ALL RIGHTS RESERVED !
 

· OSOBNOSTI ·

Jaroslav Ježek

Zpracovala: Iva Zavadilíková

Narodil se v Praze na Žižkově 25.9.1906 jako prvorozené dítě krejčího Adolfa a jeho ženy Františky Ježkových. Od dětství byl postižen vážnou oční chorobou. Přes tuto indispozici studoval v letech 1924-27 na pražské konzervatoři (skladbu u Karla Boleslava Jiráka, 1891-1972). Pokračoval na mistrovské škole pražské konzervatoře v letech 1927-29 (skladbu studoval u Josefa Suka, 1874-1935). Seznámil se s E.F. Burianem. Ten ho přivedl do vznikajícího avantgardního souboru Na Slupi, z něhož později vzniklo Osvobozené divadlo. Studium přerušil studijním pobytem v Paříži (1927-28), kde se seznámil s evropskou hudební modernou. Ježek se přiřadil ke skladatelům využívajícím v symfonické a komorní hudbě prvky džezu. Sám za své nejvýraznější inspirační zdroje označil díla francouzských skladatelů Erika Satieho (1866-1925) a Dariuse Milhauda (1892 až 1974), rozhodným způsobem ho ovlivnila skladba Rhapsody in Blue amerického skladatele George Gershwina (1898-1937). Džezové prvky v koncertní tvorbě ovšem Ježek uplatnil ještě před pařížským pobytem, roku 1927 v absolventské práci Koncert pro klavír (věty: Fox. Tango. Charleston).

Po návratu do Prahy zahájil Ježek trvalou spolupráci (1928-38) s Osvobozeným divadlem Jiřího Voskovce (1905-1981) a Jana Wericha (1905-1980) jako skladatel, hudební dramaturg a dirigent. Seznamoval českou veřejnost s džezem, který tvůrčím způsobem přetvářel, a vytvořil tak vzor české moderní džezové a taneční hudby. Ježkovo důkladné hudební vzdělání a nesmírná invence znamenaly jistotu, že česká moderní populární hudba dosáhla už na začátku svého vývoje vysoký standard, na který mohly navázat další generace. Pro Osvobozené divadlo komponoval Ježek orchestrální skladby (předehry, baletní hudbu a písně). Písně sice byly součástí revuálních her (Golem , Caesar , Osel a stín , Kat a blázen , Balada z hadrů , Nebe na zemi , Rub a líc , Těžká Barbora , Pěst na oko), ale brzy se staly nesmírně populární a vstoupily samostatně do dějin české populární hudby. Z jejich nepřeberného množství je třeba uvést alespoň skladby Tři strážníci , Bugatti step , Pochod stoprocentních mužů , Smutná píseň o Golemovi , Ezop a brabenec , Na shledanou v lepších časech , Život je jen náhoda , Klobouk ve křoví , Zlatá střední cesta , Šaty dělají člověka , Babička Mary , Proti větru , David a Goliáš , Co na světě mám rád , Vy nevíte, co je středověk , Ranní ptáče dál doskáče , Záleží na nás ; u mnohých se dá mluvit prakticky o zlidovění. Skládal i hudbu k filmům (Pudr a benzín , Peníze nebo život , U nás v Kocourkově , Hej rup! , Svět patří nám). Kromě toho psal i koncertní klavírní díla (Bagately , Toccata , Sonáta), komorní skladby (I. smyčcový kvartet, dechový kvintet), díla orchestrální a koncertantní (Fantazie pro klavír a orchestr).

V roce 1939 Ježek emigroval před nacisty do USA. Nějaký čas žil v Pensylvánii, v New Yorku potom vyučoval klavírní hře a řídil Československý pěvecký sbor. Krajané se o něj pečlivě starali, ale i tak snášel Ježek emigraci těžce; s Amerikou se nesžil. Život v cizí zemi mu dělal o poznání větší problémy, než Voskovci a Werichovi. Kromě toho, že se hůře učil cizí jazyk, neměl s sebou rodinu, na které velice lpěl. Navíc se mu nepodařilo profesně prosadit tak, jak by si představoval. Během roku 1940 napsal svou klavírní sonátu. Na konci prosince 1941 byl převezen do nemocnice. Ve velmi těžkém stavu byl oddán se svou přítelkyní Frances. Zemřel 1. ledna 1942 ve věku 36 let na selhání ledvin. Po konci války byly jeho ostatky převezeny do Československa a uloženy na Olšanském hřbitově v Praze.

použitá literatura:

ALL RIGHTS RESERVED !