Biomonitoring práce s genotoxickými látkami a faktory ve zdravotnickém zařízení

Petrovová,  Markéta; Musilová,  Petra; Svoboda,  Marek; Selingerová,  Iveta; Goněc,  Roman; Hradská,  Hana; Kadlčíková,  Dita; Vozdová,  Miluše; Brhel,  Petr; Rubeš,  Jiří

Biomonitoring práce s genotoxickými látkami a faktory ve zdravotnickém zařízení

Varování

Publikace nespadá pod Filozofickou fakultu, ale pod Lékařskou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.

Autoři	PETROVOVÁ Markéta MUSILOVÁ Petra SVOBODA Marek SELINGEROVÁ Iveta GONĚC Roman HRADSKÁ Hana KADLČÍKOVÁ Dita VOZDOVÁ Miluše BRHEL Petr RUBEŠ Jiří
Rok publikování	2018
Druh	Článek ve sborníku
Konference	XLII. ročník Brněnských onkologických dnů a XXXII. ročník Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Fakulta / Pracoviště MU	Lékařská fakulta
Citace
www	https://www.linkos.cz/files/klinicka-onkologie/437.pdf
Klíčová slova	preventive medicine; occupational exposure; cytostatic agens; chromosome aberrations; in situ hybridisation; fluorescence
Popis	Východiska: Dlouhodobá profesní expozice zdravotníků cytostatikům a ionizujícímu záření je spojena s možným projevem jejich genotoxických, karcinogenních a teratogenních účinků. Jsou prezentovány výsledky vyšetření zdravotníků fluorescenční in situ hybridizací. Materiál a metody: Ve zdravotnickém zařízení orientovaném na onkologickou problematiku bylo vyšetřeno 101 zaměstnanců (někteří opakovaně) pracujících v riziku cytostatik nebo s ionizujícím zářením. Kontrolní skupinu tvořilo 119 osob bez rizikové expozice. Byla použita fluorescenční in situ hybridizace s třemi páry celochromosomových sond a pancentromerickou sondou a stanovena frekvence translokací. Výsledky: Zjištěný celkový počet chromozomálních přestaveb se u zdravotníků i kontroly koreluje s věkem. Při zohlednění závislosti na věku byla zjištěna zvýšená hodnota chromozomálních přestaveb u 11 osob, z toho 10 žen, na pracovních pozicích farmaceut, všeobecná sestra, lékařka. U 9 z nich se jednalo o práci s cytostatiky. Pět z nich bylo vyšetřeno opakovaně po 2 letech, kdy zjištěné hodnoty poklesly na kontrolní úroveň. Jedna osoba s vyšší hodnotou dosahovala nadlimitních výsledků i při současně probíhajícím vyšetření klasickou cytogenetickou analýzou periferních lymfocytů a byla poté přeřazena trvale mimo práci s cytostatiky. Závěr: Výsledky biomonitoringu je třeba hodnotit skupinově i individuálně, s ohledem na osobní anamnézu a možné neprofesní vlivy u jednotlivců a zejména v souvislosti s konkrétními výsledky měření z prostředí.