmila Horáková (Kolombina) a Miloslav Jareš (Harlekýn) na scéně Josefa Šímy ve Frejkově inscenaci Jevrejnovovy Veselé smrti (1924) 31.12.1924 – na silvestrovském večeru v Legii malých uvádí Jiří Frejka se souborem Scény adeptů hru Nikolaje Jevrejnova Veselá smrt (výprava Jos. Šíma, hudba Iša Krejčí), počátek Frejkovy intenzivní spolupráce s herečkou Jarmilou Horákovou

Roztočené jeviště 1925 – Jindřich Honzl vydává Roztočené jeviště

31.3.1925 – na V. dramatickém večeru Státní konzervatoře hudby uvádí Jiří Frejka hru Y.Golla Pojištění proti sebevraždě (výprava A.Heythum, hudba Iša Krejčí)

Langerova Periferie v režii V. Gamzy (České studio, 1925) 23. 4. (?) a 20. 5. 1925 – České studio uvádí v kině Apollo v Třebíči Langerovu Periferii na členité konstruktivistické scéně (režie a výprava V.Gamza)

Výjev z Frejkovy inscenace Cirkus Dandin. Konstruktivistická scéna arch. A. Heythum. (Zkušební scéna, 1925) 10. 5. 1925 – v Masarykově síni na Žižkově uvádí skupina konzervatoristů pod hlavičkou Zkušební scény Frejkovu inscenaci Cirkus Dandin, která je obecně považována za první výrazný počin české divadelní avantgardy a zároveň počátek českého jevištního konstruktivismu (výprava arch. A. Heythum)

31. 5. 1925 – Jiří Frejka s Jarmilou Horákovou připravují pro spolek Krakovec v Rakovníku Nezvalovo literární matiné Týden v barvách

květen 1925 – V.Gamza přijímá nabídku na sloučení Českého studia se souborem E.A.Longena, vzniká sdružení SEČESTEAL – Sdružené ensembly Českého studia a E.A.Longena

18. a 19. 6. 1925 - po měsíci zkoušení uvádí SEČESTEAL v Kolíně tři Longenovy inscenace: Otroky G. Bouhéliera, Kischovu Matku vražednici a Longenovu hru Dezertér z Volšan , soubor se v průběhu prázdnin pro ideové rozpory mezi dvěma vůdčími osobnostmi rozpadá

podzim 1925 – Jiří Frejka s Jindřichem Vacínem připravují nově se ustavující skupinu s názvem České studio, k zahájení provozu ohlášenému na 3.10. 1925 nedošlo

17. 10. 1925 – v Bratislavě vystupuje část Frejkovy skupiny pod názvem Osvobozené divadlo s tanečním a recitačním programem, večer zahájí J.Frejka přednáškou Moderná senzibilita a moderné umenie

17. 10. 1925 – v Teplicích–Šanově vystupuje druhá část Frejkovy skupiny pod názvem Osvobozená scéna, uvedena je Langerova Periferie v režii B. Rádla a na jevištní konstrukci O. Rádla

prosinec 1925 – otevřeno divadlo Na Slupi, které je majetkem Vzdělávacího sboru vyšehradského, toto uskupení zaštítí hlavičkou Divadlo mladých další aktivity Frejkovy skupiny

31. 12. 1925 – Silvestrovský večer v Divadle Na Slupi, v první části večera vystoupili vinohradští ochotníci s Mahenovu Uličkou odvahy , v druhé části večera excelovala tanečnice a herečka Mira Holzbachová ( Taneční orchestrion , hudba Iša Krejčí), ve Frejkově režii byla dále uvedena Fraška o (Mistru) Mimínovi , večer byl zakončen Hrou o třech Mariích v režii E.Nádvorníka, který se souborem Divadla mladých spolupracoval pouze dočasně

Celkový pohled na  Heythumovu scénickou konstrukci k Frejkově inscenaci Když ženy něco slaví. Vlevo dole V. Nezval a  K. Teige. (Divadlo mladých, 1926) 9. 1. 1926 – Divadlem mladých v Divadle Na Slupi byla uvedena adaptace Aristofanovy hry Ženy o Thesmoforích pod názvem Když ženy něco slaví (režie J. Frejka, scéna A.Heythum). Další reprízy (13.1.) této provokativní inscenace byly úředně zakázány.

6. 2. 1926 – v režii E. Nádvorníka uvádí Divadlo mladých Gozziho hru Rozmary lásky , týž večer byly po Praze vylepovány plakáty s logem S.M.K. Devětsil, oznamující premiéru divadelní sekce Devětsilu, Osvobozeného divadla

Výjev z obnovené premiéry Frejkovy inscenace Cirkus Dandin. (Osvobozené divadlo, 1926) 8. 2. 1926 – obnovenou premiérou Frejkovy inscenace Cirkus Dandin otevřena divadelní sekce Devětsilu, Osvobozené divadlo, dramaturgem se stává Vítězslav Nezval, záhy se v souboru objevuje další významná osobnost – Jindřich Honzl

únor – březen 1926 – v Akademickém domě je uspořádán přednáškový cyklus Osvobozeného divadla, účastní se mj. Honzl, Skačkov, Teige, E.F.Burian, Nezval, Holzbachová, Heythum a Frejka, cyklus vyvrcholí 15. 4. pořadem Divadelní abeceda , na němž vystoupí Honzl, Frejka a Nezval (obr. Plakáty9)

G.Ribemont-Dessaignes : Němý kanár. (OD, režie J. Honzl, 1926) 17. 3. 1926 – Jindřich Honzl uvádí v OD Němého kanára od Georga Ribemont–Dessaignese na konstruktivistické scéně arch. A. Heythuma

duben 1926 – v Praze hostuje Mezinárodní pantomimická společnost, založená M. Reinhardtemm

17. 4. 1926 – Večer Vítězslava Nezvala v OD v režii Jiřího Frejky, program tvoří tanec Milči Mayerové na recitaci Abecedy v podání Jarmily Horákové, dvě krátké hry Vězeň a Madrigal , vrcholem večera je uvedení Depeše na kolečkách (reprizy 23. 4., 5.5., 4.10. – za Horákovou recituje Abecedu Nedbal)

20. a 21. 5. 1926 – OD pořádá v Akademickém domě přednášku Kurta Schwitterse

sezóna 1926–27 – v Umělecké besedě na Malé Straně zahajuje svou činnost Umělecké studio pod vedením Vladimíra Gamzy

Výjev z Bouhélierova Dětského karnevalu. (Umělecké studio, režie V. Gamza, 1926) 13. 10. 1926 – Umělecké studio v Umělecké besedě zahajuje Gamzovou režií Bouhélierova Dětského karnevalu

23. 10. 1926 – Jindřich Honzl získává pozornost inscenací Prsů Tiresiových G. Apollinaira, v představení účinkuje také E.F.Burian (Lid zanzibarský) a brzy též J.Voskovec (Lacouf)

A.Block : Růže a kříž. (Umělecké studio, režie V. Gamza, 1926) 26. 10. 1926 – Umělecké studio uvádí v Umělecké besedě hru A. Blocka Růže a kříž (režie V. Gamza)

10. 11. 1926 – Josef Schettina režíruje pod vedením V. Gamzy Achardovu hru Chcete se mnou hrát? (Umělecké studio v Umělecké besedě)

17. 11. 1926 – Umělecké studio uvádí Berencovu Rodinnou fantazii (režie V. Gamza)

21. 12. 1926 – premiéra Moliérovy Školy manželů , kterou se souborem Uměleckého studia nastudoval jeden z jeho členů Vladimír Kolátor

31. 12. 1926 – Silvestrovský večer OD a souboru Modré blůzy u Macháčků – na programu je Frejkova režie Nezvalova Podivuhodného kouzelníka , Honzlova režie Mahenova Pokladu krále Kadma , Burianovy skladby Cocktaily a jeho zhudebněná Přísloví a Nálevkovo Zábavné povídání ze školních lavic .

1927 – Tairovova kniha Das entfesselte Theater vychází v českém překladu Jos. Menzela pod názvem Odpoutané divadlo spolu s Honzlovou studí Vznik ruského moderního divadla (nakl. Orbis)

Leden 1927 – Osvobozené divadlo se stěhuje z Divadla Na Slupi do Umělecké besedy, koná se ustavující schůze voice–bandu, začíná se zkoušet Gollův Methusalem

20. 1. 1927 –  OD zahajuje v Umělecké besedě reprízou Prsů Tiresiových (roli Laucoufa již hraje J.Voskovec)

22. 1. 1927 – obnovená premiéra Frejkovy inscenace Pojištění proti sebevraždě se nesetkala s příznivým ohlasem, část souboru včetně Frejky podlehla epidemii španělské chřipky, takže nebylo možno inscenaci náležitě připravit, to se týkalo též tanečního zpracování Nezvalova Tanga Argentina , večer zachraňuje V. Nezval recitací Podivuhodného kouzelníka a inscenace Depeše na kolečkách

23. 1. 1927 – v Uměleckém studiu má premiéru Gogolova Ženitba v režii Vl. Gamzy

14. 2. 1927 – Ilja Erenburg přednáší v OD o moderním ruském umění, z francouzštiny tlumočí Karel Teige, přednáška je doplněna recitací Jesenina, Majakovského, Erenburga a Blocka

16. 2. 1927 – Umělecké studio uvádí hru G.B.Shawa Candida (režie Emilie Hráská)

26. 2. 1927 – OD pořádá Veselý večer , na němž je mj. předvedena Honzlova Scéna v jazyce zaumském , E. F. Burian, který se v průběhu večera uplatňuje jako skladatel, jazzman, komik a hudební klaun, režíruje Marinettiho skeč Ani psa viděti

3. 3. 1927 – OD pořádá Nový veselý večer , na němž je opět předvedena Honzlova Scéna v jazyce zaumském a nově Lacinova scéna Pokusné divadlo (režie J. Frejka)

Výjev z Gollova Methusalema (Osvobozené divadlo, režie J. Honzl, 1927) 7. 3. 1927 – Jindřich Honzl uvádí v OD Gollův Methusalem

10. 3. 1927 – v Uměleckém studiu má premiéru Bergova Potopa (režie V. Gamza)

24. 3. 1927 – pro neshody mezi Frejkou a Honzlem není uveden ohlášený premiérový večer OD, Cocteauova pantomima Svatebčané na Eiffelce a Schwittersova hra Stín byly v režii Jiřího Frejky uvedeny až v divadle dada

konec března 1927 – Frejka, Burian, Skrbková, Jos. Trojan a další opouští Osvobozené divadlo a zakládají v Umělecké besedě divadlo dada, Miloslav Jareš se souborem Legie malých slibuje plnou podporu Jindřichu Honzlovi, Devětsil zakazuje divadlu dada užívat práce svých členů

9. 4. 1927 – soubor Dada zahajuje v Umělecké besedě kabaretním pásmem Visací stůl č. 1 a inscenací Cocteauových Svatebčanů na Eiffelce s hudbou J. Ježka v režii J. Frejky, aktivně se podílí také tanečnice Milča Mayerová

12. 4. 1927 – OD uvádí Veselý večer pro sdružení dělnických učitelů

18. 4. 1927 – OD uvádí Revue v povijanu (od první reprízy uváděnou pod názvem Malá revue ), na níž se autorsky podílel V.Nezval

19. 4. 1927 – Spolek bývalých žáků čsl. oddělení na francouzských lyceích se sídlem v Praze pořádá v Umělecké Besedě společenský večer, na němž je uvedena Voskovcova a Werichova Vest Pocket Revue

20. 4. 1927 – poslední inscenací Uměleckého studia se stává aktualizovaná adaptace Shakespearovy Dvanácté noci , v režii V. Gamzy byla zřejmá inspirace prací J.B.Vachtangova, zejména jeho legendární inscenací Gozziho Princezna Turandot

22. 4. 1927 – ve Dvoraně Umělecké besedy je E.F.Burianem a jeho spolupracovníky z dada uspořádán I. večer voicebandu

29. a 30. 4. 1927 – první dvě reprízy Vest Pocket Revue jsou odehrány v dada

8. 5. 1927 (dopoledne) – ve Dvoraně Umělecké besedy je uveden II. večer voicebandu

8. 5. 1927 – soubor dada uvádí další kabaretní pořad Visací stůl č. 2 , na kterém spolupracují Voskovec a Werich, v rámci pořadu je také uvedena Voskovcova Růže z Jericha, druhou částí večera je premiéra Schwittersovy hry Stín

15. 5. 1927 – v OD je odehrána 3. repríza Vest Pocket Revue , s výjimkou červnového intermezza ve Švandově divadle, jsou tu odehrány všechny reprízy

Hoffmeisterova scéna k inscenaci jeho hry Nevěsta v režii J. Honzla (OD, 1927) 25. 5. 1927 – v Honzlově režii je v OD uvedena Hoffmeisterova hra Nevěsta a jeho balet Park v choreografii Miry Holzbachové

27. 5. 1927 – dada uzavírá svůj kabaretní cyklus celovečerním pořadem Třetí zavěšení Visacího stolu , na němž se autorsky podílel zejména satirik Václav Lacina, pohostinsky vystoupila také Xena Longenová

Výjev z Honzlovy inscenace Vančurovy hry Učitel a žák (OD, 1927) 14. 10. 1927 – OD zahajuje novou sezónu uvedením Vančurovy hry Učitel a žák (režie Honzl, výprava Obrtel a Štyrský)

Dona Kichotka 26. 12. 1927 – dada obnovuje svou činnost premiérou v Divadle Na Slupi původní revue Dona Kichotka

26. 1. 1928 – Honzl ve spolupráci s J. Kröschlovou uvádí v OD další Mahenovu pantomimu–balet – Trosečníky , součástí večera je též balet Robinson a Pátek , který na hudbu V. Riétiho nastudovala se svou skupinou rovněž Jarmila Kröschlová

únor 1928 – v Praze hostuje HABIMA, Moskevské hebrejské umělecké divadlo

Výjev z Frejkovy inscenace hry J.M. Syngeho Hrdina západu (dada, 1928) 9. 2. 1928 – dada zahajuje cyklus dramatických studií uvedením Syngeho hry Hrdina západu (režie J. Frejka, výprava K. Šourek)

25. 2. 1928 – dada uvádí Bim Bam Revue , na níž se autorsky podílí členové někdejšího kabaretu Červená sedma – J. Dréman, K. Balling a J. Plachta (režie J. Frejka, choreografie S. Machov)

11. 4. 1928 – v cyklu dramatických studií uvádí Frejka v dada Cocteauovu úpravu Krále Oidipa , Reverdyho báseň Poutník a frašku Hanse Sachse O muži, který vysedával telata

21. 4. 1928 – revuální pořady dada zakončuje uvedením trampské revue K. Melíška a J. Trojana Gaučo a kráva (režie J. Frejka, choreografie J. Kröschlová)

8. 5. 1928 – Voskovec a Werich uvádějí v OD Smoking revue

11. 5. 1928 – Honzl uvádí hru A.Bretona a Ph. Soupaulta Račte… spolu s  Mysem dobré naděje Ely Škeříkové

23. 5. 1928 – v dada je uváděna E.F.Burianova opera buffa Mistr Ipokras, mastičkář drkolenský (režie J. Frejka, libreto J. Trojan a V. Lacina), jedná se o poslední inscenaci dada

16. 6. 1928 – Honzl ve výpravě Štyrského a Toyen nově nastudoval pro OD Nezvalovu Depeši na kolečkách , roli prodavačky ryb, v níž u Frejky excelovala Jarmila Horáková, nastudovala Jiřina Štěpničková, uváděno spolu s  Račte… (Breton a Soupault) a Kufry Voskovce a Wericha

3. 8. 1928 – Burianův voiceband uspořádá v Umělecké besedě koncertní vystoupení s cizojazyčným programem na VI. Mezinárodním kongresu pro kreslení, který se konal v Praze

29. 8. 1928 – Vladimír Gamza uvádí v Národním divadle vlastní úpravu Turgeněvova Měsíce na vsi

4. 9. 1928 – OD zahajuje v nové sále, v divadélku Adrie na Václavském náměstí, které měl do té doby v nájmu Vlasta Burian, znovu byla opakována trojice her Depeše na kolečkách, Račte… a Kufry

J. Cocteau : Orfeus (OD, režie J. Honzl, 1928) 11. 9. 1928 – v OD má premiéru Orfeus J. Cocteaua (režie J. Honzl, překlad J. Voskovec)

12. 9. 1928 – E. F. Burian vystupuje se svým voicebandem na VI. Mezinárodním hudebním festivalu v Sieně, vystoupení se setká s nadšeným ohlasem a světovým uznáním

26. 9. 1928 – Honzl uvádí v OD hru V. Vančury Nemocná dívka

17. 10. 1928 – Voskovec a Werich …si pořádně zařádit

14. 11. 1928 – E.F. Burian nastudoval pro I. Komorní večer voicebandu Havlíčkův Křest sv. Vladimíra (režie J. Frejka, choreografie J.Kröschlová)

Výjev z Honzlovy inscenace Jarryho Krále Ubu ve výpravě Jindřicha Štyrského (OD, 1928) 14. 11. 1928 – v Honzlově režii je v OD uveden Jarryho Král Ubu (překlad J. Voskovec, výprava J. Štyrský)

28. 11. 1928 – Voskovec a Werich se pokoušejí prorazit se hrou s detektivními prvky Gorila ex machina čili Leon Clifton čili Tajemství Cliftonova kladívka

15. 12. 1928 – E.F. Burian nastudoval pro II. Komorní večer voicebandu Píseň písní v úpravě Maxe Broda (režie J. Frejka, choreografie Milča Mayerová)

7. 1. 1929 – Honzl uvádí v OD hru Lva Lunze Mimo zákon

7. 1. 1929 – umírá Vladimír Gamza

11. 1. 1929 – v OD má premiéru jedna z nejslabších prací Voskovce a Wericha Kostky jsou vrženy (režie J. Honzl, výprava J. Štyrský)

konec ledna 1929 – voiceband pořádá koncertní turné po italských městech

10. 2. 1929 – Frejkovo a Burianovo Moderní studio zahajuje v Umělecké besedě obnovenou inscenací Burianovy komické opery Mistr Ipokras, mastičkář drkolenský

14. 2. 1929 – první původní premiérou Moderního studie se stává další z  cyklu dramatických studií, na programu je japonská hra K. Yamady Hra o Asagao , Hlávkova úprava Euripidova Kyklopa a obnovená inscenace frašky Hanse Sachse uvedená tentokrát pod zkráceným názvem Vysedával telata

G-Ribemont-Dessaignes: Peruánský kat. (OD, režie J. Honzl, 1929) 19. 2. 1929 – v OD je uváděn Peruánský kat G. Ribemont–Dessaignese (režie J. Honzl)

28. 2. 1929 – v úpravě Jiřího Frejky a Miloše Hlávky je v Moderním studiu uvedena Shakespearova hra Romeo a Julie

12. 03. 1929 – Voskovec a Werich uvádějí v OD v Adrii další z méně úspěšných prací, Premieru Skafandr , meziaktní hudbu poprvé pro V+W napsal Jaroslav Ježek, který se stal stálým spolupracovníkem

16. 3. 1929 – Moderní studio uvádí ve Frejkově hru autorské dvojice Erckmann a Chatrian Pod mostem wechémským (známá též pod názvem Polský žid )

20. 3. 1929 – E.F. Burian nastudoval pro III. komorní večer voicebandu pohádkový příběh V. Laciny Kocour Felix v Čechách (režie E.F.Burian, choreografie J. Kröschlová)

6. 4. 1929 – s jazzovou hudbou Jaroslava Ježka a písňovými texty J. Trojana a V. Laciny je v Moderním studiu uváděna zmodernizovaná Brandonova Charleyho nová teta , v souboru se poprvé objevuje začínající Jiřina Štěpničková

29. 4. 1929 – Honzl uvádí své poslední experimentální inscenace před odchodem do Brna, Marinettiho Zajatce a Jiskru tehdy populárního francouzského autora Julese Romainse, k plánovanému uvedení Nezvalova Strachu došlo v OD až v roce 1934

30. 4. 1929 – Moderní studio uvádí Hlávkovu dramatizaci populárního románu J. Romainse Kumpáni (režie J. Frejka, výprava K. Šourek), jedná se o poslední Frejkovu inscenaci v MS, Frejka pak přijímá Hilarovu nabídku a stává se šéfem Studia při Národním divadle v Praze

15. 5. 1929 – v rámci IV. komorního večera uvádí Burianův voiceband nastudování Máchův Máj s osmi sólisty a padesáti členy sboru

1. 6. 1929 – v rámci V. komorního večeru voicebandu, věnovanému tvorbě J. Wolkera, režíruje Burian Wolkerovu Nemocnici. Tímto představením je ukončen provoz Moderního studia.

21. 8. 1929 – inscenací hry B. Jonsona Lišák (Volpone) zahajuje Jindřich Honzl svou režijní činnost v brněnském Národním divadle

Výjev z Burianovy inscenace Machiavelliho Mandragory (Studio ND Brno, 1929) 1. 10. 1929 – E. F. Burian uvádí ve Studiu Národního divadla v Brně Machiavelliho Mandragoru

3. 10. 1929 – Studio Národního divadla v Brně uvádí Halasovu jevištní úpravu Laforgueova Čtveráka Pierota (režie E. F. Burian)

5. 10. 1929 – E. F. Burian nově nastuduje pro Studio brněnského ND Havlíčkův Křest sv. Vladimíra (choreografie se ujímá žačka Jarmily Kröschlové Jožka Šaršeová)

19. 10. 1929 – V+W zahajují novou sezónu v paláci U Nováků hrou Líčení se odročuje , slabou práci nezachrání ani účast Ference Futuristy ani výtvarná spolupráce Františka Zelenky, který připravoval výpravy her V+W až do r. 1932 ( Robin zbojník ) a znovu v r. 1936 spolupracoval na výpravě pro Nebe na zemi a Baladu z hadrů

22. 10. 1929 – Studio ND v Brně má na programu Wolkerovy balady (režie E. F. Burian)

19. 11. 1929 – E. F. Burian inscenuje scénickou baladu J. M. Syngeho Jezdci k moři (Studio ND v Brně)

10. 12. 1929 – Studio ND v Brně zakončuje svou činnost uvedením Maeterlinckova Zázraku sv. Antonína a Komedií o muži, který si vzal němou Anatola France (režie E. F. Burian)

10. 12. 1929 – V+W uvádějí v OD revue Fata Morgana , kterou překonávají neúspěšné období, V+W také získávají tanečníka a choreografa Joe Jenčíka a jeho girls

1930 – prof. Skupa formuje v Plzni první profesionální loutkové divadlo, ústředními se stávají loutky Spejbla a Hurvínka

29. 1. 1930 – E. F. Burian, který se s několika členy souboru Studia angažován do souboru Národního divadla v Brně, inscenuje hru Lva Blatného Smrt na prodej

5. 2. 1930 – první české uvedení Brechtovy a Weilovy Žebrácké opery v režii Františka Salzera v Českém divadle v Olomouci, krátce na to hru inscenuje E. F. Burian v brněnském divadle

14. 2. 1930 – Frejka režíruje v divadle Uranie Kálidásovu Šakuntalu a Thákurův Poštovní úřad

26. 2. 1930 – Honzl uvádí v Brně nové nastudování Vančurovy hry Učitel a žák

11. 3. 1930 – V+W uvádějí v OD Ostrov Dynamit

21. 3. 1930 (hovoří se též o 26. 2. 1930) – na scéně Zdeňka Rossmanna a ve spolupráci s tanečníkem a choreografem I. V. Psotou inscenuje E. F. Burian v Městském divadle Na hradbách v Brně Brechtovu a Weilovu Žebráckou operu ( Die Dreigroschenoper měla v Brně svou německou premiéru v tomtéž divadle 30. 4. 1930 v režii H. Demetze)

Návrh scény Z. Rossmanna pro Burianovu inscenaci Šaldova Dítěte (ND Brno, 1930) 29. 3. 1930 – v režii E. F. Buriana je na scéně brněnského divadla uvedena Šaldova hra Dítě (výprava Zd. Rossmann), která vyvolá kontroverzní reakce

4. – 6. 4. 1930 – v Praze hostuje Tairovovo Komorní divadlo

15. 5. 1930 – koná se 1. večer Studia Národního divadle v Praze, kde Frejka uvádí Klicperovu Veselohru na mostě , Černou noc Lva Blatného a Lásky hru osudnou bratří Čapků. Soubor Studia je vřazen do běžného provozu Národního divadla, další inscenaci uvede až v roce 1932.

sezóna 1930 – 31 – E. F. Burian působí v Českém divadle v Olomouci, kde mj. v místním Radio–baru uvede populární vídeňskou revue Bar–Chic , v Brně v té době pohostinsky uvede Passeurovu hru Žena, která si koupila muže (prem. 13. 5. 1931)

1. 9. 1930 – V+W uvádějí v OD Sever proti Jihu

Dekorace F. Muziky pro Honzlovu inscenaci Hadriána z Římsů. (ND Brno, 1930) 8. 10. 1930 – v brněnském Národním divadle inscenuje Honzl Klicperova Hadriána z Římsů (výprava František Muzika, hudba Antonín Balatka), za tuto inscenaci získává Státní cenu

17. 12. 1930 – v režii J. Honzla je v Brně uvedena hra G.B.Shawa Androkles a lev

1931 – v nakladatelství Melantrich vychází Estetika dramatického umění Otakara Zicha

13. 1. 1931 Don Juan & comp. Voskovce a Wericha má premiéru v OD

10. 2. 1931 – Honzl s brněnským souborem nastuduje Cocteauova Orfea

14. 3. 1931 – Jindřich Honzl uzavírá své brněnské působení Romainsovým kinorománem Donogoo Tonka

15. 4. 1931 – Voskovec a Werich přepracují pro OD svoji starší hru s poněkud pozměněným názvem Gorila ex machina čili Leon Clifton čili Perná noc s Gorilou , tentokrát se hra setkává s pozitivnějšícm ohlasem, představení je spojeno s návratem Jindřicha Honzla do OD

sezóna 1931 – 32 – E. F. Burian je novým ředitelem V. Jiřikovským znovu angažován do brněnského divadla, kromě umělecky nezáživných úkolů získává možnost poukázat na svéé schopnosti režií Molérova Amfitryona (31. 8. 1931), vlastní adaptací Calderonovy hry Chuďas ať má za ušima (10. 12. 1931) a Nezvalovými Milenci z kiosku (19. 5. 1932)

4. 11. 1931 – Voskovec a Werich uvádějí v OD romantickou revui – Golema (režie J. Honzl)

zač. roku 1932 – Studio plzeňské činohry uvádí českou premiéru Nezvalovy hry Strach (režie J. Škrdlant)

8. 3. 1932 – v OD má premiéru revue V+W Caesar , která zahajuje etapu politické satiry

10. 3. 1932 – premiéra Nezvalových Milenců z kiosku v Národním divadle v Praze (režie J. Frejka), 19. 5. 1932 má hra premiéru v Brně v režii E. F. Buriana

23. 9. 1932 – V+W zahajují novou sezónu hrou na motivy staroanglické legendy Robin zbojník

13. 10. 1932 – ve Studiu Národního divadla má premiéru Neveuxova hra Julie aneb Snář (režie J. Frejka, výprava Bedřich Feuerstein, hudba Miroslav Ponc)

8. 11. 1932 – v Národním divadle pohostinsky režíruje J. Honzl Vančurova Alchymistu

23. 1. 1933 – v OD má premiéru hra Svět za mřížemi , na níž se kromě V+W autorsky podílel také Adolf Hoffmeister (režie J. Honzl, výprava A. Hoffmeister)

1. 2. 1933 – na posledním večeru Studia ND v Praze je ve Frejkově režii uvedena Tomanova hra Svět bez oken a Milovaný hlas J. Cocteaua

Scéna pro Burianovu adaptaci Molierova Lakomce (D’34, 1934) 16. 9. 1933 – E. F. Burian zahajuje v koncertním sále Mozartea v Jungmannově ulici provoz D’34 hrou Ericha Kästnera Život za našich dnů . V této sezóně také uvede např. Včeličkovu Kavárnu na hlavní třídě (premiéra 2. 11. 1934), vlastní úpravu Molérova Lakomce (premiéra 26. 1. 1934) či sociální sondu K. Nového Chceme žít (15. 3. 1934)

13. 10. 1933 – novu sezónu OD zahajuje autorská dvojice V+W satirickou komedií Osel a stín (režie J. Honzl, výprava B. Feuerstein)

20. 10. 1933 – Burianovou úpravou Calderonovy hry Chuďas, ať má za ušima zahajuje provoz Divadlo mladých v Umělecké besedě, amatérský projekt s experimentálními ambicemi zaniká před koncem sezóny 1934/35

17. 12. 1933 – v Unitarii zahajuje Nové avantgardní divadlo vedené Mirou Holzbachovu, jediným realizovaným projektem se stává uvedení Mahenova Klauna Čokolády v úpravě Fr. Němce s Antonínem Kuršem v hlavní roli

11. 1. 1934 – v odpoledním představení Osvobozeného divadla je uveden Nezvalův Strach (režie J. Honzl, scéna J. Štyrský, hudba J. Ježek)

27. 2. 1934 – volně adaptovanou situační fraškou E. Labiche a Marc–Michela Slaměný klobouk zvolňují V+W vyčerpávající nasazení souboru OD rozpoutané popularitou Osla a stínu

Výjev z Frejkovy inscenace Aristofanových Ptáků. (ND, 1934) 21. 6. 1934 – po mnoha pokusech se Jiří Frejka prosazuje jako uznávaný režisér Národního divadla uvedením své a Lacinovy adaptace Aristofanových Ptáků

Saša Machova a Táňa Pexová v obnovené Burianově inscenaci Písně písní. (D’35, 1935) sezóna 1934 –35 – E. F. Burian se souborem D’35 uvádí mj. svou úpravu Shakespearova Kupce benátského (prem. 1. 9. 1934), Gorkého Jegora Bulyčeva (prem. 9. 10. 1934), Brechtovu a Weillovu Žebráckou operu (prem. 20. 11. 1934) či Hoffmeisterovu hru Mládí ve hře (prem. 19. 2. 1935), nově také nastudovává voicebandovou úpravu Písně písní , tentokrát ve spolupráci se Sašou Machovem

Voskovec a Werich jako Raduzo a Mahuleno v Katu a bláznu. (OD, režie J. Honzl, 1934) 19. 10. 1934 – satira Kat a blázen se stává zlomovou inscenací, která vyvolala politické nátlaky na vedení OD, Voskovce, Wericha i Honzla

27. 11. 1934 – ve Stýblově pasáži je hrou Johna Dos Passose Vrcholky Štěstí otevřeno Nové divadlo (režie Viktor Šulc), umělecké vedení souboru bylo pro první sezónu svěřeno J. Honzlovi, F. Zelenkovi, A. Kuršovi, při divadle byla také otevřena Zkušební scéna, jejímž vedením byl pověřen Gleb Glebov, záhy se objevují problémy, které poznamenávají celý provoz

5. – 9. a 14. – 18. 1. 1935 – v Novém divadle hostuje plzeňský soubor prof. Skupy s představením Spejbl a Hurvínek

15. 1. 1935 – premiéru má „revue aktualit” V+W Vždy s úsměvem

22. 1. 1935 – s využitím Erbenovy sbírky lidové poezie inscenuje Burian v D’35 pásmo Vojna

Nina Jirsíková v Máchově Máji (D’35, režie E.F.Burian, 1935 9. 4. 1935 – V+W uvádějí další revuální pásmo, sestavené z krátkých skečů, Panoptikum . V té době se Voskovec a Werich rozhodují přerušit činnost OD.

Výjev z Burianovy inscenace Máchova Máje (D’35, 1935) 16. 4. 1935 – na scéně trojice Kouřil – Novotný – Raban a ve spolupráci s tanečnicí a choreografkou Ninou Jirsíkovou připraví E. F. Burian zcela nové voicebandové provedení Máchova Máje

17. 5. 1935 – Nové divadlo uvádí Nezvalovu Věštírnu delfskou a Poklad jezuitů L. Aragona a A. Bretona (režie J. Honzl, scéna J. Štyrský, hudba J.Ježek)

4. 6. 1935 – J. Honzl uvádí v Novém divadle Škvarkinovu hru Cizí dítě

Výjev z Honzlovy inscenace Nezvalovy Věštírny delfské. (Nové divadlo, 1935) 17. 6. 1935 – poslední (120.) představení Panoptika je zároveň posledním představením dočasně uzavřeného Osvobozeného divadla

sezóna 1935–36 – Burian v D’36 uvádí např. Pogodinovu hru Aristokrati (prem. 26. 9. 1935), znovu se vrací k Nezvalovu textu Milenci z kiosku (prem. 13. 11. 1935) a aktivně se účastní oslav 100. let od úmrtí K. H. Máchy

září 1935 – Mezinárodního divadelního festivalu se účastní mj. Honzl, Werich, Ježek a Zelenka, tato akce se stává impulsem pro znovuotevření Osvobozeného divadla

28. 11. 1935 – v sále pražského divadla Rokoko je Voskovcovou a Werichovou Baladou z hadrů otevřeno tzv. Spoutané divadlo (režie J. Honzl, výprava B. Feuerstein, tanec a choreografie Lotte Gosslar, později Saša Machov)

8. 2. 1936 – Frejka inscenuje Vančurovo Jezero Ukereve (Národní divadlo, Praha)

Výjev z Burianovy inscenace Wedekindova Procitnutí jara (D’36, 1936) 3. 3. 1936 – Wedekindovo Procitnutí jara se v provedení Burianova souboru D’36 stává manifestem proti falešné morálce a maloměšťáctví, poprvé je zde plně využito principu theatergraphu

sezóna 1936–37 – Burian se souborem D’37 uvádí např. aktualizovaného Klicperu ( Každý něco pro vlast , prem. 24. 11. 1937), svou dramatizaci Puškinova Evžena Oněgina či své zpracování hamletovského námětu J. Laforguea pod názvem Hamlet III. aneb Být či nebýt čili Trůny dobré na dřevo (prem. 31. 3. 1937)

22. 9. 1936 – v D’37 má premiéru Lazebník sevillský, hra aktuálně vypovídala o válce ve Španělsku

Voskovec a Werich jako Scipio Calaber a Horacio Darda v Nebi na zemi (OD, režie J.Honzl, 1936) 23. 9. 1936 – V+W zahajují opět pod hlavičkou Osvobozeného divadla v paláci U Nováků hrou Nebe na zemi , která je adaptací Fletcherova a Massingerova Španělského kněze

30. 10. 1936 – při své cestě z Paříže do SSSR navštíví Osvobozené divadlo Vsevolod Mejerchold, 2. 11. 1936 uspořádají V+W pro Mejercholda zvláštní představení v té době již z repertoáru několik týdnů stažené Balady z hadrů

Voskovec a Werich v Rubu a líci (OD, režie J. Honzl, 1936) 18. 12. 1936 – V+W pokračují ve své činnosti v OD bojovnou satirou Rub a líc

26. 1. 1937 – Burian uvádí v D’37 svou úpravu Puškinova Evžena Oněgina

19. 4. 1937 – u příležitosti oslav deseti let od uvedení Vest Pocket Revue je v OD uvedeno pásmo Panorama 1927–1937

8. – 16. 5. 1937 – Burian v Déčku uspořádá Mezinárodní divadelní konferenci a výstavu československé avantgardy spojenou s festivalem her D’37

sezóna 1937–38 – soubor D’38 pod vedením E. F. Buriana uvede v této sezóně např. Leonce a Lenu G. Büchnera (prem. 25. 1. 1938) či scénickou montáž na námět života a díla F. Villona Paříž hraje prim (prem. 22. 2. 1938), tíživou finanční situaci zachraňuje nasazení dramatizace tehdy populární knihy postřehů J. Žáka Škola základ života (prem. 31. 8. 1937)

Voskovec a Werich jako žoldnéři v Těžké Barboře. (OD, režie J. Honzl, 1937) 5. 11. 1937 – do další sezóny vstupují V+W temperamentní Těžkou Barborou

Výjev z obrazu Trojský kůň ze satirického pásma V+W Pěst na oko. (OD, režie J. Honzl, 1938) 3. 4. 1938 – premiéru má poslední realizované satirické pásmo V+W Pěst na oko aneb Caesarovo finale. Premiéra hry Hlava proti Mihuli, přepracované adaptace Nestroyovy hry Einen Jux will er sich machen , kterou V+W uvedli v roce 1928 pod názvem … si pořádně zařádit , plánovaná na 11. 11. 1938, se nekonala. OD bylo několik dní před tím úředně uzavřeno na základě platného divadelního zákona z roku 1850.

Werther 12. 4. 1938 – v Burianově Déčku má premiéru Utrpení mladého Werthera

Lidová suita 23. 6. 1938 – v rámci kulturního projektu Pražské baroko uvádí Burian se souborem D’38 ve Valdštýnské zahradě První lidovou suitu

Sezóna 1938–39 – v D’39 je uvedena např. Věra Lukášová , Burianova dramatizace knihy Boženy Benešové (29. 11. 1938) či Druhá lidová suita (11. 5. 1939)

Sezóna 1939–40 – v D’40 mají premiéru mj. Dykův Krysař (27. 10. 1939), Poláčkova dramatizace Dostojevského Vsi Štěpančikovo (28. 11. 1939) a Nezvalova Manon Lescaut (7. 5. 1940)

Sezóna 1940–41 – Burian v D’41 provokativně vyhlašuje sezónu českých her

12. 3. 1941 – Burianovo Déčko je zavřeno gestapem

Použitá literatura:

ALL RIGHTS RESERVED !