Mineralogie "očkových" opálů z Nové Vsi u Oslavan (moldanubikum, Český masív)

Varování

Publikace nespadá pod Filozofickou fakultu, ale pod Přírodovědeckou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.

Autoři	KONÍČKOVÁ Šárka LOSOS Zdeněk HRAZDIL Vladimír HOUZAR Stanislav VŠIANSKÝ Dalibor
Rok publikování	2016
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze
Fakulta / Pracoviště MU	Přírodovědecká fakulta
Citace
Obor	Geologie a mineralogie
Klíčová slova	opal;quartz;moganite;calcite;mineralogy;residual rock;weathering;serpentinite;granulite
Popis	Lokalita Nová Ves u Oslavan, situovaná v západomoravském moldanubiku, představuje jediný známý výskyt koncentricky zonálních "očkových" opálů v Českém masívu. Tento specifický typ opálu je charakterizován bílým jádrem (okem), hnědým lemem a lokálně vyvinutou světlou okrajovou zónou. Opály se nalézají v reziduálním sedimentu podél kontaktu serpentinizovaného peridotitu s granulitem. Pomocí optické mikroskopie, Ramanovy spektroskopie, RTG-práškové difrakce a elektronové mikrosondy bylo prokázáno, že bílé jádro i hnědý lem odpovídají převážně opálu-CT. Bílé agregace v "oku" odpovídají směsi křemene a moganitu. Mladší světlá okrajová zóna je tvořena kalcitem s rozptýlenými relikty opálu (kalcit zatlačuje opál). RTG-difrakcí byla prokázána příměs sepiolitu v hnědé zóně a akcesorická množství sepiolitu a chloritu ve vnější okrajové zóně. "Očkové" opály nejsou typickým produktem zvětrávání serpentinitu, ale výsledkem vícestadiového zvětrávacího procesu na rozhraní serpentinitu a granulitu. Zdroj mladší kalcifikace opálů zůstává neobjasněn.