Cesta vede do Tibetu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2026 |
| Druh | Vyžádané přednášky |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | V roce 2026 uplynulo sedmdesát dva od první návštěvy Čechoslováků v Tibetu a byl to filmový režisér Vladimír Sís (1925-2001) spolu s kameramanem Josefem Vanišem (2027-2009), kdo jako první našinci pobývali ve Lhase a přinesli o tom několikeré svědectví. V Čínské lidové republice působili jako armádní filmaři a ve spolupráci s čínskými armádními filmaři natočili hodinový barevný dokumentární film Cesta vede do Tibetu, který měl světovou premiéru v roce 1956. V roce 2023 objevil Luboš Bělka ve spolupráci s kolegy z Vojenského historického ústavu světový unikát – čínskou verzi tohoto filmu, která je do značné míry odlišná od té československé. Délka filmu je téměř stejná, liší se však obsahem. A film nese i poněkud odlišný název: Šťastná cesta do Lhasy, Tchung-siang La-sa te sing-fu tao-lu (Tongxiang Lasa de xingfu daolu ?????????). Na otázku, proč tomu tak bylo, proč pro čínské filmaře byla naše verze nepřijatelná, lze nalézt odpověď ve studiu několika dochovaných verzí scénáře filmu, a hlavně v dosud nepublikovaných cestovních denících obou našich cestovatelů. Ty odhalují skutečné pozadí vzniku filmu, ukazují, v čem a jak se naše a čínské přístupy k dokumentárnímu filmu o budování jaansko-lhaské strategické magistrály navzájem lišily. Například Číňané chtěli mnohé inscenované scény vydávat za skutečnost, náš přístup byl jiný. Zajímavé je, že film zachycuje i setkání s tehdy devatenáctiletým 14. dalajlamou Tändzin Gjamchem (1935) – tyto scény jsou skutečně dokumentární, nemanipulované. A přesto se v obou filmech výrazně liší a je zajímavé je srovnat, a hlavně odhalit důvod, proč a jak jsou jiné. Přednáška a beseda pro širokou veřejnost byla doprovázená množstvím filmových ukázek, barevných i černobílých fotografií, jakož i citacemi ze zmíněných deníků, které v roce 2025 vydalo brněnské nakladatelství Host. |
| Související projekty: |