Sázava a staroslověnská kapitola v dějinách písemné kultury v českých zemích doby přemyslovské
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2026 |
| Druh | Stať ve sborníku |
| Konference | Svatý Prokop : Sázava a kanonizace v historickém kontextu |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | Sázava abbey; Old Church Slavonic literacy; Czech lands; Přemyslids; Stylometry; St. Prokop of Bohemia; Cosmas of Prague (c 1050-1125) |
| Přiložené soubory | |
| Popis | V úvodu kapitoly byly shrnuty argumenty, proč není v kontextu raně přemyslovského knížectví vhodné chápat staroslověnštinu a latinu jako „politické programy“ svářících se skupin kléru, ale naopak je případné uvažovat o nich jako o dvou komunikačních módech vhodných pro odlišné situace. Poté, co byla vyřazena Sázava jako jakési exkluzivní centrum slovanské písemné kultury, přikročil jsem ke zpřesnění našeho obrazu sázavské písemné kultury. Pokusil jsem se identifikovat rukopis ÖNB 580 jako výtvor sázavských mnichů na rozdíl od dvourukopisu J38+J43. V posledním kroku jsem s využitím stylometrických analýz přikročil ke zkoumání vzájemného vztahu mezi nejstarší prokopskou legendou Vita minor a sázavskými historiografickými texty. Zejména frekvenční analýzy zde poskytly indicie pro hypotézu, jež vidí původní text o sv. Prokopovi blíže Vita minor, a nikoli sázavským vpiskům do Kosmovy kroniky. |