Can art lead us to virtue?, or how did European tradition shaped the political identity?
| Název česky | Může umění vést ke ctnosti?, čili jak evropská tradice formovala politické identity |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2025 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Může umění vést ke ctnosti?, čili jak evropská tradice vedla k formování politické identity? Aristotelés chápe umění jako formativní aktivitu, "vkládání formy do látky"; podobně politická praxe je formování. Úpadek evropského umění v posledních desetiletích je dán metafyzickým rozvodem tří transcendentálií, totiž dobra, pravdivosti a krásy, které v klasické tradici konvergují; současnost adoptuje ošklivost a desakraci umění jako vlastní cíle (Scruton). Estetická zkušenost vystupuje z reprezentace lidského jednání určeného cílem (teleologie). Divák se učí cítit během sledování děje náležité emoce (náležité v objektu, míře a čase); tak může umění napomoci formovat charakter nikoli pouze u nezletilých (paideia), nýbrž i dospělých jedinců (Aristotelova diagogé, čili "hravé učení"). Emoce probuzené umění jako kognitivní komponentu. Srovnání s Aristotelovým pojmem katarze. |
| Související projekty: |