Sémantická a motivační východiska některých pojmenování lexikálně sémantického pole „láska“ ve slovanských jazycích
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2025 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Přiložené soubory | |
| Popis | V příspěvku jsou analyzována vybraná slovanská slova pro LSP „láska“ v její širším pojetí, zahrnujícím významy označující vlastně lásku, přátelství, sympatie nebo náklonnost, a vášeň. Prvotní motivaci takových termínů lze shlédnout prostřednictvím etymologie ve významech praslovanských a rekonstruovaných indoevropských forem. Současné slovanské názvy pro emoci lásky vycházejí z praindoevropských kořenů *las- s předpokládaným významem "být žádostivý, lascivní", a *le?bh- "milovat". Slova označující přátelství jsou motivovaný významy "láska; přítel" (pie. *preyH-), později v praslovanštině pak „být nakloněn, stranit někomu, podporovat někoho“. Další termíny označující sympatii se sémanticky vztahují na přilepení, připevnění či těsné přilehání objektů mimojazykové reality: např. PIE *leip- „pomazat, lepit“, jehož deriváty jsou mj. české lnout a ruské ??????, nebo východoslovanské výrazy odvozené od psl. *kypěti. Západoslovanská slova pro vášeň se odvozují z psl. dial. *vasn?, pravděpodobně íránského původu, zatímco východo- a jihoslovanské termíny pro vášeň se zakládají na významu "trápit (se)". |
| Související projekty: |