K anafoře v angličtině a češtině a jejímu překladu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2010 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Článek se zabývá deixí a zejména anaforou v češtině a angličtině a jejím překladem. Na příkladech odkazování k postavám v literárním textu zkoumá užití osobního zájmene v anaforickém odkazování. Čeština osobní zájmeno velmi často nevyjadřuje, a i když nulové zájmeno většinou může funkci anaforické reference plnit, někdy je nutné při překladu z angličtiny konstrukci změnit: je-li anglický koreferenční řetězec přerušen prvkem jiného řetězce, referent prvního řetězce lze často reaktivovat užitím zájmene. V češtině je v takovém případě téměř vždy nezbytné opakovat nominální frázi. Překladatelé tento požadavek ve většině případů plní, někdy však vliv angličtiny vyústí v chybnou českou konstrukci. Článek dále zmiňuje některé již popsané systémové rozdíly mezi češtinou a angličtinou, jako členy nebo rozdílné chování podmětu, a také snahy o formulování exaktních pravidel, resp. algoritmů pro určení referentu anafory. |
| Související projekty: |