The Cloister in Early Franciscan Architecture in Bohemia, Moravia and Silesia during the Thirtenth and Fourteenth Centuries
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Článek se zabývá problematikou adaptace klášterních stavebních principů františkány na vybraných příkladech v českých zemích a českém Slezsku. Navzdory absenci přímých ustanovení o klášterních bratřích v legislativě před Narbonnem (1239) je možné nalézt termíny typické pro klasický klášterní plán. Neochota budovat kláštery kvůli chudobě se projevuje v rámci dvou prvních generací mendikantů. Vzhledem k nedostatku písemných důkazů o funkci jednotlivých částí kláštera v rané fázi jejich vývoje se musíme většinou spoléhat na výsledky stavebních a archeologických výzkumů. Zvláště příklady kláštera minoritů v Brně, Jihlavě, Opavě a pravděpodobně i Znojmě ukazují jednoduchou obdélníkovou stavbu v blízkosti kostela na počátku výstavby kláštera. Teprve později vzniká typická klášterní architektura kolem nádvoří s typickým ambitem. Ve srovnání s výše zmíněnými kláštery se zdá, že později založený konvent v Jindřichově Hradci se buduje od počátku podle komplexního plánu. Přístup františkánů k výstavbě kláštera se liší od přístupu druhého významného řádu, Dominikánů, což vyžaduje další studium. |