Integrace nářečních prvků do oficiálních toponym v Česku a jazykové i mimojazykové příčiny jejich variantnosti
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2026 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | STUDIA SLAVICA |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://dokumenty.osu.cz/ff/journals/studiaslavica/29-2/SS_29_2_Bohacova_Spinkova.pdf |
| Doi | https://doi.org/10.15452/StudiaSlavica.2025.29.0016 |
| Klíčová slova | toponyms; street names; non-settlement names; standardization; maps |
| Popis | Studie se zabývá integrací nářečních rysů do oficiálních českých toponym, přičemž se zaměřuje zejména na názvy ulic a pomístní jména. Zkoumá, jak se nářeční prvky udržují v oficiální praxi pojmenovávání navzdory snahám o standardizaci názvů, a to zejména v regionech se silnou nářeční tradicí. Autorky analyzují jazykové a administrativní procesy, které stojí za standardizací toponym, a poukazují na rozdíly mezi různými mapovými platformami – konkrétně mezi státním Geoprohlížečem a komerčním webem mapy.com. Zatímco názvy ulic jsou regulovány a zaznamenány v národní databázi (RÚIAN), pomístní jména postrádají centralizovaný dohled, což vede k jejich větší jazykové variabilitě. Článek identifikuje specifické fonologické a morfologické nářeční rysy, které se objevují v oficiálních názvech, často v důsledku přímého převzetí místních mluvených forem. Autorky se zasazují o vyvážený přístup ke standardizaci, který respektuje jak jazykové normy, tak regionální identitu, a zdůrazňují kulturní a komunikační význam toponym ve veřejném prostoru. |
| Související projekty: |