Regionalni i lokalni toponimi u srpskoj, hrvatskoj, bugarskoj i češkoj frazeologiji

Název česky Regionální a lokální toponyma v srbské, chorvatské, bulharské a české frazeologii
Autoři

KREJČÍ Pavel

Rok publikování 2018
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Južnoslovenski filolog
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Doi http://dx.doi.org/10.2298/JFI1802185K
Klíčová slova Czech phraseology; Serbian phraseology; Croatian phraseology; Bulgarian phraseology; phrasemes with a toponymic component
Přiložené soubory
Popis Komparativní metoda nám umožňuje učinit pozoruhodné závěry. V uvedených příkladech je patrné, že často existuje nějaký univerzální model frazeologického výrazu, který se používá v několika národních společenstvích a jenž vykazuje rozdíly výhradně v toponymickém komponentu (srb./chorv. mirna X[TOP], srb./chorv./bulh. proći kao X[ANTHROP] na Y[TOP]...), na druhé straně můžeme odhalit model, který je spojen pouze s určitým národním společenstvím, s jeho jazykem, a pro který neexistuje analogie v jiném, třebaže sousedním jazyce (bulh. X[ANTHROP] ot Y[TOP] ve smyslu „nevím kdo“). Toponymický komponent (nebo to, co představuje) může být v přímé motivační souvislosti s významem frazému (Kosovo, Chlumec), kdy bez určitého kulturně-historického vzdělání nebo vědomostí nelze některé frazémy správně interpretovat (dekódovat). Existují ovšem i případy, kdy toponymický komponent nemusí mít žádnou spojitost s významem frazému, jehož je součástí – příkladem toho byla česká kolokace vrabci z Čech nebo bulharská kum Dušan ot Niš.
Související projekty: