Amérindiens – figures identitaires de la littérature canadienne-française et québécoise
| Název česky | Identitární postavy původních obyvatel ve francouzsko-kanadské a quebecké literatuře |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2025 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Romanica Silesiana |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://journals.us.edu.pl/index.php/RS/article/view/18647 |
| Doi | https://doi.org/10.31261/RS.2025.27.03 |
| Klíčová slova | Quebec literature; identity discourse; identity models; aboriginal characters; ensauvagement |
| Popis | „Ensauvagement“ (Zdivočení) – termín, který vytvořila Voldřichová Beránková (2021) –, charakterizuje probíhající transformaci quebecké literatury v důsledku intenzivního zájmu některých autorů o indiánská témata a postupného prosazování samotných indiánských autorů. Jeho počátky lze vysledovat až k nejranějším textům z období Nouvelle-France (Marc Lescarbot, Relations des jésuites atd.). „Divošské“ postavy byly do literatury 19. a 20. století přejaty jako identitní figury autentifikující identitu Quebecu. Díla Antoina Gérina-Lajoie (Le Jeune Latour, 1844), Louise-Honoré Fréchetta (Papineau, 1880), Jacquesa Ferrona (Les Grands Soleils, 1958; Le Ciel de Québec, 1969) a Leonarda Cohena (Beautiful Losers, 1967) navazují na tento důležitější tematický proud. Článek se pokouší propojit tento vývoj literatury z perspektivy aktivace identitních modelů (Bouchard, 2001) a transformace poetiky, zejména z hlediska posunu postav původních obyvatel z pozice vedlejších a méně významných postav ke komplexním povahopisům na cestě k „ensauvagement“ quebecké literatury. |
| Související projekty: |