Umění grafiky v osvícenské korespondenční síti a jihlavský rytec Matthias Ignaz Frey (1723–1790)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2025 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | „Sám jsem také vlastnil sbírku kvalitních mědirytin, kterou jsem ale minulý rok z rozmrzelosti nad svým synem, který je vůči umění zcela odmítavý, prodal.“ Těmito slovy okomentoval rozprodej své umělecké kolekce pedagog, archivář a diletující grafik Johann Heinrich Marzy (1722–1801), který na sklonku 18. století informoval o umělecké situaci v rodné Jihlavě autora jednoho z prvních spisů o moravských dějinách umění Johanna Petra Cerroniho (1753–1826). Marzy pro tohoto vzdělaného brněnského úředníka a sběratele sestavil životopisné skici významných jihlavských umělců, se kterými v mnoha případech navázal osobní kontakt. Jedním z nich byl také rytec Matthias Ignaz Frey (1723–1790), jehož různorodá tvorba, široké spektrum klientely a značný místní rozsah působnosti představují dosud komplexně nezmapovanou součást moravské a české grafické produkce. Cílem příspěvku je na příkladu korespondence dvou moravských milovníků umění uvést konkrétní charakteristiku sdílení uměleckohistorických vědomostí o grafickém médiu, která představuje jeden z dokladů zásadního obratu v hierarchii uměleckých druhů éry osvícenství. Druhá část příspěvku pak na příkladu zhodnocení života a díla Matthiase Ignaze Freye zdůrazní vysoký a dosud nekompletně využitý potenciál, který v sobě tento typ informací skýtá pro výzkum málo poznaných grafiků druhé poloviny 18. století. |
| Související projekty: |