ALL RIGHTS RESERVED !
 

· OSOBNOSTI ·

Jarmila Kröschlová

Zpracovala: Jitka Šťávová

V letech 1916-1919 navštěvovala v Praze taneční lekce tehdejších nejvýznamnějších osobností v oblasti tanečního umění – Heleny Vojáčkové, B. Mensendiechové či Jacques-Delacrozově společnosti. Jeho systém rytmické gymnastiky studovala později nejprve na jeho ženevské, potom na hellerauské škole u Drážďan, kde po ukončeném studiu v roce 1921 nastoupila jako vedoucí učitelka pro nauku o pohybu (analýzu pohybu) a pohybovou výchovu. Podnítila rozšíření školy o další oddělení – o studium novodobé taneční techniky a výrazového tance, jež se tu začaly vytvářet. Zde také začalo její celoživotní úsilí o rozvoj výrazového tance a o novodobou taneční techniku, usměrněnou jeho uměleckými cíli. Krőschlová si uvědomovala, že ani pokroková gymnastika Mensendiechové, ani Dalcrozova rytmická gymnastika nejsou dostatečným tanečním podkladem pro výrazový pohybový projev. Vzít na pomoc klasickou techniku nebylo, dle Krőschlové, řešením problému, je proto nutné hledat novou cestu, při níž přišla Krőschlová k tomuto závěru: jako je pro zpěváka nebo herce nutné „správné posazení hlasu”, aby mohl být úspěšně dál hlasově školen, tak je nutné nalézt a stanovit zákonitosti „správného postavení” tanečníka, tj. správného držení těla a pozvednout je na estetický princip, řídící technickou základnu výrazového pohybu. S tímto poznáním šel vývoj k uvědoměle řízené svalové a dechové práci, tak důležitých pro výrazovost pohybu i pro jeho formu a technickou vytříbenost. Novodobá taneční technika a lá Krőschlová tedy analyzuje pohyb po stránce výrazové, tj. rytmické, dynamické a prostorové. Sloučením těchto hledisek odkrývá tanečníku výrazové možnosti pohybu a tanečník dochází k dokonalému tvaru jednoduchých i složitých pohybů na základě uvědoměle procítěné svalové práce. Pěstuje nejen sílu a pružnost svalstva, ale také jeho vláčnost, střídá pohyby velkého napětí s pohyby naprosté nebo jen poměrné relaxace, je schopna nejen měkkého uvolnění a lehkosti pohybů, ale též tíhy, prudkosti, rychlých a dynamických zvratů.

Krőschlová začínala podobně jako ostatní sólovými tanci, jež plynuly v naprostém tichu a měly vyjadřovat dojmy z různých věcí a situací (např. východu slunce, gotického chrámu, životního boje). Vystupovala v Ženevě, Římě, Florencii, v Hellerau, kde také roku 1923 založila svoji Skupinu Jarmily Krőschlové, s níž v roce 1924 odešla do Prahy, kde záhy začala spolupracovat s předními avantgardními režiséry- Jindřichem Honzlem, Jiřím Frejkou, Emilem Františkem Burianem v divadle Dada, Osvobozeném divadle, Moderním studiu a v Národním divadle.

Koncem 20.let pro ni Bohuslav Martinů složil Kuchyňskou revue (1927) na její libreto, v roce 1932 napsal Václav Smetáček hudbu k jejímu Podvečeru parného dne , s nimž se zúčastnila Mezinárodní soutěže choreografů v Paříži a získala bronzovou medaili. S její skupinou spolupracoval vynikající Saša Machov jednak jako choreograf (např. společné dílo Čarodějná láska de Fally), jednak jako tanečník v jejích Obrazech velkoměsta (1928) na hudbu M.P.Musorgského. Vedle mnoha menších skladeb vytvořila dvě celovečerní taneční hry – Reinhardt-Mozartovu Zelenou flétnu a lyrické drama Kolumbus s texty Miloše Hlávky a Hohagovou hudbou. Zde dopnila pohyb slovem tam, kde by muselo přirozeně vytrysknout.

Mimo taneční činnosti bylo též významné její pedagogické působení, v letech 1949-1958 vyučovala na AMU, kde se roku 1951 stala docentkou pro jevištní pohyb, novodobou taneční techvniku a tanec, od 1958 spolupracovala na výchově budoucích pedagogů umělecké pohybové výchovy. Je autorkou několika poblikací obsahující její novou taneční metodu výrazového tance (Výrazový tanec, Nauka o pohybu ).

Typické pro její taneční projev, jenž sama nazývala divadlem pohybu, bylo tíhnutí k taneční pantomimě, ať ve spojení s hudbou nebo se slovem či plynoucí v naprostém tichu. Svou tanečně- dramatickou skupinu vedla k samostatné tvořivé práci, jíž režijně usměrňovala a stmelovala v jednotnou kompozici. Vychovala řadu významných tanečnic a následovnic její metody výrazového tance, mj. Jožku Šaršeovou, Elmariku Divíškovou, Zdenu Kyselou, Alenu Skálovou či vlastní dceru Evu Krőschlovou. Dala základ a možnost rozvíjení nových tanečních postupů u nás jdoucí paralelně s vývojem světovým, neboť podobné principy taneční metodiky Jarmily Krőschlové lze vidět například u Marty Grahamové.

Jarmila Krőschlová zemřela 9.1.1983 v Praze ve věku nedožitých 90 let.

ALL RIGHTS RESERVED !