Bibliografické citace a odkazy na literaturu, včetně citací z internetu
(Převzato v plném znění z: www.phil.muni.cz/~novotny - Pravidla pro bibliografické citace - [2004-01-17])
Komentář:
· Jde o sjednocení úzu Ústavu pedagogických věd s normou. Norma nabízí i jiné možnosti, zvláště pokud jde o odkazy. Nejde o nejkonzervativnější možné užití normy, spíše naopak.
· Jednoznačně se předpokládá užití abecedního soupisu literatury na konci textu.
A. Odkazy a citace:
Text a odkazy:
Tato ukázka textu má předvést jak pracovat s citacemi a jak vytvářet soupis literatury. Je zde uveden způsob odkazování do knihy s jedním autorem (Průcha, 1995) nebo s dvěma či třemi autory (Průcha, Walterová, Mareš, 1995). Pokud odkazujeme na text z některé konkrétní strany, nebo pokud citujeme, pak uvádíme i číslo strany, jako např. zde, kdy „zde je citovaný text“ (Zounek, 2000, s. 11). Odkaz, že autorů je vícero, uvádíme vždy (Vališová aj., 1998), naopak editory neoznačujeme (Pol, Rabušicová, 1996). Pokud publikace nemá uvedeného autora ani editora, pak uvádíme první slovo, pod kterým je publikace zařazena v abecedním seznamu literatury (Výchova, 2000).
A. Uvádění literatury
I. Jednosvazkové dílo:
Jeden autor:
Průcha, Jan. Pedagogický výzkum. Uvedení do teorie a praxe. Praha: Karolinum, 1995. 132 s.
ISBN 80-7184-132-3
Do tří autorů:
Průcha, Jan, Walterová, Eliška, Mareš, Jiří. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995. 292 s.
ISBN 80-7178-029-4
Více než tři autoři:
VAlišová, Alena, aj. Autorita jako pedagogický problém. Praha: Karolinum, 1998. 162 s.
ISBN 80-7184-624.
Bez uvedení autora:
Výchova a práva dítěte na prahu tisíciletí. Brno: Konvoj, 2000. 331 s.
ISBN 80-85615-92-4
Editoři:
Pol, Milan, Rabušicová, Milada (ed.). Správa a řízení škol: Rady škol v mezinárodní perspektivě. Brno: Paido, 1996. 129 s.
ISBN 80-85931-32-X
II. Citace sborníkové stati:
Novotný, Petr. Středoškolský student ve školní třídě. In Výchova a práva dítěte na prahu tisíciletí. Brno: Konvoj, 2000, s. 118-120.
Zounek, Jiří. Vznik a vývoj pedagogického semináře na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v meziválečném období. In SPFFBU U 3-4 (1998-1999), Brno: MU, 2000, s. 7-23.
III. Citace příspěvku v monografii:
Novotný, Petr. Ke kořenům učitelova extrémního pojetí autority: od osobnosti k výchovnému stylu. In VAlišová, Alena, aj. Autorita jako pedagogický problém. Praha: Karolinum, 1998., s. 79-84.
IV. Citace článku v periodiku:
Rabušicová, Milada, Pol, Milan. Diverzifikace terciárního sektoru v českém školství. Pedagogika, 1999, roč. 49, č. 2, s. 156-169.
V. Citace z internetu:
Podobně jako předchozí, ale navíc za
názvem zdroje třeba uvést poznámku [online] a za dalšími údaji uvést datum
citace (např. [cit.1997-01-31]) a přidat údaj o dostupnosti,
např. (Dostupný z <http://www.nvf.cz/strategie/cz/studie 23.pdf>).
ZLATUŠKA, Jiří. Informační společnost a
nová ekonomika. In Strategie rozvoje lidských zdrojů v České republice
[online]. Praha: Národní vzdělávací fond, 2000, 16 s. [cit. 2001-03-15].
Dostupný z <http://www.nvf.cz/strategie/cz/studie 23.pdf>.
Dotazy týkající se neuvedených možností:
Všechna doporučení jsou vnitřní dohodou ÚPV, nelze se jimi řídit obecně.
1. Je akceptovatelné používání následujícího způsobu psaní uvozovacích znamének "příklad", kdy první jejich část je tištěna nahoře jako druhá?
Určitě to dnes už je považováno za mírně nestandardní, pokud ovšem budou uvozovky takto psány jednotně v celé práci, lze to tolerovat.
2. Je nutné uvádět ISBN? Pokud není uvedeno, jakým způsobem postupovat dále? Jaké číslo uvést, když není uvedeno ISBN - v MZK mi řekli, že ISBN se začínalo přidělovat až kolem roku 1990/91?
U monografií je třeba ISBN uvádět, nicméně prozatím (u prací obhajovaných na ÚPV v tomto školním roce) se jeho nepřítomnost nebude považovat za prohřešek proti pravidlům. V budoucnu bude povinné. Pokud práce ISBN nemá, neuvádí se (tzn. není třeba psát vůbec nic, ani odkaz, že není uvedeno).
3. Je-li publikace bez autora, začíná se v soupisu literatury jejím názvem psaném kurzívou?
Ano. Ovšem pozor na citace z internetu, kde občas autor není uveden přímo na odkazované stránce, ale je možno jeho jméno jednoznačně dohledat jinde.
4. Je u publikací z internetu myšleno datumem v hranatých závorkách datum použití dokumentu nebo datum jeho nalezení na internetu?
V hranatých závorkách je datum, kdy jste nalezli na internetu dokument v podobě, na kterou odkazujete. Tím se řeší situace, kdy je dokument na internetu opakovaně upravován. Vaše citace tedy okazuje na stav k určitému datu.
5. Jsou spojení jako „2. rozšířené vydání“ součástí názvu publikace? Mají být odděleny tečkou a rovněž psány kurzívou?
Podle doporučení ÚPV není číslo vydání nutným údajem. Domnívám se, že lze různá vydání dostatečně rozlišit podle roku vydání (nesetkal jsem se s případem, kdy rozšířené vydání vyjde v témže roce jako předchozí vydání). Podobné je to s údaji o tzv. „podřízené odpovědnosti“, které také nevyžadujeme. Pro úplnost přikládám ukázku zcela kompletního záznamu monografické publikace, tak jak si jej žádá norma, tedy s údaji nad rámec povinností stanovených ÚPV (překladatel, číslo vydání, edice a číslo svazku edice, název originálu)
Strauss, Anselm,
Corbinová, Juliet, Základy
kvalitativního výzkumu. Přel. S. Ježek.
1. vyd. Boskovice: Albert, 1999. 228 s. SCAN. 2. kniha. Přel. z: Basics of
Qualitative Research: Grounded Theory Procedures and Techniques.
ISBN 80-85834-60-X
6. Pokud dokument není ostránkován, tento údaj se vynechá nebo se uvádí třeba „nestr.“ atd.
Nejsou-li strany číslovány, lze to řešit např. uvedením „nestr.“, tento údaj by neměl být vynechán.
7. Jak citovat z internetu, pokud není uvedeno, kdy a ve kterém časopise, novinách nebo knize je daný např. rozhovor publikován, a často není uveden ani autor příspěvku?
Vaším úkolem je dohledat pokud možno všechny informace. Pokud to možné není, pak zaznamenejte vše co víte.
8. Pokud některý údaj chybí, např. není uvedeno místo vydání nebo nakladatel, mám k tomu udělat poznámku nebo to stačí nechat tak?
Chybí-li autor, pak citace začíná prvním slovem názvu, namísto ostatních údajů je třeba uvádět „neuveden“ apod. (vyjma ISBN).