Chemical and isotopic analyses confirm dietary change marks the Early Medieval Slavic expansion into Central and Eastern Europe

Název česky Chemické a izotopové analýzy potvrzují, že změna stravovacích návyků je spojena s expanzí Slovanů do střední a východní Evropy v raném středověku
Autoři

MACHÁČEK Jiří DUNNE Julie PŘICHYSTALOVÁ Renáta ZEMAN Tomáš HABERFIELD George ZHANG Mengyao KNOWLES Timothy D EVERSHED Richard P

Rok publikování 2025
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Journal of Archaeological Science
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
www Journal of Archaeological Science
Doi http://dx.doi.org/10.1016/j.jas.2025.106213
Klíčová slova Migration period; Early Middle Ages; Germanic peoples; Slavs; Lipid analysis; Compound-specific radiocarbon dating; Millet
Přiložené soubory
Popis V první tisíciletí našeho letopočtu proběhlo často diskutované stěhování národů, které znamenalo významnou demografickou a následně i ekonomickou, sociální a politickou změnu v rozsáhlých oblastech Evropy. Slovanská migrace z východní do střední Evropy v letech 500 až 700 n. l., která přinesla i změnu v „kuchyňské kultuře“ a způsobu obživy, proběhla po odchodu germánských (např. langobardských) skupin do jiných oblastí a znamenala konec pozdně antického období a začátek středověku. Analýza organických zbytků z celkem 75 nádob z tohoto období potvrzuje výraznou změnu stravovacích návyků mezi těmito skupinami. Jídlo může být často jedním z nejvýraznějších projevů sociálních, náboženských, kulturních nebo etnických skupin a zde dokazujeme, že dominuje jasná závislost na prosu, ve formě kaše z mléka a případně medu nebo polévek a dušených pokrmů s masem, které byly pravděpodobně přineseny ze slovanských oblastí. Nová strava založená na prosu, která v pozdním antickém období chyběla, tak mohla být jedním z faktorů, které přispěly k nárůstu populace v raném středověku a následnému rozšíření slovanských skupin po celé Evropě. Analýza rozsáhlé série radiokarbonových dat z lidských a zvířecích kostí, podpořená datováním lipidů specifických pro čtyři z těchto nádob, nám umožňuje identifikovat zlomový bod změny habitusu, kdy se na Moravě (Česká republika) a v Dolním Rakousku nejpozději v roce 598 n. l. (ale pravděpodobně mnohem dříve, mezi lety 560 a 590 n. l.) objevily slovansky mluvící komunity s novou kulturou, stravovacími zvyklostmi a pohřebními rituály.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.