Identita v liberální politické teorii a dilema kosmopolitismu (1. část)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Filosofický časopis |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://filcasop.flu.cas.cz/index.php?page=aktualni-cislo&cislo=3-2018&obsah=820 |
| Klíčová slova | identity; liberalism; cosmopolitanism; political community; plural identities; world state |
| Přiložené soubory | |
| Popis | V textu nastolujeme otázku individuální identity a její místo – či spíše opomíjení – v současných diskusích o kosmopolitní extenzi liberalismu jakožto dominantní politické teorie. Článek je rozdělen na dvě části. V této první části ukazujeme, že při konzistentním důrazu na komplementaritu „vnitřní“ a „vnější“ identity člověka, která je liberalismu vlastní od samotných jeho počátků, se vyjevuje zásadní nedostatečnost liberálního kosmopolitního projektu, konkrétně podceňování nezbytnosti jednoznačně určeného veřejného rámce, který bude srozumitelně fixovat a vynucovat liberální principy a hodnoty. Tímto rámcem vždy byla liberalismu politická obec a v prvé řadě pak moderní stát, v němž teprve může být liberální identita realizována. Výklad v této části článku připravuje půdu pro rozbor dilematu, před nímž stojí kosmopolitní liberalismus, v části druhé. Zde argumentujeme, že snaha o řešení daného problému staví liberály před dilema: Buď je třeba plédovat za ustavení globální politické autority („světového státu“), nebo se vzdát víry, že základní liberální principy a hodnoty lze realizovat v globálním měřítku. Ukazujeme zároveň, že vzhledem k povaze a ambicím kosmopolitního projektu se nelze spoléhat na příslib plurálních identit ani polycentričnosti práva. V závěru pak klademe otázku po ceně za realizaci kosmopolitních liberálních ideálů. |
| Související projekty: |