Dvojí ideál britských prerafaelitů v kultuře českého fin de siecle
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2013 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Kapitola je věnována hledání analogií či přímých souvislostí mezi tvorbou prerafaelitů a úsilím jejich následovníků v české kultuře fin de siecle. Prvotním ideálem prerafaelitů byla reforma umění prostřednictvím záměrného primitivismu, druhým pak estetismus, když transformovaný prvotní ideál našel odezvu v hnutí Arts and Crafts. Kolem roku 1900 bylo v zemích Koruny české i ve Vídni obdivováno zejména dílo Danta Gabriela Rossettiho a Edwarda Burne-Jonese, kteří inspirovali tvorbu malířů Maxe Švabinského a Jana Preislera. Přitom však nešlo pouze o formální vzory, ale též o nové umělecké ideje a koncepty, které pod britským vlivem v Čechách šířili Julius Zeyer, F. X. Šalda a F. X. Jiřík. Otázka modernity byla vnímána ambivalentně: modernisté sice oceňovali moderní sensualitu prerafaelitů, ale odmítali jejich tzv. literární malířství a zčásti i jejich ideál krásy. |