Obecná část speciální pedagogiky

Okruhy k závěrečné zkoušce

l. Speciální pedagogika, její vymezení, speciální pedagogika a její vztah k teoriím pedagogika, psychologie, medicíny, sociologie.

2. Pojem defekt a defektivita, orgánové a funkční defekty (příklady), hlavní znaky defektivity, defektologie a její obsahové zaměření.

3. Etiologie orgánových a funkčních defektů (vývojové vady, nemoci, traumata, poruchy sociálních vztahů a emocionálních vazeb).

4. Charakteristika jednotlivých pedií (somatopedie, optopedie, logopedie, psychopedie, etopedie, surdopedie), dělení podle druhů postižení a hloubky postižení:

5. Metody speciální pedagogiky, speciálně pedagogický výzkum, vstupní, průběžná a výstupní diagnóza, anamnestická metoda, metoda analýzy výsledků činností.

6. Metody terapeutické (nápravné, regulační), metoda reedukace, kompenzace, rehabilitace, monosenzoriální a multisenzoriální přístup, role duševní hygieny.

7. Vývoj a výchova handicapovaných, determinace vývoje (dědičnost, prostředí), frustrace, stres, psychická deprivace, vadná výchova - nadměrně ochranitelská, nadměrně přísná tvrdá, vývojová specifika handicapovaných.

8. Zaměření speciální výchovy; pojem speciální výchova - její zaměření, zdravotní výchova, pohybová výchova, rozumová výchova, estetická výchova, jazyková výchova, pracovní výchova.

9. Kombinované vady, vymezení, jejich příčiny, klasifikace kombinovaných vad a jejich příčiny, výchova a vzdělávání dětí s kombinovanými vadami, typy zařízení pro jedince s kombinovanými vadami.

10. Socializace ve speciální pedagogice, stupně socializace, (integrace, adaptace, utilita, inferiorita, možnosti socializace s ohledem na typ postižení a věk jedince.

11. Vyšetřování defektních jedinců, vyšetření obecné a speciální, obecné zásady vyšetřování

l2. Speciálně pedagogická prevence, zaměření prevence, prevence defektů, prevence defektivity (poradenská zařízení, osvětová činnost).

13. Obecné principy psychického vývoje, stadia vývoje osobnosti podle Eriksona, vývojové vady, typy, vývoj opožděný, předčasný, omezený, narušený, scestný,.

14. Vývoj dítěte, období; kdy došlo ke vzniku defektu, genetický základ, vývoj CNS, vytváření vazby na osobu, která o dítě pečuje, vpečeťovací období, vliv rozvoje smyslů na psychiku.

15. Handicapované dítě ve školním věk, děti ohrožené defektivitou, postižené děti v kolektivu zdravých (výhody, nevýhody), příčiny neúspěchů ve škole (školní nezralost, vady, nemoci, rodina, didaktogenie, stres).

16. Výchova handicapovaného dítěte v rodině, letální nemoc v dětském věku, reakce rodiny, chronicky nemocné dítě.

17. Školní a speciální pedagogické poradenství, obsah, metody, poradenské instituce, příklady, speciálně pedagogická centra, pedagogicko-psychologické poradny a další.

Literatura:

Monatová, L. : Pedagogika speciální. MU, Brno 1995.

Langmeier, J., Matějček, Z. : Psychická deprivace v dětství. SZN, Praha 1969.

Říčan, P., Krejčířová, D. a kol.: Dětská klinická psychologie. Grada Publishing, Praha 1995.

Vítková, M.: Kapitoly z úvodu do speciální pedagogiky. MU, Brno 1992.

Hrabal, V.: Pedagogicko psychologická diagnostika žáka. SPN, Prahy 1989.

Nakonečný, M.: Psychologie osobnosti. Academia, Praha 1995.

Sovák, M.: Nárys speciální pedagogiky. SPN, Praha 1986.

Hartl, P.: Psychologický slovník.Budka, Praha 1993.

Matějček Z.: Praxe dětského psychologického poradenství. SPN, Praha 1991.

Fontana: D.: Psychologie ve školní praxi. Portál, Praha 1997.

Nakonečný, M. : Motivace lidského chování. Academia, Praha 1997.

Vágnerová, M.: Psychologie problémového dítěte školního věku. Karolinum, Praha 1997.

Nakonečný, M.: Encyklopedie obecná psychologie. Academia, Praha 1997.

Bertrand, Y. : Soudobé teorie vzdělávání. Portál, Praha 1989.

Průcha, J.: Moderní pedagogika. Portál, Praha 1997.

Poslední aktualizace: 2000-12-04

Počet přístupů: