Etika bohatství a chudoby v nejstarších civilizacích (starověk a některé výhledy do středověku
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Kapitola se zabývá postojem k bohatství a chudobě v nejstarších civilizacích Mezopotámie, ve starověkém Egyptě, Indii, Číně, u Hebrejů, antických Řeků a Římanů, v raně středověkém franském státě a stručně i muslimské umě. Dále sleduje proměnu etických hodnot ve vztahu k oběma uvedeným fenoménům v přechodných obdobích historie, jako je například doba velkého stěhování národů mezi antikou a středověkem a období vikinských výbojů a migrací. Shledává, že jak náboženské texty starověku a raného středověku, tak také zdejší památky právní a výchovné či vzdělávací texty, náhrobní nápisy, nebo krásná literatura ve všech civilizacích a obdobích sledovaného časového úseku doporučují získávat bohatství poctivě, zavrhují jeho nabývání násilím nebo lstí, doporučují je přerozdělovat a o chudé či bezbranné členy společnosti pečovat. V přechodných obdobích dějin se setkáváme s časově omezeným opuštěním těchto hodnot, se snahami získat co nejvíce bohatství a prestiže, a to i násilím, například formou válek a ozbrojených loupeží. Konsolidované lidské společnosti se pak ovšem zase k tradičním etickým hodnotám navracejí. Závěr studie zdůrazňuje, že péče o chudé a rozumné nakládání s bohatstvím představují konstanty etického myšlení lidstva jako celku. Návrat k těmto hodnotám můžeme objevit i v takovém druhu pramenů, jako je např. Starší nebo Mladší Edda. |