Na oči brýle a do ruky ovladač: studenti se učí anglicky ve virtuální realitě

Unikátní příležitost se naskytla studentům napříč fakultami. Po roce a půl příprav se na FF MU otevřel kurz angličtiny pro neanglisty ve virtuální realitě: účastníci jsou součástí vývoje vzdělávacích kurzů sázejících na simulované prostředí. „Podobný kurz najdeme na jedné či dvou univerzitách na světě,“ upozornil Čeněk Šašinka z Katedry informačních studií a knihovnictví FF MU.

1. 12. 2021 Patrik Švec

Foto: Alexandra Snováková

„Nasaďte si brýle a vezměte si ovladač,“ vyzvala studenty hned první den semestru spoluorganizátorka kurzu Natálie Káčová z Katedry informačních studií a knihovnictví FF MU. Přestože se účastníci sešli podle rozvrhu hodin v klasické učebně, výuka angličtiny se z velké části odehrávala daleko mimo jejich čas a prostor – na Měsíci. „Tímhle tlačítkem se teleportujete, ale pohybovat se můžete i joystickem,“ pokračovala Káčová ve sdělování pokynů. Studenty také upozornila, že se jim zpočátku může udělat trochu zle. To se přihodilo třeba Kryštofu Davídkovi: „Trochu nevolno mi bylo, tělo a mozek si na netradiční prostředí naštěstí za velmi krátký čas zvykly. Ve výuce jsem mohl bez větších problémů pokračovat,“ přiblížil.

„Možnost libovolně měnit lokace vnímám jako neocenitelnou součást této formy výuky. Nabízí kontext a provázanost, jakou člověk při běžné výuce těžko zažije“

Kryštof Davídek
student

Kurz virtuální angličtiny, kterého se Davídek zúčastnil, připravoval několik měsíců projektový tým složený především z psychologů, anglistů, pedagogů a informatiků. Má jim pomoci pochopit, jak se liší virtuální výuka od té klasické, jaké jsou její přednosti a limity, ale také jak lidé v simulovaném prostředí obecně fungují. „Našim studentům se naskytla příležitost stát u vývoje něčeho skutečně průlomového,“ poznamenal řešitel projektu Čeněk Šašinka s tím, že jednou ze dvou univerzit na světě, které podobnou formu výuky nabízejí, je anglická University of Sheffield.

Davídek s dalšími spolužáky strávil v simulovaném prostředí zhruba čtyřicet minut. Na základě této první zkušenosti nastínil, že komunikaci ve virtuálním prostoru nepovažuje za zásadně odlišnou od klasického prostředí, pocit odtrženosti a vzdálenosti si člověk podle něj brzy odmyslí. Kladně ohodnotil zejména možnost libovolně měnit lokace. „Vnímám to jako neocenitelnou součást této formy výuky, nabízí kontext a provázanost, jakou člověk při běžné výuce těžko zažije,“ uvedl. Kromě toho vyzdvihl aktivitu spočívající v generování předmětů, které v pozici ztraceného astronauta potřeboval. „Bylo to zpestření, díky kterému výuku považuji za zajímavou a velice přínosnou,“ dodal.

Paralelně s výukou ve virtuální realitě se podobným tématům věnují tři desítky studentů v klasických učebnách. Výzkumníci později na základě komparace dat vyhodnotí, pro jaký druh úloh a typ studentů je virtuální realita nejvhodnější. „Všechny účastníky výzkumu podrobujeme různým psychologickým a jazykovým testům, čímž nám poskytují zpětnou vazbu,“ vysvětlila Alžběta Šašinková z Katedry informačních studií a knihovnictví FF MU.

Podobně jako dalším experimentům se ani výuce ve virtuální realitě nevyhnuly počáteční drobné nedostatky. Davídek v této souvislosti poukazuje na technické problémy, se kterými se studenti chvílemi potýkali – zmínil třeba nefunkční ovladače: „Mohlo to vést k frustraci a nepochopení probírané látky, organizátoři však udělali maximum pro jejich opravení.“ Vzápětí navíc bez váhání dodal, že se na další setkání těší, protože tak s kolegy pomůže najít další nové cesty, jak technologii implementovat do vzdělávacího procesu.

Studenti stráví v simulovaném prostředí zhruba čtyřicet minut. Průběžně podstupují psychologické a jazykové testy, prostřednictvím kterých autoři projektu získávají zpětnou vazbu. Foto: Alexandra Snováková

Kurz angličtiny ve virtuální realitě vznikl díky výzkumnému projektu TA ČR s názvem Vzdělávání v kolaborativní imerzivní virtuální realitě. Mimo to výzkumníci zkoumají možnosti výuky vybraných témat z geografie. Výzkum téměř výhradně využívá originální platformu eDive, kterou ve spolupráci s kolegy různých odborností programují informatici z FI MU. Ve srovnání s komerčními platformami podobného typu je specificky zaměřená na výuku a pokrytí potřeb lektorů. Společně s metodikou bude po dokončení volně dostupná.

Mgr. Čeněk Šašinka, Ph.D., působí jako odborný asistent na Katedře informačních studií a knihovnictví FF MU. Vystudoval psychologii a v souvislosti s tím se ve své práci mj. věnuje kognitivní psychologii a kartografii. Je součástí týmu Laboratoře pro experimentální humanitní vědy HUME lab.

Mgr. Alžběta Šašinková působí jako odborná pracovnice na Katedře informačních studií a knihovnictví FF MU. Dlouhodobě se zabývá výzkumem virtuálního vzdělávání a souvisejících psychologických fenoménů.

Bc. Natálie Káčová je koordinátorkou experimentální výuky a studentkou na Katedře informačních studií a knihovnictví FF MU. Věnuje se designovým a uživatelským otázkám spjatým s virtuálním vzděláváním.

Chcete vědět víc?


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.