Výzkum fortifikace hradiska Pohanska u Břeclavi byl opakovaně zaměřen na poznání konstrukce opevnění, dataci jejího vzniku a zániku. Výzkumy se zaměřily na linie opevnění, které ze strategického hlediska byly druhořadé, orientované do bezpečné vnitřní zóny území jádra velkomoravského útvaru. Fortifikační linie exponované vůči nepřátelským útokům z prostoru Podunají byly sledovány pouze menšími sondami. Výzkum hlavních komunikací a s nimi spojených klíčových bran, definujících celou lokalitu, nebyl realizován. Vůbec nebyla věnována pozornost situací před hradbou a to v souvislosti s předpokládaným příkopem, který měla nahrazovat řeka, respektive její aktivní i pasivní koryta. Jejich sedimenty umožňují zkoumat environmentální záznam a existuje zde stále možnost zachytit dostatečné množství pozůstatků dřevěných konstrukcí. Zaměříme-li se na tyto doposud neřešené problémy, bude možné hledat odpovědi na otázky související s počátky i koncem fortifikace, doplnit mozaiku vývoje přírodního prostředí a osvětlit vývoj velkomoravského hradiska na dolním toku řeky Dyje.

Publikace