ALL RIGHTS RESERVED !
 

· SOUBORY ·

Moderní studio

Zpracovala: Andrea Jochmanová

Po rozpadu divadla dada a odchodu ředitele Drémana se soubor ocitá bez profesionálního angažmá i finanční záštity. Situaci téměř půl zachraňoval sezóny E.F.Burian se svým voicebandem, jehož popularita v té době sílila i na mezinárodní půdě. Frejka - stejně jako mnozí další členové jeho ansámblu - s voicebandem úzce spolupracoval. Režíroval úspěšný Havlíčkův Křest svatého Vladimíra, I. Komorní večer E.F.Burianova voicebandu, uvedený poprvé 14.listopadu 1928 v Umělecké besedě. Zde se opět výrazně uplatnila choreografická spolupráce Jarmily Kröschlové. Při II. Komorním večeru E.F.Burianova voicebandu, jehož program tvořila Píseň písní, upravená Maxem Brodem svůj talent ve Frejkově režii uplatnila choreografka a tanečnice Milča Mayerová. Premiéra tohoto večera se odehrála rovněž v Umělecké besedě 15.prosince 1928.

Frejka se v té době pokoušel získat finanční podporu pro obnovení činnosti, konečně v únoru 1929 otevřel Moderní studio v Umělecké besedě . Nové divadlo si dalo za cíl nepoliticky a svobodně navázat na úspěch programu dada a voicebandové produkce, objevovat nové dramatické autory i možnosti syntetizace všech uměleckých prostředků v rámci jedné inscenace, neomezovat se na sourodý repertoár, chtělo připravovat mladý dorost, získat ty nejschopnější spolupracovníky a současně být pokusným studiem velkého divadla.

Finanční stránku projektu vyřešil Frejka ustavením tzv. Družstva Moderního studia, kam čestní členové, většinou výrazné osobnosti českého kulturního života, poskytovali dobrovolné příspěvky. Vedení měl na starosti Frejka, hudbu a voiceband Burian, choreografii Kröschlová, scénografii Muzika, Mrkvička, Šourek, Tittelbach, Zelenka a Zrzavý, v okruhu hudebních skladatelů figurovali spolu s Burianem také Brock, Ježek, Krejčí a Mandée.

Prvním pořadem MS byla repríza opery buffy Mistr Ipokras, mastičkář drkolenský v únoru 1929. První oficiální premiérou byl večer, který svým způsoben navazoval na cyklus dramatických studií – jeho náplní byla japonská hra Yamada Kahashi(ho) Asagao (Hra o Asagao), Euripidova satyrská hra Kyklops v úpravě M.Hlávky a reprízovaná masopustní fraška H.Sachse Vysedával telata , která se již v Dada setkala s příznivým diváckým ohlasem, výraznou dramatickou funkci v  Asagao a v  Kyklopovi sehrál právě voiceband.

S napětím byla očekávána inscenace Shakesperovy tragedie Romeo a Julie,uvedená v únoru 1929, reakce byly velmi rozpačité, autorovi úpravy Miloši Hlávkovi a režisérovi Frejkovi bylo vytýkáno množství škrtů, které sice napomohly vyhrocení a svižnosti dramatického spádu, na druhou stranu však zjednodušily obraz Shakespearovy hry, spolu s tím zanikly i výkony představitelů hlavních úloh (L.Boháč a M.Matysová). Daleko výrazněji působili představitelé vedlejších rolí, z nichž nejvíce komičtí (Chůva Skrbkové, Burianův Paris. Chválu sklidila Skupina J.Kröschlové (Petr), která plnila fci hereckého sboru a vyplňovala děj intermezzy, také voiceband se zapojil do dramatického dění.

16.3. měla premiéru hra Polský žid od autorské dvojice Erckmann a Chatrian, v podání MS uvedená pod názvem Pod mostem wechémským . Recenzenti se shodli, že hra tohoto typu rozhodně není pro MS vhodná, ačkoliv chválili sugestivnost, napětí a spád.

Felix Za spolupráce s tanečnicí a choreografkou J.Kröschlovou se v březnu 1929 v Moderním studiu uvedením Lacinova Kocoura Felixe v Čechách představil jako začínající režisér E.F.Burian.

Charley E. F. Burian jako Lord Babberley v inscenaci Charley-ho nová teta Posledním dozvukem původní kabaretně-revuální linie Dada byla Frejkova úprava klasické konverzační komedie T.Brandona To se řekne aneb Charleyova teta s jazzovou hudbou J.Ježka a písňovými texty dvojice Lacina – Trojan, uvedená v Moderním studiu pod názvem Charley-ho nová teta poprvé 6. dubna 1929. Díky scéně K.Šourka, rozdělené na horní a spodní patro, a zejména díky jazzovému orchestru došlo k posunu významů směrem k moderní variaci na obehranou Brandonovu frašku. Znovu se tu v plné míře projevil komediální, improvizační a pěvecký talent E.F.Buriana (lord Babberley) , v roli vilného staříka Spittigne na sebe upozornila L.Skrbková, poprvé se ve Frejkově režii objevila také začínající J. Štěpničková. Nezanikl ani výkon tanečnice a nadané herečky J.Šaršeové, ta překvapila dvěma temperamentními komickými tanci na téma Noviny a Doutník .

Ani poslední inscenace – Hlávkova dramatizace tehdy kultovního románu Julese Romainse Kumpáni, uvedená v dubnu 1929 nedosáhla podle recenzentů stanoveného cíle. Hra prý působila nudně, zvlášť pro ty, kteří knihu nečetli. Inscenaci neprospělo ani zařazení ženských představitelek do typicky mužského románu, ani rozsáhlé epické pasáže, celek působil rozdrobeně, nedotaženě, uměle až chladně, ačkoliv nápady režie i výtvarníka byly vcelku dobré a některé momenty velmi přesvědčivé.

Činnost MS uzavřela vystoupení voicebandu 15.5.1929, kdy na IV. komorním. večeru voicebandu uvedl Burian Máchův Máj ve velkolepém provedení osmi sólistů a padesáti členů sboru, a 1.6.1929, kdy byl uveden v rámci V. komorní večer voicebandu Večer J.Wolkera , ve voicebandovém provedení zazněly Balada o očích topičových , Balada o námořníku , Balada o nenarozeném dítěti , večer vrcholil Burianovou inscenací Wolkerovy Nemocnice . Režisér postavil důraz na dialogu, omezil pohyb, voiceband postavil za scénu, na čelní stěnu byl promítán kotouč, na kterém se v průběhu hry měnily různobarevné kaleidoskopické tvary.

Už na jaře 1929 jednal Hilar s Frejkou o vstupu do Národního divadla a zřízení Studia pří Národním divadle, O.Zítek láká Buriana do Brna. Těsně po uzavření sezóny 1928/29 poskytl Frejka rozhovor, ve kterém rýsuje smělé plány do nové sezóny působení MS, kde hodnotí 1. sezónu vcelku pozitivně a největší svůj úspěch vidí v  Romeovi a Julii , v kvalitní sestavě hereckého souboru a v neposlední řadě ve voicebandu. Plánuje Shakespeara, Aristofana, případně Žebráckou operu, Teigestos od Mařánka, práce Laciny či Hlávky. Spolupráci s Kröschlovou. K žádnému z těchto plánů nedošlo. Z historie MS nám zůstala jedna polovina velmi rozpačité sezóny, o které se bude jednak tvrdit, že byla vlastně ovlivněna Frejkovou snahou dostat se do svazku ND a poznamenána ústupky z pozic čisté avantgardy, ačkoliv jde o osobité jevištní přepisy divadelní klasiky či oblíbeného románu, nebo se na druhou stranu argumentuje, že chtěla pokračovat v načaté práci V.Gamzy.

ALL RIGHTS RESERVED !